Jenštejn - hrad arcibiskupa, pijana i chudých bezzemků

22. 10. 2014 13:00:59
Zřícenina gotického hradu Jenštejn se nachází ve stejnojmenné obci ležící mezi Prahou a Brandýsem nad Labem. Stanoviště hradu uprostřed rozlehlých rovinatých plání se může zdát jako krajně nevýhodné. Když si však uvědomíme všechny aspekty přizpůsobení stavby dané lokalizaci, pak tento negativistický názor opustíme. Stavitelé dovedně využili pískovcovou skalku v mikroúdolíčku zdejšího potoka, kolem hradu vytvořili hluboké příkopy a ty zaplavili vodou. Vodní dílo bylo ještě umocněno rybníkem.

 

Hrad Jenštejn u Prahy.

Hrad Jenštejn u Prahy. Věž byla přimknutá k hradbě, jejíž část se také dochovala.

 

Původní hrad zde byl postaven v první polovině 14. století. Jeho zakladatelem byl významný činitel dvorského soudu Jenec z Janovic (často uváděn také jako Jenčík z Janovic, ale tak mu asi říkala jenom maminka). Od pana sudího bylo odvozeno i jméno hradu - Jencenstein, což znamená Jencův kámen. Drobnou transformací pak vznikl dnes známý název Jenštejn. Z hlediska typologie šlo o hrad bergfritový, s obrannou věží jako posledním útočištěm před dobyvateli.

Zároveň se založením hradu vyrostla i přilehlá ves, sloužící k jeho zásobování. Jak je na starém centru stále patrné, byla typu okrouhlice, kdy jsou jednotlivá stavení paprskovitě rozprostřena kolem více či méně kruhové návsi.

V roce 1368 přešel hrad do vlastnictví Pavla z Vlašimi, od těch časů psaného z Jenštejna. Po něm se stal roku 1379 majitelem nemovitosti, na základě dědictví, jeho syn Jan. Jinak tito pánové byli členy skutečně významného rodu. Jan Očko z Vlašimi (bratr Pavla) byl druhým pražským arcibiskupem. Janovo extendované přízvisko Očko souviselo s oční vadou, kdy levé oko měl výrazně menší a dokonce na něj oslepl. Michal z Vlašimi (také bratr Pavla) zastával místo královského purkrabího. A když už jsme u toho rozdělování funkcí, tak Pavel byl písařem královské komory a blízkým kamarádem samotného Václava IV.

Jan z Jenštejna, mimo jiné třetí pražský arcibiskup, byl nejvýznamnějším majitelem hradu v celé jeho historii. Za jeho éry došlo k výrazné přestavbě a zvelebení Jenštejna při vynaložení nemalých nákladů. Z vyloženě pevnostního charakteru stavby se mu podařilo vybudovat reprezentativní sídlo, které však ze své obranyschopnosti neztratilo ani za mák. I Jan byl blízkým přítelem krále, a tak není náhodou, že hrad Jenštejn po přestavbě nesl částečně rukopis tzv. dvorské hutě Václava IV. Na realizaci se podíleli persóny z okruhu stavitelů zvelebujících a budujících hrady tohoto panovníka.

Při rekonstrukci byla především odstraněna a znovu vystavěna horní část věže. Nová věž byla vyšší a již nebyla čistě bergfritového typu, v podlaží na úrovni vstupu (po padací lávce ze sousedního paláce) byla zbudována kaple a nejvyšší patro bylo pravděpodobně budováno minimálně jako částečně obytné. Dále došlo ke zvětšení a zvelebení palácové části.

Na konci 80. let 14. věku se však muselo stát cosi nepříjemného a král a jeho oblíbenec byli náhle ve při. Václav IV., podporován navíc svými vlivnými poradci, následně Janovi Jenštejn zkonfiskoval a hodil do klína královskému podkomořímu Zikmundovi Hullerovi. Huller byl však zločinec, a když se tato jeho stránka provalila, skončil roku 1405 v exekuci kata. Roky předtím ale jenštejnský hrad prodal, takže si ho ani tak moc dlouho neužil.

I potom se na hradě měnili majitelé, jak původu šlechtického tak měšťanského, s nebývalou frekvencí. To také dokládá dlouhá řada asi dvou desítek plastických erbů z pískovce na zdi v horním patře věže. Prakticky posledním majitelem byl od roku 1560 Jan Dobřichovský z Dobřichova. Ten však holdoval alkoholu v takové míře, že tohoto prostředku vypil více, než bylo vody v hlubokém vodním příkopu kolem Jenštejna. Tím se ovšem dostal do dluhů. Také hlubokých.

Když potom roku 1583 pijan zemřel, byl kvůli jeho dluhům Jenštejn zkonfiskován radou (ž.) komory královské a připojen ke komornímu panství brandýskému. Pikantní na tom je, že po uši zadlužený Dobřichovský již dávno před tím než zemřel, prodal Jenštejn Ladislavovi II. Popelovi z Lobkovic. Tuto transakci však z neznámých důvodů nenechali zapsat do zemských knih, a tak měl kupec smůlu. Tedy tu smůlu vztaženou k vlastnictví nemovitosti měl spíše jeho dědic, neboť sám L. II. P. z L. zemřel pouhý rok po Dobřichovském.

Brandýští ale měli hrad na periferii svých zájmů, žádnou činnost v něm nevyvíjeli a tak začal upadat. Téměř půl století opuštěný hrad pak zapálili v rámci třicetileté války Švédové. Stálo jim to vůbec za to? Asi ano, protože vypálili i celou vesnici pod hradem. Naštěstí se tam po válce začal život pomalu opět vracet.

 

Jenštejn, kolorovaný lept.

Jenštejn, kolorovaný lept, 18./19. století, pohled od jihozápadu.

Opuštěný hrad počali místní lidé rozebírat na stavební materiál a zároveň "lepili" svá obydlí na hradební objekty, či spíše na jejich zbytky. Do věže se "ilegálně" nastěhovaly čtyři chudé rodiny, které obsadily jednotlivá patra, ta nejzbožnější žila v prostoru bývalé kaple. Jenštejnská věž byla obývána do roku 1866, kdy její osazenstvo vybila strašná nemoc. Pravděpodobně šlo o choleru, která toho roku v kraji řádila.

 

 

Jenštejn, kolorovaný lept.

Jenštejn, kolorovaný lept, 18./19. století, pohled od východu.

Výtvarné dílo s vyobrazením života na zřícenině a pod ní v přibližně stejné době jako na předchozím. Vidíme drobná venkovská stavení, jak přímo v areálu bývalého hradu, tak střechy těch v hradním příkopě, který už byl dávno bez vody. Za pozornost také stojí malý chlapec vlevo, co na koze jel.

 

 

Při příjezdu do vsi Jenštejn od Dřevčic nás překvapí hradní věž.

Při příjezdu do vsi Jenštejn od Dřevčic nás překvapí hradní věž.

 

 

Hrad Jenštejn od západo-severozápadu.

Hrad Jenštejn od západo-severozápadu.

 

 

Pohled na vnitřní stranu vstupní partie do zříceniny.

Pohled na vnitřní stranu vstupní partie zříceniny.

Ve skutečnosti vidíme na fotografii nádvorní zeď branského, nebo také východního, křídla. Po bráně už není ani památky, byla situována v místech, kde už zeď chybí. To, čím se dnes vstupuje na nádvoří, býval vchod do sklepení.

 

 

Detail bergfritu.

Detail bergfritu.

Vstup do věže byl řešen ze sousedního paláce po padacím můstku ve výšce více jak 8 m nad nádvořím. Zřetelná je vpadlina pro přimknutí padacího můstku k věži v případě nebezpečí.

 

 

Interiér věže. Interiér věže.

Interiér věže.

V mohutném zdivu věže je situováno točité schodiště, samozřejmě ne kolem dokola, ale v pomyslném tubusu nevelkého průměru, jak se dá odtušit z obrazového materiálu. Na levé fotografii je pohled do prostoru schodiště, na pravé - pro změnu - z prostoru schodiště.

 

 

Interiér věže, kaple. Interiér věže.

Interiér věže.

Ve věži je situována kaple, protože když je celý hrad v rukou nepřítele, tak nešťastníkům, kteří se dobrovolně "zabarikádovali" v bergfritu, už nezbývá nic jiného, než se modlit. Zde jsme si trochu zapřeháněli, kapli si nechal zřídit Jan z Jenštejna pro běžné užití. Na pravé fotografii je pohled z kaple na vstupní dveře bergfritu, vstupovalo se po padacím mostě sklopeném k sousednímu paláci.

Plánek druhého nadzemního (nad úrovní nádvoří) podlaží věže s kaplí.

Plánek druhého nadzemního (nad úrovní nádvoří) podlaží věže s kaplí.

Výplň černou barvou nám podává obrázek o síle zdiva věže. Spodní část věže měla větší průměr, což je naznačeno velkou kružnicí (viz. také fotografie). Všimnout si můžete točitého schodiště v síle zdiva.

Vlevo (od západu) byl ve druhém NP věže vstup ze sousedního paláce řešený padacím můstkem. Vstoupilo se do předsíně a pokračovalo do kaple s presbytářem umístěným neobvykle kompletně v síle zdiva a orientovaného dle zvyklostí na východ. Kaple má žebrovou klenbu, na plánku znázorněno čárkovaně. Z předsíně vedla též krátká spojka na schodiště.

 

 

Jan z Jenštejna.

Busta Jana z Jenštejna v kapli.

 

 

Torzo stěny paláce (vlevo).

Torzo stěny paláce (vlevo).

Z hradu se dochovala v nejlepší kondici věž (vpravo), její odtěžení na stavební materiál by nebylo tak jednoduché a místní stavbychtivý zájemci asi měli strach, aby jim přitom nespadla na hlavu. Pak můžeme mluvit o štěstí, že se zachovalo alespoň jedno větší reziduum jižního palácového křídla (vlevo), jedná se o stěnu nádvorní.

Na detailu části věže rozeznáme dle druhu zdiva dvě stavební etapy. Spodní část z decentních elementů pochází z doby založení hradu, větší tesané kvádry, některé navíc bosované, jsou z přestavby Jana z Jenštejna

 

 

Bývalý vodní příkop kolem hradu.

Bývalý vodní příkop kolem hradu je už dávno zastavěn. Dno příkopu bylo 6 metrů pod dnešní dlažbou.

 

 

Pohled z věže Jenštejna.

Pohled z věže Jenštejna na severo-severozápad.

Bližší komín a chladící věž patří Spolaně Neratovice, vzdálenější energetický komplex jsou mělnické elektrárny a město na obzoru je samotný Mělník. Zajímavější je však výklenková kaplička vpředu vpravo, sada těchto stavbiček lemovala poutní svatou cestu, která se zde konávala na paměť poslední cesty Václava, později svatého. Více o těchto kapličkách a cestě si můžete přečíst v článku o historické vsi Dřevčice.

 

 

Pohled z věže Jenštejna.

Pohled z věže Jenštejna na severozápad, vidíme horu Říp.

 

 

Hrad Jenštejn.

Hrad Jenštejn.

 

Autor: Radek Folprecht | středa 22.10.2014 13:00 | karma článku: 29.79 | přečteno: 2276x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Fotoblogy

Pavel Kynčil

Žumberk - středověká opevněná vesnice

Žumberk - v Jižních Čechách je opravdu krásné místo. Má svoji radnici,kostel, tvrz a faru. Co si vlastně přát více.

12.11.2018 v 9:51 | Karma článku: 11.75 | Přečteno: 210 | Diskuse

Otakar Vagner

Nejmilejší Martine, aneb husička a víno na Jiřáku

Svatý Martin z Tours (latinsky Martinus), (316 či 317 v Savarii– 8. listopadu 397 v Candes; 11. listopadu pohřben v Tours) římský voják, poustevník a biskup v Tours. Křesťanská legenda praví, jak se rozdělil s žebrákem o plášť.

12.11.2018 v 8:00 | Karma článku: 6.69 | Přečteno: 113 | Diskuse

Marcus Wang

Erotika Bratislava

10.11.2018 se v Bratislavě konal druhý ročník Erofest, výstava erotiky. Kvůli různým "radikálním" odpůrcům se musel konat ve staré průmylové hale na Petržalce, což akci dodalo výjimečnou atmosféru. Posuďte sami.

11.11.2018 v 17:50 | Karma článku: 16.87 | Přečteno: 1660 | Diskuse

Veronika Foglová

Oslavy 100 let od ukončení 1. světové války na Studeném

V sousední obci Studené dnes probíhaly, tak jako na mnoha jiných místech u nás i ve světě, oslavy 100 let od ukončení Velké války, nazvané později 1. světová.

11.11.2018 v 17:47 | Karma článku: 10.49 | Přečteno: 195 | Diskuse

Pavel Vrba

Na chvíli přenesen do minulosti

hledající dávno ztracené lidské stopy. Do sebe zapadající ozubená kolečka pomyslného stroje času spravedlivě ukrajují odměřený čas. Všem a všemu. Ale jak může člověk onen plynoucí čas zachytit. Třeba zrovna tam, kde to má rád.

11.11.2018 v 16:15 | Karma článku: 12.64 | Přečteno: 270 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz