Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zapomenuté fotky: Bombardér Iljušin Il-28 u ČSLA

30. 05. 2014 5:00:59
Iljušin Il-28 byl dvoumotorový proudový taktický bombardér, prohlédněte si tento stroj s časkoslovenskými výsostnými znaky na historických fotografiích.

Všechny fotografie byly na jednom negativu, vznikly při jedné akci, která se musí datovat do rozmezí let 1956 až 1957. Originály jsem získal ve druhé polovině let osmdesátých, bližší informace o datu a příležitosti vzniku (letecký den?) neznám. Fotky se nevyznačují dostatečnou kvalitou, iljušiny mají navíc zaplachtovány překryt kabiny pilota a prosklenou příď stanoviště navigátora. Kromě Il-28 (3 fotky) byly v sadě další zajímavá letadla (2 fotky).

 

Iljušin Il-28

Iljušin Il-28 vznikl nedlouho po druhé světové válce (1948). Byl to sice proudový stroj, ale svou koncepcí nezapřel střední druhoválečné bombardéry. U československých bombardovacích pluků sloužil mezi léty 1955 až 1965.

Posádka se skládala ze 3 mužů: pilota, navigátora s přidruženou funkcí bombometčíka v prosklené přídi a záďového střelce ovládajícího dvojkanon ráže 23 mm chránící zadní polosféru. Pumový náklad nesený v trupové pumovnici byl maximálně 3000 kg. Praktický dolet byl asi 2200 km a maximální rychlost 900 km/h.

 

Iljušin Il-28

 

Když v roce 1957 dosáhla trojice našich parašutistů (J. Jehlička, Z. Kaplan a G. Koubek) dvou světových výškových rekordů v seskoku padákem, byli tito rekordmani vyneseni do výšky v pumovnici Il-28. První rekord: výška seskoku 12.580 m, délka volného pádu 11.660m. Druhý rekord v noci: výška seskoku 12.815 m, délka volného pádu 12.200 m. (Rekordy jim vydržely asi rok.)

 

Iljušin Il-28

Il-28 s kódovým označením PK-XX patřily do stavu 2. letky 29. bombardovacího leteckého pluku. Ten byl rozpuštěn 1.10.1958.

 

Dakota ČSA

Ve stejné sadě fotek byla i tato s Dakotou v barvách Československých aerolinií. Dakoty ČSA byly u nás upravené původně vojenské dopravní stroje USAAF, zakoupené z válečných přebytků USA. V letech 1946 až 1950 tak naše aerolinky získaly několik desítek těchto letounů, ze služby byly vyřazeny do roku 1960.

Více fotografií (z různých archivů) letadel používaných poválečnými ČSA si můžete prohlédnout v galerii: S čím se létalo během „budování socialismu“.

 

Tupolev Tu-104

Na poslední fotografii je zadní část Tu-104 společnosti Aeroflot. Konkrétně tento tupolev s imatrikulací CCCP-Л5414 nouzově přistál 19.2.1957 v lese nedaleko vojenského letiště Savaslejka. Při letu byla na palubě pouze tříčlenná posádka, nikdo během události nedoznal zdravotní úhony. Poškozený letoun byl sice opraven, ale již nebylo povoleno ho používat k osobní dopravě.

 

 

Autor: Radek Folprecht | pátek 30.5.2014 5:00 | karma článku: 20.99 | přečteno: 3259x

Další články blogera

Radek Folprecht

Olds Curved Dash

Průkopníkem masového automobilismu je Ford model T, ale ještě před ním zde byl vůz pana Oldse, který měl také své zásluhy v tomto směru, byť menší. Neměl však volant a dnes je mezi širokou veřejností téměř zapomenut.

5.8.2015 v 19:00 | Karma článku: 14.74 | Přečteno: 547 | Diskuse

Radek Folprecht

Kapka z Prostějova aneb boj s odporem vzduchu

První československý automobil s aerodynamickou karosérií byl Wikov 35 "Kapka". Naděje do něj vkládané, jak výrobcem, tak dobovým tiskem, však nenaplnil. Přesto zaujímá významné místo v našem průmyslovém designu.

11.7.2015 v 21:00 | Karma článku: 24.85 | Přečteno: 3193 | Diskuse

Radek Folprecht

Zapomenuté automobily Wikov

Český Rolls-Royce, tak je s nadsázkou nazýván prostějovský Wikov. Ne, že by ostatní čs. automobilky nevyráběly luxusní vozy, zde to ale byla firemní filozofie, ta "lepší" auta tvořila většinu automobilové produkce firmy.

26.6.2015 v 6:00 | Karma článku: 33.16 | Přečteno: 4223 | Diskuse

Radek Folprecht

Zásadka

/ Seriál Zříceniny Českého ráje a blízkého okolí. Tvrz, malý hrad a zámek Zásadka u Mnichova Hradiště /

21.5.2015 v 19:30 | Karma článku: 17.08 | Přečteno: 626 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma článku: 5.56 | Přečteno: 155 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 5.95 | Přečteno: 81 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice trochu chybí.... fyzika, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 18.95 | Přečteno: 491 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 22.99 | Přečteno: 488 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč vlastně fungují – přesýpací hodiny?

Co mají přesýpací hodiny společného s klenbou kostela – a proč vlastně fungují tak, jak fungují? (blog je dnes kratší, ca. 2 min.)

12.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 26.85 | Přečteno: 838 | Diskuse


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.