Zahrádecký letohrádek aneb místo, kde tekla krev bažantů

Oblast bývalého zahrádeckého (nebo chcete-li novozámeckého) panství u České Lípy a jeho širšího okolí je poseta větším množstvím zajímavých historických stavebních objektů, ve velké míře už tedy ve formě jejich torz. 

V minulém článku jsme si představili skalní objekt zvaný Jiljov. Mezi zmiňovaným Jiljovem a obcí Zahrádky, kterou můžete zvolit jako jednu z alternativ startu pěší výpravy, se nacházejí dva další architektonické objekty hodné pozornosti. Jsou jimi Barbořin most a zřícenina loveckého letohrádku v zahrádecké bažantnici.

Nejprve ještě pár vět k Zahrádkám, nebo lépe řečeno k místnímu zámku, dnes nazývanému také Zahrádky. Kdysi mu říkali Nový zámek (Neuschloss), ten byl mimo jiné centrem zdejšího panství, což je na druhou stranu celkem logické. O jeho bohaté historii a trampotách jeho šlechtických majitelů si třeba povíme někdy jindy v samostatném článku. V roce 1945 pak byl vyvlastněn a nějaký čas potom si zde zřídila Univerzita Karlova školící středisko výuky českého jazyka pro zahraniční studenty. Hodně se toho zde naučil i student Mireček, ale samozřejmě nemohl pobrat vše, neb jazyk český není z nejjednodušších a studenti měli i jiné zájmy, než jen drilovat gramatiku. Jeho problémy s játry proto nebyly nijak výjimečné, ale ta ledvina, ta už se jazykovým handicapem opravdu omluvit nedala.

V dalším období po revoluci snad UK využívala zámek jako hotel, než v roce 2003 kompletně vyhořel. Požár to byl ničivý a trval několik dní a nocí, navzdory aktivní přítomnosti hasičů. Dosud se nenašly finanční prostředky na nákladnou rekonstrukci zámku, teprve nedávno byl alespoň provizorně zastřešen, aby nedocházelo k pokračování degradace vlivem srážkového počasí.

Když se ze Zahrádek vydáte po modré turistické značce na jih, dojdete Valdštejnskou lipovou alejí k Barbořinu kamennému mostu. Dvouobloukový most byl postaven v roce 1836 a až donedávna na něm stály sochy sv. Barbory a sv. Jana Nepomuckého. Oba svatí však byly přesunuti do zámecké zahrady v Zahrádkách, kde bývá zpravidla o poznání menší nuda.

V současnosti je most v havarijním stavu, dochází k prorůstání spár vegetací a k oddělování stavebních segmentů. Travinami a dalším rostlinstvem je též zarostlá horní komunikační plocha mostu, která se za ta dlouhá léta pokryla zeminou.

Barbořin most se klene nad Bobřím potokem. Bobří potok končí svoji pouť v nedalekém Novozámeckém rybníku a navzdory svému jménu je pravděpodobně bobruprostý. Teď již víte, o jaké obrázky bude tato, jinak snad bohatá fotogalerie, ochuzena.

Zastavme se ještě u svaté Barbory, které je také zasvěcen kostel náhodou se nalézající 750 m východně od mostu. I když tento objekt nestojí při inkriminované cestě lipovou alejí, zaslouží si zde být uveden alespoň jednou fotografií.

Celý kostelní areál je chráněnou kulturní památkou České republiky. Z některých pohledů větší dominantou než samotný kostel je sousední zvonice vystavěná na základech kostela předchozího.

Další zajímavou stavbou oblasti je blíže neurčené stavení, které leží už na území bývalé bažantnice. Patrová stavba se zděným přízemím a roubeným patrem je svrchu uzavřena valbovou střechou. Patrné jsou stopy hlodání zubu času.

Věnujme se však již samotné bažantnici, jejíž počátky spadají do 16. století. Byla zde chována pernatá zvěř, pro kterou se zde vytvářely lepší podmínky, než kdyby žila ve vyloženě volné přírodě. Daní za to ovšem byla její účast na panských lovech.

V době své největší slávy působil areál bažantnice dojmem udržovaného parku s romantickými zákoutími. Nacházel se zde rybníček s ostrůvkem, toto vodní dílko je stále patrné, byť už vypadá zcela jinak. Mnohem zajímavější je dnes ale zřícenina loveckého letohrádku v jihovýchodní části zalesněného území bažantnice.

Kruhová zděná stavba Zahrádeckého letohrádku je patrová, rozměrů nevelkých. V patře obepínal stavbu po celém obvodu dřevěný ochoz.

Malé zámečky, v bažantnicích se často vyskytující, sloužily například k doprovodným akcím během samotných lovů. Mohly se zde konat zahajovací a zakončovací procesy těchto akcí, mohla zde být občerstvovací stanice a v neposlední řadě také nouzová ošetřovna náhodně postřelených lovců. Letohrádek chátrá od roku 1945, tedy od doby, kdy došlo dle Benešových dekretů ke konfiskaci Nového zámku a souvisejících nemovitostí.

V sousedství bažantnice je též soustava tří malých rybníků propojených mokřady. Pohled tímto směrem je zajisté optimističtější než dokumentace zašlého letohrádku. Z tohoto důvodu je fotografie zmiňovaného krajinářského prvku zařazena na úplném závěru článku.