Horkovzdušné balóny

26. 10. 2010 18:30:59
Horkovzdušný balón prý patří statisticky mezi nejbezpečnější dopravní prostředek, ještě bezpečnější než klasické letadlo těžší vzduchu, což asi bude pravda. Například není znám případ unesení horkovzdušného balonu teroristy. Ale na druhou stranu balón těžko můžeme využít k dopravě pasažérů z bodu A do bodu B, tedy hovoříme-li hlavně o tom bodu B. A tak se dnes balónů používá pro zájemce z řad veřejnosti vesměs pouze pro vyhlídkové lety.

balony21.jpgHorkovzdušný balón se skládá ze tří hlavních částí: obalu, koše a hořáku. K naplnění obalu vzduchem (nafouknutí balónu) se používá ventilátor, který není součástí balónu a za letu zůstává na zemi.
Obal je určen k uzavření vzduchu, který po ohřátí zapříčiní to, že celá balónová soustava dosáhne průměrné hustoty menší, než je hustota vzduchu okolního. Tím je umožněn let. Obaly se šijí ze speciální neprodyšné polyesterové nebo nylonové textilie. V horní části je paraventil pro kontrolované vypouštění vzduchu z balónu. Pod výrazem ventil si zde nesmíme představit obvyklý kovový strojařský prvek, ale jedná se o integrovanou část obalu, která se jednoduše otevře. Paraventil se ovládá lankem procházejícím přes kladky vnitřkem obalu a v uzavřené poloze je fixován vnitřním přetlakem.
Ta šedá „housenka“ na obalu (viz. foto vpravo) je rotační ventil, který slouží pro natáčení balónu kolem svislé osy. Rotační ventil balón mít nemusí a ani ho každý typ nemá.
Koš má kovový rám a stěny jsou vyrobeny z lehkého materiálu, např. z proutí nebo rákosu. V koši jsou kromě posádky umístěny palivové láhve, malý hasicí přístroj, lékárnička (dle vyhlášky?), letové přístroje (výškoměr, variometr), ...
Hořák ohřívá vzduch v obalu, spaluje propan nebo propan-butan (LPG).

 

Z historie

19. září 1783 bratři Joseph-Michel a Jacques-Étienne Montgolfierovi vypustili balón naplněný teplým vzduchem a nesoucím posádku. Posádkou při tomto letu nebyli lidé, ale pokusu se nedobrovolně podrobili beran, kohout a kachna. Let skončil úspěchem, všichni přežili a tím bylo dokázáno, že případným dalším letcům by se během letových aktivit také nemuselo nic zlého přihodit, jak sýčkoval místní farář. Postupně se tedy do balónových košů odvážili vkročit i lidé. Nejprve tito odvážlivci podnikali jen sporadické výstupy v upoutaných balónech nízko nad zemským povrchem. Postupně jak nabírali odvahu tak nabírali také výšku a bylo jen otázkou času, kdy jim začne překážet lano poutající balón k zemi. A netrvalo to dlouho a již 21. listopadu 1783 podnikli Jean-François Pilâtre de Rozier a François Laurent d'Arlandes první volný let balónem. Od té doby se začala vzduchoplavba - pokud si trochu zapřeháníme ve výrazech -  lavinovitě šířit.

Pro balóny na teplý vzduch se vžil název montgolfiéry.


Fotogalerie:

balony01.jpgBalón vynořující se zpoza vegetace při startu.

 

balony06.jpgStejný balón jako na předcházejícím i následujícím snímku. Jedná se o typ BB34Z o objemu 3400m3, je dimenzován pro maximálně 7 lidí. Tento létá pod značkou OK-7770.

 

balony05.jpg

 

balony04.jpgSympatické na balónovém létání je, že na vás nefouká vítr neboť balón si nuceně udržuje jeho rychlost i směr. Taktéž výška letu se pohybuje při vyhlídkových letech do 500 m, ale většinou se létá níže, takže teplota je prakticky stejná jako na zemi. Červenobílý balón na obrázku je typu BB37Z s objemem 3700m3, uveze 7 lidí, je registrován jako OK-8881.

 

balony18.jpgDecentně modrý balón, který „koloristicky nekřičí“ v krajině, je největší ze zde představených balónů. (OK-6360, typ BB42Z, objem 4200m3, létat v něm může až 8 lidí)

 

balony15.jpg
balony17.jpg

balony11.jpgPříprava balónů k letu. Ten větší, registrovaný jako OK-7536, je typu BB34Z, objem má 3400m3 a letět s ním může maximálně 7 lidí. Data toho menšího ve stejném pořadí jsou: OK-7546, BB26Z, 2600m3, 5 lidí.

 

balony12.jpg

balony13.jpg

Ještě se vrátíme k řízení balónu. Výška letu se reguluje ohříváním/neohříváním, případně odpouštěním, vzduchu. A protože směr větru není v každé výšce stejný, lze do jisté míry směrově řídit let balónu. Toho se využívá v soutěžním balónovém létání, kde se závodí v disciplínách, jako je let na určený cíl nebo více cílů nebo "volné stíhání" pořadateli nastrčeného balónu. Poslední disciplínu neplést s dogfightem, má to k němu ještě dále než stíhací vzducholoď Karel od Cimrmanů.

 

balony14.jpg

 

Autor: Radek Folprecht | úterý 26.10.2010 18:30 | karma článku: 20.50 | přečteno: 5447x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Věda

Jan Fikáček

Kterak zařídit, aby zítra nevyšlo Slunce

Že nepochybujete o tom, že zítra vyjde Slunce? Že je to naprostá jistota? Ano! Je dobré si uvědomit, že je to tak extrémně jisté, že o tom nikdo trochu při smyslech vůbec nebude pochybovat. Nicméně...

12.11.2018 v 9:21 | Karma článku: 20.89 | Přečteno: 730 | Diskuse

Dana Tenzler

Fyzika na jezírku … co o ní víme my a co vodoměrky?

Vypadá to, jako by běhaly po tenké fólii, napnuté na vodní hladině. Nikdy ji neprošlápnou a nenamočí se. Jak se hmyz (vodoměrka nebo bruslařka) udrží na hladině, vysvětluje (jak jinak) fyzika. (délka blogu 3 min.)

12.11.2018 v 8:00 | Karma článku: 20.79 | Přečteno: 457 | Diskuse

Rostislav Szeruda

Tajemství svobodné vůle

Celý vesmír i život má být jeden řetězec příčin a následků. S tímto tvrze­ním se nedá nesouhlasit. Při pohledu zpět zjistíme, že vše, co se nám v životě přihodilo, co jsme udělali i neudělali, bylo nějak podmíněno.

11.11.2018 v 17:30 | Karma článku: 9.97 | Přečteno: 463 | Diskuse

Jan Mestan

Vidět Zemi růst

Chile je zemí, kde jsou častá zemětřesení. Dokonce tam nastalo to nejsilnější naměřené v roce 1960 o síle 9.5. Takové zemětřesení pak vede k vertikálním zdvihům. A to dost značným. Jednorázově se jedná o decimetry až metry.

10.11.2018 v 14:08 | Karma článku: 16.18 | Přečteno: 318 | Diskuse

Ladislav Dvořák

Evoluce v otázkách a odpovědích

Tento článek měl být původně odpovědí tří vědců na moje otázky (ateista, evoluční biolog; kreacionista; věřící, který ale respektuje Darwinovu evoluční teorii). Záměr byl kontaktovat, mimo jiné, pana Grygara.

10.11.2018 v 7:30 | Karma článku: 13.63 | Přečteno: 435 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz