Zámek Mnichovo Hradiště

2. 04. 2013 16:23:59
Rozsáhlý areál barokního valdštejnského zámku nalezneme v severní části Mnichova Hradiště. Státní zámek Mnichovo Hradiště je dnes Národní kulturní památkou a patří k němu i bývalý kapucínský klášter s kostelem sv. Tří králů a kaplí sv. Anny v sousedství.

V roce 1602 se stal majitelem hradišťského panství Václav Budovec z Budova. Nový pán si záhy nechal vybudovat v Mnichově Hradišti menší renesanční zámek. Toto dílo však vypadalo zcela jinak než rozlehlý zámecký komplex, který máme možnost spatřit dnes. Původní Budovcovo sídlo byla dvoukřídlá jednopatrová stavba půdorysu tvaru L.

Václav Budovec z Budova (1551-1621) byl nižší, ale významný, tuzemský šlechtic. Hlásil se k Jednotě bratrské, což promítal i do svých politických aktivit. Byl jedním z radů apelačního soudu a dokonce radou císařským. Hlavní roli hrál svými tlaky při vydání památného Majestátu na náboženskou svobodu císařem Rudolfem II.

Když roku 1618 vypuklo povstání českých stavů, byl Václav Budovec samozřejmě u toho. Slavné pražské defenestrace se zúčastnil pouze jako teoretik, neboť ve svých sedmašedesáti letech již neměl dostatek sil na to, aby někoho házel z okna. Povstání však nedopadlo pro české stavy dobře a vyvrcholilo roku 1620 bitvou na Bílé hoře. A tak, zatímco český "zimní král" Fridrich Falcký si pochutnával na své oblíbené sekané s bramborem při společenském obědě s anglickými vyslanci, sváděl poslední Moravan u letohrádku Hvězda svůj heroický boj(*). A Václav Budovec byl jedním ze sedmadvaceti českých pánů, kteří byly roku 1621 popraveni na Staroměstském náměstí. Jeho majetek, tedy i zámek v Mnichově Hradišti, propadl královské koruně.

V roce 1623 koupil zkonfiskované hradišťské panství i se zámkem Albrecht z Valdštejna. Tím začíná další významná kapitola dějin zámku. Valdštejnové, kteří drží zámek až do roku 1945, ho výrazně stavebně rozšířili.

(*) Pověsti a legendy, včetně té sekané.

 

Zámek Mnichovo Hradiště, pohled z Vrchlického návrší.

Barokní valdštejnský zámek Mnichovo Hradiště,
pohled na zadní stěnu od jihu, z Vrchlického návrší.

 

Albrecht z Valdštejna na zámku  v Mnichově Hradišti nepobýval, pouze ho asi šestkrát krátce navštívil. Zanedlouho od Albrechta koupil zdejší panství jeho vzdálenější příbuzný Maxmilián z Valdštejna. Maxmilián nezahálel a založil mnichovohradišťskou větev Valdštejnů.

První nesmělé stavební pokusy Valdštejnů prováděl na zámku Maxmiliánův syn Karel Ferdinand. Ale to víceméně jen zahlazoval stopy po požáru z roku 1957, i když pravda, něco malého si možná i přistavěl.

Stáhnout článek v PDFVýraznější stavební činnost zde však byla zahájena až po roce 1690 za Arnošta Josefa z Valdštejna. Přestavba nevelkého renesančního zámku na rozlehlý barokní komplex se realizovala dle projektu architekta Marka Antonína Canevalleho. Nejprve upravil původní Budovcův zámek tvaru L a povýšil ho o jedno patro. Vzápětí prodloužil teď již centrální křídlo a na jeho novém konci navázal křídlem jihovýchodním, čímž získal půdorys hlavní zámecké budovy tvar U. Uprostřed centrálního křídla vyrostla hodinová věž.

V roce 1702 se do projekčních činností začíná výrazněji zapojovat stavebník Mikuláš Raimondi, který o dva roky později přebírá funkci uvolněnou odchodem Canevalleho. To už však byla zámecká budova dávno hotova, ale další práce velkých objemů pokračovaly na neméně důležitých objektech přidružených k zámku.

Mezi hospodářské, pomocné a volnočasové stavební objekty patří dvě konírny, jízdárna, oranžérie (ta již neexistuje), sala terrena a zahradní kašny s vodotrysky.

Pozdně klasicistní stavby, zámecká brána a kočárovna, pochází až z 19. století.

Zámek byl také svědkem bohatého společenského a kulturního vyžití Valdštejnů. V zámku se hrála divadelní představení, divadelní sál zaujímá výškově dvě patra a do dnešního dne se dochovala početná kolekce bočních kulis a zadních prospektů z konce 18. a počátku 19. století. Roku 1921 byla do zámku převezena rozsáhlá knihovna nedozírné hodnoty z Duchcova, kde ji mimo jiných spravoval též Giacomo Casanova.

Po druhé světové válce přešel zámek Mnichovo Hradiště na základě Benešových dekretů do vlastnictví státu.

 

 

Arnošt Josef z Valdštejna také založil kapucínský klášter situovaný za zámeckým parkem. O klášteře si můžete přečíst zde.

 

 

Zámek Mnichovo Hradiště.

Areál zámku Mnichovo Hradiště, jednoduchý obrázek sloužící pro lepší lokalizaci jednotlivých objektů popisovaných v článku.

 

Klasicistní brána z 19. století.

Klasicistní brána z 19. století.

 

Zámek Mnichovo Hradiště, čelní partie.

Zámek Mnichovo Hradiště, čelní partie.

 

Zámek Mnichovo Hradiště, jihovýchodní křídlo.

Zámek Mnichovo Hradiště, jihovýchodní křídlo a socha Václava Budovce z Budova,
pohled od jihovýchodu.

 

Socha Václava Budovce z Budova.

Socha Václava Budovce z Budova.

Sochu dali ve 30. letech 20. století postavit občané Mnichova Hradiště, hrdě se hlásící k historické roli Václava Budovce. Na díle pracovali sochaři Karel Lidický a Josef Bílek.

 

Zámek Mnichovo Hradiště, čelní partie.

Zámek Mnichovo Hradiště, čelní partie. Nejvýraznějším prvkem je hodinová věž v centrálním křídle. Vpravo je křídlo severozápadní, také ho můžeme nazvat Budovcovo. Vlevo vidíme částečně křídlo jihovýchodní.

 

Zámek Mnichovo Hradiště, kašna.

Kašna při vstupním průčelí zámku, pod hodinovou věží.

 

Zámek Mnichovo Hradiště, sala terrena.

Sala terrena v zámecké zahradě. Zcela vzadu za zámeckou zahradou vidíme kapli sv. Anny, která je součástí areálu kapucínského kláštera.

Sala terrena byla postavena roku 1711 a je dílem Mikuláše Raimondiho. Zámek, konírny a sala terrena vymezují prostor parterové zahrady, která je tvořena záhony růží, komunikacemi částečně ohraničenými živými ploty a vše doplňuje nevelký počet dalších tvarovaných dřevin. Dále pokračuje zahrada krajinářským parkem. Celková plocha parterové zahrady a navazujícího parku čítá okolo 7 ha.

Pro zpestření můžeme uvést historku, kdy v období prusko-rakouské války (1866), byl ze své hrobky v kapli sv. Anny dočasně přenesen do zámeckého zahradního skleníku (jehož kostra mimochodem při severní ohradní zdi stále stojí) Albrecht z Valdštejna. Zde, schován v bezpečí, přečkal pruský "blitzkrieg".

 

Zámek Mnichovo Hradiště, hospodářské objekty.

Bývalé konírny na jihovýchodní straně parterové zahrady.

 

Zámek Mnichovo Hradiště, hospodářské objekty.

Bývalé konírny na severozápadní straně parterové zahrady.

 

Zámek Mnichovo Hradiště, sala terrena.

Sala terrena v zámecké zahradě. Vpředu je parterová zahrada,
vzadu pokračuje krajinářský park a za ním vidíme klášterní komplex.

 

Autor: Radek Folprecht | úterý 2.4.2013 16:23 | karma článku: 20.55 | přečteno: 1103x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Fotoblogy

Pavel Kynčil

Žumberk - středověká opevněná vesnice

Žumberk - v Jižních Čechách je opravdu krásné místo. Má svoji radnici,kostel, tvrz a faru. Co si vlastně přát více.

12.11.2018 v 9:51 | Karma článku: 12.10 | Přečteno: 210 | Diskuse

Otakar Vagner

Nejmilejší Martine, aneb husička a víno na Jiřáku

Svatý Martin z Tours (latinsky Martinus), (316 či 317 v Savarii– 8. listopadu 397 v Candes; 11. listopadu pohřben v Tours) římský voják, poustevník a biskup v Tours. Křesťanská legenda praví, jak se rozdělil s žebrákem o plášť.

12.11.2018 v 8:00 | Karma článku: 6.69 | Přečteno: 113 | Diskuse

Marcus Wang

Erotika Bratislava

10.11.2018 se v Bratislavě konal druhý ročník Erofest, výstava erotiky. Kvůli různým "radikálním" odpůrcům se musel konat ve staré průmylové hale na Petržalce, což akci dodalo výjimečnou atmosféru. Posuďte sami.

11.11.2018 v 17:50 | Karma článku: 16.87 | Přečteno: 1660 | Diskuse

Veronika Foglová

Oslavy 100 let od ukončení 1. světové války na Studeném

V sousední obci Studené dnes probíhaly, tak jako na mnoha jiných místech u nás i ve světě, oslavy 100 let od ukončení Velké války, nazvané později 1. světová.

11.11.2018 v 17:47 | Karma článku: 10.49 | Přečteno: 195 | Diskuse

Pavel Vrba

Na chvíli přenesen do minulosti

hledající dávno ztracené lidské stopy. Do sebe zapadající ozubená kolečka pomyslného stroje času spravedlivě ukrajují odměřený čas. Všem a všemu. Ale jak může člověk onen plynoucí čas zachytit. Třeba zrovna tam, kde to má rád.

11.11.2018 v 16:15 | Karma článku: 12.64 | Přečteno: 270 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz