Hrádek nad Zámostím se ojevuje jako dřevěná novostavba snad někdy ve druhé polovině 13. století. První písemná zpráva pak pochází až z roku 1297, ačkoli existence psacích potřeb je v Království českém doložena mnohem dříve. Jako majitel je tímto záznamem uváděn Mikuláš z Hrádku (a to máme další název do seznamu, pouze Hrádek, ale takových bylo...).
Koncem 14. století se Hrádek dostává do rukou drobného šlechtické rodu Myšků, od těch dob psaných z Hrádku. Některý z Myšků nechal dřevěný hrádek přestavět na zděný a ten je v držení rodu až do roku 1469. Pak se zde vyskytoval nějaký majitel, či majitelé, bez bližší specifikace. A když byl na konci 15. století Hrádek připojen k panství rodu Stránovských ze Sovojevic, kteří sídlili přes řeku na nedalekém hradě Stránov, přestal se užívat k trvalému bydlení majitelů a postupně upadal. Materiál využili místní obyvatelé ke stavbě chalup, někteří dokonce přímo v areálu původního hradu.
Hrádek nad Zámostím proplul časem bez významnějších událostí za svými zdmi, které by nějak ovlivnily dějiny. Nebyla zde zavražděna žádná klíčová osobnost, nebyla zde podepsána žádná královstvítvorná smlouva a ani se o něj nevedla žádná významná bitva. Snad jediné stojí za zmínku, pokud budeme brát v potaz obytné budovy implantované do zřícenin hradních objektů, patří Hrádek nad Zámostím k nejstarším v současnosti obývaným hradům u nás.
Jihozápadní palácové nároží. Nalepená stavba je původu novověkého, dnes slouží jako rekreační objekt..
Jižní stěna paláce. Vpředu vidíme nalepenou novověkou stavbu, střechy dalších novověkých staveb jsou patrny za palácovou stěnou a tyto domky se tak nalézají prakticky uvnitř bývalého paláce.
Západní stěna paláce. Zasklené okno situované za bývalým oknem palácovým patří novověkému obytnému domu.
Západní stěna paláce
Západní stěna paláce. Při troše pozornosti sami identifikujete zdivo paláce a zdivo novověkých objektů k palácové stěně z druhé strany přimknutých.
Pohled od Starého Stránova na západ. Z lesního porostu vystupuje zámek Stránov, ten byl získán přestavbou gotického hradu. Nepřehlédnutelný je také železniční viadukt, v dnešní podobě pochází z roku 1924. Můžeme tvrdit, že je nejpozoruhodnějším elementem jednokolejné železniční tratě Praha - Turnov, a pokud tudy vlakem nejezdíte, tak si nenechte ujít následující zajímavé informace. Oba hlavní pilíře mezi třemi mostními oblouky a obě krajní opěry jsou zděné z velkých pískovcových kvádrů, zbytek je víceméně železobetonová konstrukce. A právě při betonování se šetřilo ocelovými výztužnými pruty do té míry, že most nedosahuje o moc větší nosnosti, než kdyby se ocelových výztuží vůbec nepoužilo. Když k tomu ještě připočteme průniky vody do nosné konstrukce, můžeme vzdát hold tomuto nádhernému mostu, že již více než 90 let slouží bez nějaké větší údržby svému účelu a stále stojí.
Zámek Stránov sloužil za socialismu jako dětský domov. Dnes jsou již prakticky všechna s tím související poškození této stavby sanována a zámek je přístupný veřejnosti. Na rozdíl od jeho staršího jmenovce, kterého si můžete kvůli historicky novověké urbanistické akci (psal o ní už August Sedláček) pouze obejít.
