Střehom

Seznamte se se vsí, kde se zastavil čas, a která si vystačí s jedinou informativní dopravní značkou IS 12a Obec.

Pohled na střehomskou hlavní třídu. Střehom je malé sídlo.

Malá vesnice Štřehom je městskou částí Dolního Bousova, od kterého se nachází asi 4 km severně. Použijeme-li turisticky definovanou lokalizaci, tak Střehom naleznete kousek pod dolním okrajem údolí Plakánek. Toto údolí patří mezi známé lokality chráněné krajinné oblasti Český ráj a začíná pod hradem Kost. Ostatně také Střehom po dobu své dlouhé historie patřila do panství kosteckého. Poprvé je existence vsi v písemných pramenech doložena k roku 1361. Dle ostatních indicií, jako jsou archeologické nálezy apod., je však mnohem starší.

Dle úředního sčítání žilo v roce 1834 ve Střehomi 91 obyvatel v 16 domech. Obec si do dnešních dnů zachovala svůj minimalistický ráz - počet adres se sice zvýšil na 26, ale počet trvale hlášených obyvatel dramaticky klesl. Většina obytných nemovitostí pravděpodobně slouží pouze k rekreačním účelům a některé dokonce budí dojem, že si tam jen tak stojí ladem.

Střehomí protéká potok Klenice, který napájí rybník Komorník, kolem něhož se částečně, jako podkova, ves vine. Vodní sílu využívaly svého času dva střehomské mlýny. A v blízkém okolí byly další, například s Buškovským se v článku také seznámíte.

Pohled na Střehom od západo-jihozápadu.

---

Půjdeme-li do Střehomi po modré turistické značce směrem od Dolního Bousova, narazíme asi půl kilometru před vsí na Buškovský rybník. Nejprve však mineme pod tímto rybníkem se nacházející mlýn, samotu patřící k osadě Ošťovice.

Buškovský mlýn, pohled od rybníka.

Buškovský mlýn je zděná stavba, v interiéru technologické části by dnes snad měla být malá turbína a elektrický generátor. Nezřetelná cesta mířící vlevo za kmenem stromu vede po hrázi rybníka. Mezi "hlavní" cestou vpravo a patrovým stavebním objektem mlýna je veden náhon, který se vzadu stáčí doleva. Z patrového objektu vidíme obytnou část, na ni na druhé straně navazuje část technologická.

Pohled z hráze Buškovského rybníka na Střehom, kterou vidíme,
případně alespoň tušíme za rákosím mezi stromy.

Cesta ke Střehomi směrem od Buškovského mlýna.

Kaplička s přistavěnou hasičskou zbrojnicí.

Toto je vstup do vsi po cestě od Buškovského rybníka. Jedinou sakrální stavbou ve vsi je kaplička, a to pouze částečně, protože má přistavěnou malou hasičskou zbrojnici. U ní je, také jediná místní, klasická křižovatka tvaru +. Rovně bychom pokračovali po hrázi rybníka Komorník, vpravo je hlavní třída a vlevo vede cesta k samotě Na Kopečku, která pokračuje dále a ústí na silnici Horní Bousov - Dobšín.

Pohled z hráze rybníka Komorník na samotu Na Kopečku.

Cesta po hrázi rybníka Komorník, vlevo pod hrází jsou sádky, za nimi vede hlavní třída. Po cestě se díváme směrem zpět k již zmiňované křižovatce u kapličky.

Střehomská hlavní třída.

---

Přízemní roubený dům s nezanedbatelnou historickou hodnotou.

Kromě třech více či méně zpevněných cest, z nichž jednu jsme si představili výše, vede do Střehomi jediná silnice, a to ze směru jihovýchodního z Oseka u Sobotky. Hned prvním domem, při kterém tato cesta vstupuje do vsi, je historicky cenné přízemní roubené stavení z roku 1799. Příjezdová silnice pokračuje hlavní třídou osady vedoucí podél rybářských sádek. My se však nyní vydáme po této kamenito-hlinitopísčité cestě, při které stojí většina architektonicky zajímavých objektů.

Železný kříž a vodní mlýn.

Po levá straně odbočné cesty stojí železný kříž na pískovcovém podstavci. Dále vidíme bývalý zděný mlýn. Vlevo přes větve si ještě všimněte asfaltové cesty, je to ta již několikrát zmiňovaná hlavní třída.

Bývalá sodovkárna a továrna na zpracování ovoce.

Po pravé straně narazíme na bývalou místní sodovkárnu a továrničku na zpracování ovoce. V roce 1895 ji založil František Ort (*1865 †1931, také majitel největšího místního statku) a nejprve sloužila jako sušárna ovoce. Tři roky po založení zde bylo například usušeno 15,4 tun švestek a 2,36 tun jablek. Do konce 19. století byla provozovna rozšířena o výrobu moštu, povidel, slivovice a jablečného koňaku. Výroba byla pravděpodobně ukončena záhy po roce 1948, kdy byly podobné, ale zpravidla ty větší provozovny převedeny pod příslušné národní podniky Pivovary a sodovkárny, a ty malé zrušeny. Dnes objekt slouží k účelům rekreačním.

Domy čp. 14 a 24.

Zajímavým a relativně starým objektem je na této fotografii patrový dům vpravo (čp. 14). Původně byl celý roubený, za bujnou vegetací si toho roubení můžeme všimnout. Počátkem dvacátého století byly přední část a přízemí domu přestavěny za použití anorganických stavebních materiálů. Další dům je nápadný novou střešní krytinou (čp. 24), tento zděný dům, tzv. nádražního stylu, je o poznání mladší. Ale úplně nejmladší je ta bílá hrůza hned za ním, ta si bližšího popisu nezaslouží.

Dům čp. 24 je postaven v tzv. nádražním stylu.

Na jednom z domů je umístěn arkýř, zajisté netradiční použití tohoto architektonického prvku na obdobných stavbách. Nezávislý pozorovatel se ani neodvažuje domyslet, k čemu zařízení mohlo sloužit.

Pohled zpět na bývalou sodovkárnu, vlevo domy čp. 24 a 14.

Usedlost čp. 11, bývalý Ortův statek.

Mezi architektonicko historicky nejvýznamnější stavební objekty patří obytný dům bývalého Ortova statku (jsou to ti Ortové, z nichž jeden založil onu sodovkárnu). Též klasicistní chlívek stojí za pozornost. Patrový obytný dům je roubený, což však není takto zřetelné, neboť později byl omítnut. Navíc minimálně zadní stěna je přezděná z cihel. To co vypadá jako špatně navržené hrázdění, není hrázdění, ale podpůrná konstrukce popínavé vegetace. A stejně jako omítka je mladšího data. Na boční vstupní stěně je instalována pavlač, typický znak starých patrových obytných budov zemědělských usedlostí nejen této oblasti. Podezdívka domu, zeď s bránou a chlév jsou zhotoveny z pískovcových kvádrů, tento materiál se těžil ze skal kolem údolí Plakánek. V okolí se hojně používaly pískovcové kvádry ke stavbě užitkových staveb, ale nejen jich, například hrad Kost je z nich také postaven.

Rod Ortů byl ve Střehomi doložen od roku 1595. Historik Josef Pekař ve druhém díle své trilogie O Kosti klasifikuje Ortův střehomský statek jako největší v celém kosteckém panství. Ale není všechno zlato, co se třpytí, protože v knize se dále uvádí, že jeho pozemky neměly zdaleka tak výhodnou lokalizaci, jako pozemky statků jiných, byť menších. Sám Václav Ort roku 1704 dosáhl snížení daňové zátěže svého statku, když u hraběte popsal situaci slovy: "Kdo v rovině rolí a záhony má, víceji z jednoho záhonu než já ze dvou neb tří záhonů sklízívá." Z těch nakloněných polí mu totiž deště občas splavily půdu i s obilím, též vozy jeho potřebovaly více koňských sil zapřáhnouti, aby ty kopce vůbec vyjely.

Vpravo usedlost čp. 11, bývalý Ortův statek.

Roubený patrový mlýn čp. 12.

Nejzajímavější a nejstarší střehomskou stavbou je roubený vodní mlýn stojící za vsí při cestě směrem k údolí Plakánek. Stavba, pravděpodobně z druhé poloviny 18. století, byla původně celoroubená, vyzdění jedné světnice je mnohem pozdějšího data. Mlýnská technologie je zachovalá a naposledy se tu prý mlelo roku 1953. Za první republiky ve mlýně působil mlynář František Opočenský.

Mlýn hojně využívali filmaři, vzpomeňme jen pohádku S čerty nejsou žerty.

Mlýn čp. 12, mlýnské kolo.

---

Následovat budou tři obrázky z hlavní střehomské třídy a nakonec dva pohledy přes rybník Komorník.

Zděný mlýn čp. 8.

Pod rybníkem Komorníkem se nachází zděný vodní mlýn ze druhé poloviny 19. století (již jsme ho viděli z cesty k bývalé sodovkárně). Chybí mlýnské kolo a kompletně vnitřní technologická instalace.

Střehomská hlavní třída.

Střehomská hlavní třída.

Pohled přes rybník Komorník, vlevo střehomská budova umístěná v nejvyšší nadmořské výšce. Vpravo vidíme v nevelké dálce lovecký zámeček Humprecht v Sobotce.

Rybník Komorník, pohled z hráze v osadě Střehom.