Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jiljov - "tvrz" plná otazníků

14. 01. 2015 18:30:59
Jiljov se nachází u obce Holany, přibližně 8 km jiho-jihozápadně od centra České Lípy. Jedná se o skalní rezidua stavby plné otazníků, na tamním turistickém směrovníku označené jako bývalá skalní tvrz ze 14. století. Prezentovaná informace je však poněkud zavádějící, neboť ty markantní stopy lidské činnosti v pískovcových blocích, které na místě můžeme spatřit, jsou s velkou pravděpodobností původu novověkého a existence středověké tvrze zde dosud nebyla prokázána (ale ani vyloučena).

 

JiljovJiljov u Holan v okrese Česká Lípa, pohled na objekt přes vstupní partii. Patrné jsou barevné (zelené a oranžové) stopy vandalů vlevo a vpravo od vstupu. Turistická ikonka, označující zříceninu hradu, vandalismem není, i když je toto místo jako středověké opevněné sídlo zpochybňováno.

 

Pár vět z historie,

která se možná týká úplně jiné tvrze. O prvních osobách s přídomkem "z Jiljova" se zmiňují dobové písemnosti ze čtvrté čtvrtiny 14. století. Samotná tvrz Jiljov pak měla být již od druhé poloviny století následujícího pustá. Některé úvahy tuto historickou tvrz, či malý hrad, nespojují s lokalitou u Holan, ale umisťují ji kamsi ke Všetatům, kde se po ní však nedochovalo zhola nic.

Do doby národního obrození se vytratilo z paměti národa české jméno skalních bloků u Holan a Jiljovem zdejší místo pojmenovali (možná nesprávně) až pánové František Palacký a August Sedláček. Čili to musíme brát opravdu s rezervou, neboť Palacký toho napovídal až až a o poznání hodnověrnější Sedláček zase zpracovával historii snad všech našich hradů, kterých byly řádově stovky, že se mu tam musely občas nějaké chyby chtě nechtě vloudit. 

Ať už zde tedy ve středověku nějaká tvrz byla, či nebyla, a ať se jmenovala tak či onak, dnešní podoba skalních bloků je s velkou pravděpodobností výsledkem romantizujících stavebních úprav hraběte Vincence Karla Kounice z doby kolem roku 1820. Objekt potom nějaký čas sloužil snad jako vyhlídka a během honů zde mělo být podáváno lehké občerstvení rozvášněným lovcům.

 

JiljovJiljov je tvořen dvěma pískovcovými skalními bloky částečně k sobě přiléhajícími. Vstupní otvor na nízkém delším bloku svým tvarem nezapře novověký původ, pochází z romantizujících stavebních pokusů první poloviny 19. století. Na tom vyšším bloku jsou zřetelná vytesaná zahloubení pro trámy, která mohou být mnohem staršího data.

 

Popis objektu

V lokalitě Jiljov u Holan se nacházejí dva pískovcové skalní bloky k sobě částečně přiléhající. Severovýchodní je nižší a podlouhlý, jihozápadní je tvaru věžovitého. Ve východním čele nižšího bloku je vytesán vstup v úrovni terénu, na nějž navazuje v pískovci tesané schodiště vedoucí na horní partii tohoto bloku. Po ní vede úzká komunikace směrem ke druhému bloku, po jejichž stranách i nad vchodem jsou vytesané tzv. záhony. Záhony zvané proto, že se v nich v 19. století pěstoval chmel, což měl snad na vlastní oči vidět i historik August Sedláček. Při troše popuštěné fantazii by tyto prohlubně mohly představovat i základy dřevěné stavby vysazené na skále, jak je někdy zmiňováno.

Komunikace se stáčí k místu styku obou skalních bloků a pokračuje tesaným schodištěm po východní straně toho věžovitého na jeho vrchní plochu. Ta je zahloubená odtesáním pískovce, přičemž na jihozápadním cípu je stejnou technologií vytvořen jakýsi baštovitý útvar. A opět v případě středověké tvrze zde mohla být dřevěná nástavba, jsou to však jen akademické úvahy bez jakýchkoli důkazů.

Skalní bloky se tyčí na nevýrazném pahorku, lokalita je obehnána valem a příkopem, ty jsou také dnes již nevýrazné. Náznak valu a příkopu jako jediný hmotný (ale nepřímý) důkaz podporuje teorii o středověkém opevněném sídle, v jehož středu mohly stát klíčové objekty umístěné na předmětných skalních blocích.

Od roku 1958 je Jiljov veden na seznamu nemovitých kulturních památek a je zapsán jako "letohrádek Jiljov, zřícenina a archeologické stopy".

 

JiljovPohled od jihu. V 19. století, kdy měl Jiljov sloužit jako rozhledna, nebyl kolem stavby ještě žádný les.

 
Jiljov

Pohled z nižšího bloku na vyšší, po jehož východní straně je vysekáno schodiště.

 

JiljovHorní část nižšího bloku. Vysekané prohlubně byly vysypány hlínou a prý se v nich v 19. století pěstoval chmel.  

 

JiljovPohled z horní partie vyššího bloku 

 

JiljovNa horní partii vyššího bloku je vysekané zahloubení s jakýmsi baštovitým útvarem na jihozápadním cípu. I toto vše mělo být dle některých pramenů vysekáno až v první polovině 19. století.

Autor: Radek Folprecht | středa 14.1.2015 18:30 | karma článku: 19.36 | přečteno: 1135x

Další články blogera

Radek Folprecht

Olds Curved Dash

Průkopníkem masového automobilismu je Ford model T, ale ještě před ním zde byl vůz pana Oldse, který měl také své zásluhy v tomto směru, byť menší. Neměl však volant a dnes je mezi širokou veřejností téměř zapomenut.

5.8.2015 v 19:00 | Karma článku: 14.74 | Přečteno: 547 | Diskuse

Radek Folprecht

Kapka z Prostějova aneb boj s odporem vzduchu

První československý automobil s aerodynamickou karosérií byl Wikov 35 "Kapka". Naděje do něj vkládané, jak výrobcem, tak dobovým tiskem, však nenaplnil. Přesto zaujímá významné místo v našem průmyslovém designu.

11.7.2015 v 21:00 | Karma článku: 24.85 | Přečteno: 3193 | Diskuse

Radek Folprecht

Zapomenuté automobily Wikov

Český Rolls-Royce, tak je s nadsázkou nazýván prostějovský Wikov. Ne, že by ostatní čs. automobilky nevyráběly luxusní vozy, zde to ale byla firemní filozofie, ta "lepší" auta tvořila většinu automobilové produkce firmy.

26.6.2015 v 6:00 | Karma článku: 33.16 | Přečteno: 4223 | Diskuse

Radek Folprecht

Zásadka

/ Seriál Zříceniny Českého ráje a blízkého okolí. Tvrz, malý hrad a zámek Zásadka u Mnichova Hradiště /

21.5.2015 v 19:30 | Karma článku: 17.08 | Přečteno: 626 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Lucie Plicová

Kuba. Ostrov "svobody", kde se zastavil čas

Tabákové plantáže ve Viňales, Havana přezdívaná jako "Paříž uprostřed Karibiku", pastelově zbarvené domky v Trinidadu a Baracoa, místo na samém východě, kde přistál Kryštof Kolumbus.

18.10.2017 v 19:48 | Karma článku: 16.62 | Přečteno: 310 | Diskuse

Pavel Vrba

A tak jsem rozhodl volit……

Předvolební šílenství je na svém vrcholu, mnozí z něj jsou totálně znechucení, všude samé sliby a krášlení následující doby. Ale ruku na srdce, volbu přeci řešíme každý den. A je jen a jen na nás, jak se rozhodneme.

18.10.2017 v 18:00 | Karma článku: 12.12 | Přečteno: 401 | Diskuse

Ladislav Vinš

Ráno mráz, odpoledne letní čas …

Tak nějak vypadá Babí léto. Letos na Šumavě, bylo v Hliništi tento týden odpoledne ve stínu + 24. / potil se i elektrický ohradník/. Ta krása okolo vás za to stála. Letos se podařilo přírodě vytvořit bohatou paletu barev

18.10.2017 v 12:05 | Karma článku: 17.78 | Přečteno: 323 | Diskuse

Jaromír Šiša

Orlické hory, Žďárské vrchy a Jeseníky v podzimních barvách a panoramatech.

Babí léto přišlo později, však o to víc hřálo, svítilo a hladilo. Ani mě nenapadlo, že za tři dny projedu jmenovaná místa a už vůbec ne, že by z toho mohl být fotoblog. Podzim umí divy.

18.10.2017 v 9:37 | Karma článku: 35.12 | Přečteno: 811 | Diskuse

Jiří Stratil

Proč dostavět Staroměstské náměstí? V

Ve stručnosti bych zde ještě chtěl shrnout hlavní důvody, proč neponechat vybouranou proluku jeho západní strany pouhým "mementem" z 2.sv.války.

18.10.2017 v 8:03 | Karma článku: 4.68 | Přečteno: 103 | Diskuse


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.