Motorový vůz řady M262.0 byl určen pro přepravu cestujících na hlavních tratích a měl obnovit poválečný vozový park Československých drah, který se tou dobou nacházel v neutěšené situaci, jak z hlediska typové roztříštěnosti, tak špatným technickým stavem.
Motorové vozy M262.0 se vyráběly ve třech sériích, které byly postupně vylepšovány:
Série |
Roky výroby |
Dodáno vozů |
Čísla dodaných vozů |
I. |
1949 - 1950 |
52 |
M262.001 - M262.052 |
II. |
1952 - 1953 |
38 |
M262.053 - M262.090 |
III. |
1958 - 1960 |
148 |
M262.091 - M262.238 |
A jak rozlišíme dle exteriéru vozy jednotlivých výrobních sérií? Na obrázku vpravo (autor a zdroj nevypátrán) vidíme levé boky přídě vozů: přední stanoviště strojvedoucího se strojovnou, a dále částečně dvoukřídlé dveře do zavazadlového prostoru. U I. série byl vstup do předního stanoviště strojvedoucího a do strojovny řešen přes zavazadlový prostor, vozy II. a III. série mají pro tyto prostory již vlastní dveře (pouze na levé straně). Dalším znakem jsou dveře na obou čelech pro přecházení do připojených vozů, I. a II. série má před těmito dveřmi nápadné shrnovací zábradlí, u III. série jsou sklopná dvířka. A nakonec u III. série je stejnoměrně po celé ploše zvýšená střecha, kde jsou umístěny větrací odsávače.
(Bližší technické detaily, jako že vozová skříň je samonosná, svařované ocelové konstrukce, a tvoří s pevným rámem jeden celek uložený na dvou dvounápravových podvozcích, nejsou pro většinu čtenářů důležité, tak je v tomto článku snad ani nebudeme uvádět. Taktéž s tím, že vůz byl poháněn dieselovým motorem o výkonu kolem 300 kW s elektrickým přenosem na hnací nápravy, se zde asi nebudeme zatěžovat. To už je možná zajímavější informace, kolik se tam vešlo cestujících - míst k sezení je 56 a k stání 24.)
V letech 1981 - 1991 provedly ŽOS Šumperk u některých M262.0 výměnu motoru za jiný typ, tak vznikl motorový vůz M262.1.
V roce 1988 provedly ČSD přeznačení svých vozů dle předpisu Mezinárodní železniční unie z roku 1971. Z řady M262.0 se stala řada 830 a z řady M262.1 je řada 831. My se však budeme držet starého značení, které ve svých alfanumerických znacích skrývá pro zasvěcenější veřejnost více informací (detaily např. zde). V našem případě M262.0/M262.1 značí M - motorový vůz, první číslice - 2 hnací nápravy, druhá číslice - (6+3)x10 znamená 90 km/h maximální rychlost, třetí číslice 2+10 znamená hmotnost 12 tun na nápravu, první číslice za tečkou je verze typu a následuje pořadové číslo.
Tyto motorové vozy si vysloužily mezi zaměstnanci drah přezdívky "Kraksna", "Ponorka" nebo "Žhavé trubky". Ta s novým motorem ještě navíc "Loďák", protože dostala lodní motor používaný v tlačných říčních remorkérech.
|
M262.0 II. výrobní série. Na boku vidíme, případně tušíme dle madel, postupně zleva doprava dveře do předního stanoviště strojvedoucího, dveře zavazadlového prostoru, dveře na nástupní plošinu pro cestující a dveře na druhou nástupní plošinu pro cestující, ze které byl přístup též do zadního stanoviště strojvedoucího. Na čele je přechodový můstek, se shrnovacím zábradlím, pro přechod mezi vozy. Až na první dveře na levém boku vypadaly vozy I. série stejně jako tento ze série II.
|
|
M262.1, remotorizovaný vůz původní řady M262.0 III. série na nádraží v Mladějovi v Českém ráji. Vidíme zvýšenou střechu a na čele sklopná dvířka pro přechod mezi vozy.
|
|
Vlak tažený M262.0 přijíždí do Dolního Bousova od Sobotky.
|
|
Stejný vlak, jako na předchozím obrázku, odjíždí z Dolního Bousova směrem Mladá Boleslav. Řazeny jsou (odpředu): M262.0 (II. série), dva přípojné vozy Bix a M262.1 (upgradovaná M262.0 III. série).
|
|
M262.1 u obce Mladějov. Bílá stavba, která vypadá jako malý zámek, je malý zámek.
Zámek Mladějov
Z historických pramenů je v polovině 14. století doložena tvrz stojící na severním, nejvýše položeném, okraji vsi Mladějov. Mezi majitele tvrze, kteří se zde v průběhu věků vystřídali, patřil i Albrecht z Valdštejna. Ale neznaná to pro Mladějov nic zásadního, prostě to byla jedna z mnoha Albrechtových nemovitostí. Mnohem více se zde zapsala svobodná paní Anna Terezie Unwertová, která tvrz vlastnila od roku 1738 a nechala středověké sídlo kompletně přestavět na klasicistní zámeček.
Během tzv. bramborové války, války mezi Pruskem a Rakouskem o bavorské dědictví, měl na zámečku v roce 1778 svůj hlavní stan Josef II., velitel rakouského vojska a budoucí císař.
Roku 1832 zde zemřel František Josef Gerstner, významný technik, profesor a průkopník koněspřežné železnice v Čechách, který před svou smrtí v Mladějovi krátce pobýval.
K další přestavbě, tentokrát v neobarokním stylu, došlo roku 1913 za Anny Bláhové. A té byl zámek po únorovém puči znárodněn. Nový majitel ho využíval jako zemědělské učiliště a později internát, takže si zajisté dokážete představit ten bugr. Počátkem devadesátých let byl zámek v rámci restitucí vrácen rodině původní majitelky.
|
Zámek Mladějov na počátku 20. století před neobarokní úpravou.
|
|
Zámek Mladějov počátkem 80. let 20. století.
|
|
Velká rána přišla jedné lednové mrazivé noci roku 2002, kdy zámek postihl ničivý požár, kterému se ubránily pouze obvodové zdi. Následná nákladná rekonstrukce byla dokončena na konci roku 2005. Zámek je veřejnosti běžně nepřístupný, je využíván ke komerčním účelům.
Tak, a mezitím, co jsme se zakecali u zámku, nám ujel vlak:
|
|
Motorový vůz M262.1 s přípojným vozem řady Bix. |