Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Střehom

21. 01. 2014 18:30:59
Seznamte se se vsí, kde se zastavil čas, a která si vystačí s jedinou informativní dopravní značkou IS 12a Obec.
Pohled na střehomskou hlavní třídu. Střehom je malé sídlo.

Pohled na střehomskou hlavní třídu. Střehom je malé sídlo.

 

Malá vesnice Štřehom je městskou částí Dolního Bousova, od kterého se nachází asi 4 km severně. Použijeme-li turisticky definovanou lokalizaci, tak Střehom naleznete kousek pod dolním okrajem údolí Plakánek. Toto údolí patří mezi známé lokality chráněné krajinné oblasti Český ráj a začíná pod hradem Kost. Ostatně také Střehom po dobu své dlouhé historie patřila do panství kosteckého. Poprvé je existence vsi v písemných pramenech doložena k roku 1361. Dle ostatních indicií, jako jsou archeologické nálezy apod., je však mnohem starší.

Dle úředního sčítání žilo v roce 1834 ve Střehomi 91 obyvatel v 16 domech. Obec si do dnešních dnů zachovala svůj minimalistický ráz - počet adres se sice zvýšil na 26, ale počet trvale hlášených obyvatel dramaticky klesl. Většina obytných nemovitostí pravděpodobně slouží pouze k rekreačním účelům a některé dokonce budí dojem, že si tam jen tak stojí ladem.

Střehomí protéká potok Klenice, který napájí rybník Komorník, kolem něhož se částečně, jako podkova, ves vine. Vodní sílu využívaly svého času dva střehomské mlýny. A v blízkém okolí byly další, například s Buškovským se v článku také seznámíte.

 

Pohled na Střehom od západo-jihozápadu.

Pohled na Střehom od západo-jihozápadu.

 

 


 

Půjdeme-li do Střehomi po modré turistické značce směrem od Dolního Bousova, narazíme asi půl kilometru před vsí na Buškovský rybník. Nejprve však mineme pod tímto rybníkem se nacházející mlýn, samotu patřící k osadě Ošťovice.

Buškovský mlýn

Buškovský mlýn, pohled od rybníka.

Buškovský mlýn je zděná stavba, v interiéru technologické části by dnes snad měla být malá turbína a elektrický generátor. Nezřetelná cesta mířící vlevo za kmenem stromu vede po hrázi rybníka. Mezi "hlavní" cestou vpravo a patrovým stavebním objektem mlýna je veden náhon, který se vzadu stáčí doleva. Z patrového objektu vidíme obytnou část, na ni na druhé straně navazuje část technologická.

 

Buškovský rybník

Pohled z hráze Buškovského rybníka na Střehom, kterou vidíme,
případně alespoň tušíme za rákosím mezi stromy.

 

Cesta ke Střehomi

Cesta ke Střehomi směrem od Buškovského mlýna.

 

Kaplička s přistavěnou hasičskou zbrojnicí

Kaplička s přistavěnou hasičskou zbrojnicí.

Toto je vstup do vsi po cestě od Buškovského rybníka. Jedinou sakrální stavbou ve vsi je kaplička, a to pouze částečně, protože má přistavěnou malou hasičskou zbrojnici. U ní je, také jediná místní, klasická křižovatka tvaru +. Rovně bychom pokračovali po hrázi rybníka Komorník, vpravo je hlavní třída a vlevo vede cesta k samotě Na Kopečku, která pokračuje dále a ústí na silnici Horní Bousov - Dobšín.

 

Pohled z hráze rybníka Komorník na samotu Na Kopečku.

Pohled z hráze rybníka Komorník na samotu Na Kopečku.

 

Cesta po hrázi rybníka Komorník, vlevo pod hrází jsou sádky.

Cesta po hrázi rybníka Komorník, vlevo pod hrází jsou sádky, za nimi vede hlavní třída. Po cestě se díváme směrem zpět k již zmiňované křižovatce u kapličky.

 

Střehomská hlavní třída.

Střehomská hlavní třída.

 


 

 

Přízemní roubený dům.

Přízemní roubený dům s nezanedbatelnou historickou hodnotou.

Kromě třech více či méně zpevněných cest, z nichž jednu jsme si představili výše, vede do Střehomi jediná silnice, a to ze směru jihovýchodního z Oseka u Sobotky. Hned prvním domem, při kterém tato cesta vstupuje do vsi, je historicky cenné přízemní roubené stavení z roku 1799. Příjezdová silnice pokračuje hlavní třídou osady vedoucí podél rybářských sádek. My se však nyní vydáme po této kamenito-hlinitopísčité cestě, při které stojí většina architektonicky zajímavých objektů.

 

Železný křížek a vodní mlýn.

Železný kříž a vodní mlýn.

Po levá straně odbočné cesty stojí železný kříž na pískovcovém podstavci. Dále vidíme bývalý zděný mlýn. Vlevo přes větve si ještě všimněte asfaltové cesty, je to ta již několikrát zmiňovaná hlavní třída.

 

Bývalá sodovkárna a továrna na zpracování ovoce.

Bývalá sodovkárna a továrna na zpracování ovoce.

Po pravé straně narazíme na bývalou místní sodovkárnu a továrničku na zpracování ovoce. V roce 1895 ji založil František Ort (*1865 †1931, také majitel největšího místního statku) a nejprve sloužila jako sušárna ovoce. Tři roky po založení zde bylo například usušeno 15,4 tun švestek a 2,36 tun jablek. Do konce 19. století byla provozovna rozšířena o výrobu moštu, povidel, slivovice a jablečného koňaku. Výroba byla pravděpodobně ukončena záhy po roce 1948, kdy byly podobné, ale zpravidla ty větší provozovny převedeny pod příslušné národní podniky Pivovary a sodovkárny, a ty malé zrušeny. Dnes objekt slouží k účelům rekreačním.

 

Domy čp. 14 a 24.

Domy čp. 14 a 24.

Zajímavým a relativně starým objektem je na této fotografii patrový dům vpravo (čp. 14). Původně byl celý roubený, za bujnou vegetací si toho roubení můžeme všimnout. Počátkem dvacátého století byly přední část a přízemí domu přestavěny za použití anorganických stavebních materiálů. Další dům je nápadný novou střešní krytinou (čp. 24), tento zděný dům, tzv. nádražního stylu, je o poznání mladší. Ale úplně nejmladší je ta bílá hrůza hned za ním, ta si bližšího popisu nezaslouží.

 

Dům čp. 24 je postaven v tzv. nádražním stylu.

Dům čp. 24 je postaven v tzv. nádražním stylu.

 

 

 

Na jednom z domů je umístěn arkýř, zajisté netradiční použití tohoto architektonického prvku na obdobných stavbách. Nezávislý pozorovatel se ani neodvažuje domyslet, k čemu zařízení mohlo sloužit.

  arkýř
Pohled zpět na bývalou sodovkárnu, vlevo domy čp. 24 a 14.

Pohled zpět na bývalou sodovkárnu, vlevo domy čp. 24 a 14.

 

Ortův statek

Usedlost čp. 11, bývalý Ortův statek.

Mezi architektonicko historicky nejvýznamnější stavební objekty patří obytný dům bývalého Ortova statku (jsou to ti Ortové, z nichž jeden založil onu sodovkárnu). Též klasicistní chlívek stojí za pozornost. Patrový obytný dům je roubený, což však není takto zřetelné, neboť později byl omítnut. Navíc minimálně zadní stěna je přezděná z cihel. To co vypadá jako špatně navržené hrázdění, není hrázdění, ale podpůrná konstrukce popínavé vegetace. A stejně jako omítka je mladšího data. Na boční vstupní stěně je instalována pavlač, typický znak starých patrových obytných budov zemědělských usedlostí nejen této oblasti. Podezdívka domu, zeď s bránou a chlév jsou zhotoveny z pískovcových kvádrů, tento materiál se těžil ze skal kolem údolí Plakánek. V okolí se hojně používaly pískovcové kvádry ke stavbě užitkových staveb, ale nejen jich, například hrad Kost je z nich také postaven.

Rod Ortů byl ve Střehomi doložen od roku 1595. Historik Josef Pekař ve druhém díle své trilogie O Kosti klasifikuje Ortův střehomský statek jako největší v celém kosteckém panství. Ale není všechno zlato, co se třpytí, protože v knize se dále uvádí, že jeho pozemky neměly zdaleka tak výhodnou lokalizaci, jako pozemky statků jiných, byť menších. Sám Václav Ort roku 1704 dosáhl snížení daňové zátěže svého statku, když u hraběte popsal situaci slovy: "Kdo v rovině rolí a záhony má, víceji z jednoho záhonu než já ze dvou neb tří záhonů sklízívá." Z těch nakloněných polí mu totiž deště občas splavily půdu i s obilím, též vozy jeho potřebovaly více koňských sil zapřáhnouti, aby ty kopce vůbec vyjely.

 

Vpravo usedlost čp. 11, bývalý Ortův statek.

Vpravo usedlost čp. 11, bývalý Ortův statek.

 

Roubený patrový mlýn čp. 12.

Roubený patrový mlýn čp. 12.

Nejzajímavější a nejstarší střehomskou stavbou je roubený vodní mlýn stojící za vsí při cestě směrem k údolí Plakánek. Stavba, pravděpodobně z druhé poloviny 18. století, byla původně celoroubená, vyzdění jedné světnice je mnohem pozdějšího data. Mlýnská technologie je zachovalá a naposledy se tu prý mlelo roku 1953. Za první republiky ve mlýně působil mlynář František Opočenský.

Mlýn hojně využívali filmaři, vzpomeňme jen pohádku S čerty nejsou žerty.

 

Mlýn čp. 12, mlýnské kolo.

Mlýn čp. 12, mlýnské kolo.

 


 

Následovat budou tři obrázky z hlavní střehomské třídy a nakonec dva pohledy přes rybník Komorník.

 

Zděný mlýn čp. 8.

Zděný mlýn čp. 8.

Pod rybníkem Komorníkem se nachází zděný vodní mlýn ze druhé poloviny 19. století (již jsme ho viděli z cesty k bývalé sodovkárně). Chybí mlýnské kolo a kompletně vnitřní technologická instalace.

 

Střehomská hlavní třída.

Střehomská hlavní třída.

 

Střehomská hlavní třída.

Střehomská hlavní třída.

 

Pohled přes rybník Komorník.

Pohled přes rybník Komorník, vlevo střehomská budova umístěná v nejvyšší nadmořské výšce. Vpravo vidíme v nevelké dálce lovecký zámeček Humprecht v Sobotce.

 

Rybník Komorník

Rybník Komorník, pohled z hráze v osadě Střehom.

 

Autor: Radek Folprecht | úterý 21.1.2014 18:30 | karma článku: 24.54 | přečteno: 1581x

Další články blogera

Radek Folprecht

Olds Curved Dash

Průkopníkem masového automobilismu je Ford model T, ale ještě před ním zde byl vůz pana Oldse, který měl také své zásluhy v tomto směru, byť menší. Neměl však volant a dnes je mezi širokou veřejností téměř zapomenut.

5.8.2015 v 19:00 | Karma článku: 14.74 | Přečteno: 547 | Diskuse

Radek Folprecht

Kapka z Prostějova aneb boj s odporem vzduchu

První československý automobil s aerodynamickou karosérií byl Wikov 35 "Kapka". Naděje do něj vkládané, jak výrobcem, tak dobovým tiskem, však nenaplnil. Přesto zaujímá významné místo v našem průmyslovém designu.

11.7.2015 v 21:00 | Karma článku: 24.85 | Přečteno: 3193 | Diskuse

Radek Folprecht

Zapomenuté automobily Wikov

Český Rolls-Royce, tak je s nadsázkou nazýván prostějovský Wikov. Ne, že by ostatní čs. automobilky nevyráběly luxusní vozy, zde to ale byla firemní filozofie, ta "lepší" auta tvořila většinu automobilové produkce firmy.

26.6.2015 v 6:00 | Karma článku: 33.16 | Přečteno: 4223 | Diskuse

Radek Folprecht

Zásadka

/ Seriál Zříceniny Českého ráje a blízkého okolí. Tvrz, malý hrad a zámek Zásadka u Mnichova Hradiště /

21.5.2015 v 19:30 | Karma článku: 17.08 | Přečteno: 626 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Lucie Plicová

Kuba. Ostrov "svobody", kde se zastavil čas

Tabákové plantáže ve Viňales, Havana přezdívaná jako "Paříž uprostřed Karibiku", pastelově zbarvené domky v Trinidadu a Baracoa, místo na samém východě, kde přistál Kryštof Kolumbus.

18.10.2017 v 19:48 | Karma článku: 16.62 | Přečteno: 310 | Diskuse

Pavel Vrba

A tak jsem rozhodl volit……

Předvolební šílenství je na svém vrcholu, mnozí z něj jsou totálně znechucení, všude samé sliby a krášlení následující doby. Ale ruku na srdce, volbu přeci řešíme každý den. A je jen a jen na nás, jak se rozhodneme.

18.10.2017 v 18:00 | Karma článku: 12.12 | Přečteno: 401 | Diskuse

Ladislav Vinš

Ráno mráz, odpoledne letní čas …

Tak nějak vypadá Babí léto. Letos na Šumavě, bylo v Hliništi tento týden odpoledne ve stínu + 24. / potil se i elektrický ohradník/. Ta krása okolo vás za to stála. Letos se podařilo přírodě vytvořit bohatou paletu barev

18.10.2017 v 12:05 | Karma článku: 17.78 | Přečteno: 323 | Diskuse

Jaromír Šiša

Orlické hory, Žďárské vrchy a Jeseníky v podzimních barvách a panoramatech.

Babí léto přišlo později, však o to víc hřálo, svítilo a hladilo. Ani mě nenapadlo, že za tři dny projedu jmenovaná místa a už vůbec ne, že by z toho mohl být fotoblog. Podzim umí divy.

18.10.2017 v 9:37 | Karma článku: 35.12 | Přečteno: 811 | Diskuse

Jiří Stratil

Proč dostavět Staroměstské náměstí? V

Ve stručnosti bych zde ještě chtěl shrnout hlavní důvody, proč neponechat vybouranou proluku jeho západní strany pouhým "mementem" z 2.sv.války.

18.10.2017 v 8:03 | Karma článku: 4.68 | Přečteno: 103 | Diskuse


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.