Boleslavský hrad

7. 01. 2013 15:33:59
Boleslavský hrad se nachází na konci skalní ostrožny nad soutokem Jizery a Klenice. Tato ostrožna, z hlediska obrany výhodné místo, byla svědkem lidské činnosti mnohem dříve, než zde vznikl středověký hrad a město. Archeologické výzkumy dokládají osídlení s použitím opevnění již v mladší době bronzové.
Mladá Boleslav, pohled na staré město a hrad.

Mladá Boleslav, vzadu vidíme na konci ostrožny hrad. Vpředu vpravo je kostel sv. Havla. Na místě dnešního hradu stál v 10. až 12. století dřevěný přemyslovský knížecí hrad.

 

Prolog

Za počátek města Mladé Boleslavi považujeme přemyslovské hradiště, které nechal na ostrožně vystavět pravděpodobně ve druhé polovině 10. století kníže Boleslav II. Pobožný. Druhým adeptem pro založení hradiště je Boleslav I., zvaný Ukrutný. Některé zdroje připouští jako jednu z možností tuto zásluhu i Boleslavovi III. To se však ve světle informací o jeho působení a významu jeví jako méně pravděpodobné. Dataci druhé poloviny 10. století nám předkládají pozdější kroniky (Dalimil, Kezelius) a ukazují na ni i archeologické nálezy. První autentická písemná zmínka pochází z roku 1130, jméno města je uváděno v latinské podobě Bolezlaui, o pár let později Nouo Bolezlau.

Přemyslovské dřevěné hradiště zaujímalo plochu nejen celého dnešního Staroměstského náměstí, ale částečně zasahovalo i do dnešního Nového Města. Původní knížecí hrad, jehož hlavním stavebním materiálem bylo také dřevo, byl situován na konci ostrožny. Hradiště s hradem se stalo správním centrem území rozkládajícího se kolem toku řeky Jizery, které získal pod vládu přemyslovského státního celku Boleslav I.

Někdy ve 12. století podlehlo hradiště i s dřevěným knížecím hradem ničivému požáru neznámého původu. Dokládá to archeology nalezená vrstva spáleniště. Pod ostrožnou zůstala ušetřena trhová osada (dnes část zvaná Podolec), kam se na nějaký čas přesunul život Boleslavanů.

 

Boleslavský hrad

Stáhnout článek v PDFV polovině 13. století vznikl na konci boleslavské ostrožny nad soutokem Jizery a Klenice, na místě původního knížecího hradu, raně středověký královský hrad. Při stavbě se již v hojné míře uplatnilo kamenné zdivo. Zanedlouho i tento hrad částečně podlehl zkáze. Stalo se to krátce po porážce Přemysla Otakara II. na Moravském poli (1278). Zda to mají na svědomí vtrhnuvší Braniboři či znesváření tuzemští šlechtici, dnes již nezjistíme.

Královskými hradními kastelány byli Markvarticové. Ti si postavili ve druhé polovině 13. století, snad v souvislosti s událostmi uvedenými v předchozím odstavci, nedaleký hrad Michalovice. Zdejší větev Markvarticů se začala psát jako páni z Michalovic a Michalovice se na nějaký čas staly centrem boleslavského panství.

V první polovině 14. století se stal pobořený, do té doby královský, boleslavský hrad vlastnictvím pánů z Michalovic. A v roce 1334 přenesl (ne rukama, ale listinou) Ješek z Michalovic, řečený Správný, město zpět, zpět na ostrožnu na místo kdysi vyhořelého hradiště. Když tedy říkáme přenesl město, tak tím městem v pravém slova smyslu se stalo až po přenesení, kdy získalo práva královských měst. Ve druhé polovině 14. století potom Páni z Michalovic nechali hrad opravit a přestavět.

Roku 1468 získali hrad (i město) Tovačovští z Cimburka. Když chudáci roku 1502 vymřeli po meči, zdědila Mladou Boleslav Johanka Krajířová z Krajku. Ta se svým novým manželem, Janem ze Šelmberka, podrobila hrad počátkem 16. století velké pozdně gotické přestavbě. O několik dekád později, ale stále v tom samém století, došlo k úpravám renesančním. Objekt získal charakter zámku, i když některé pevnostní prvky zůstaly zachovány.

mbhrad_willenberg.jpgNa obrázku vpravo vidíme, jak vypadal hrad ve své nejhonosnější podobě, krátce před třicetiletou válkou. Nápadné jsou vysoké špičaté střechy obou věží a velká okna paláce mezi nimi. Když už se díváme na obrázek, tak za zmínku ještě stojí vodárenská věž (pos. č. 3) nalevo od hradu.

Konec třicetileté války zastihl hrad v troskách. Dlouhá léta byl opuštěn, pouze jeho část využíval v 17. století zvonař Jan Pricquey jako dílnu.

Poničený hrad stál na svém místě v poklidu více než jedno století. Nakonec přišlo rozhodnutí shora (ne tedy úplně shora, ale pouze z Vídně), že se Mladá Boleslav stane posádkovým městem. A tak byl v letech 1752 - 1783 hrad přestavěn na vojenská kasárna. Přestavba proběhla podle plánů známého architekta Ignáce Jana Nepomuka Palliardiho. Zajímavé je, že objekt se poté po dlouhou dobu již neuváděl v písemnostech jako hrad, ale pouze jako kasárna.

Přestavba zahrnovala zejména vložení jednoho patra paláce mezi patro předposlední a poslední. Zároveň musela být velká okna vyměněna za menší, aby nepřesahovala přes dvě patra. Velkou architektonickou škodou bylo nahrazení vysokých klenutých stropů stropy nízkými rovnými. Nápadné jsou i rozdíly ve střechách věží, původní ostré vysoké střechy byly nahrazeny střechami nižšími.

Mnohem později bylo postaveno nízké severozápadní křídlo nad údolím Jizery. Sloužilo jako administrativní a hospodářské zázemí kasáren.

Nejprve byl v kasárnách umístěn 17. pěší pluk. Později ho však vystřídal 36. pěší pluk, který za první světové války přešel na ruskou stranu. Zde vojáci po kratším pobytu v ruských zajateckých táborech vstupovali houfně do československých legií.

Funkci kasáren si hrad ponechal i za první republiky.

V letech 1940 -1943 za německé okupace bylo na hradě internační středisko Židů z Mladé Boleslavi a širokého okolí před jejich transporty do Terezína a koncentračních táborů.

Od 50. do 70. let 20. století bylo na hradě skladiště textilu. Poté musel celý projít dlouhodobou obnovou proloženou archeologickým a stavebně historickým průzkumem. Přidružený výzkum však nepřinesl kýžené ovoce a v historii hradu tak zůstává mnoho otázek nezodpovězených. Zato obnova areálu se povedla, jak je zřejmé z následujících fotografií. Dnes tady najdete městské museum a také zde sídlí státní okresní archiv.

 

Boleslavský hrad, staré vyobrazení, pohled přes řeku Jizeru, ještě není přistavěno severozápadní křídlo.

Historické vyobrazení hradu, pohled přes řeku Jizeru. Ještě není postaveno dlouhé severozápadní křídlo, takže vidíme arkády zdobící jednu nádvorní stěnu.

 

Boleslavský hrad, pohlednice kolem roku 1907.

Historická pohlednice z doby před první světovou válkou nás nenechá na pochybách o tom, že hrad opravdu sloužil jako kasárna.

 

Boleslavský hrad od západu, duben 2012.

Pohled na hrad z louky u Čejetic. Dlouhé nižší severozápadní křídlo sloužilo jako administrativní a hospodářské zázemí kasáren. Na druhé straně zase vidíme mohutnou jihozápadní baštu s cimbuřím pamatující ještě Jana ze Šelmberka.

 

Boleslavský hrad od severovýchodu, listopad 2011.

Hrad osvětlený ranním sluncem.

 

Boleslavský hrad od jihovýchodu, listopad 2011.

Boleslavský hrad, hlavní palácové budově bylo při přestavbě na kasárna přidáno jedno patro. Toho se však nedosáhlo zvýšením budovy, ale zmenšením výšky horních dvou pater a vložením již zmiňovaného dalšího patra. Na fotografii si můžete všimnout zazdění původních velkých oken, které byly účelově nahrazeny řadami strohých oken kasárních.

 

Boleslavský hrad, detail oken.

Na detailní fotografii si můžeme učinit obrázek, jak byla řada původních velkých renesančních oken kasárenskou úpravou doslova architektonicky degradována.

 

Boleslavský hrad, nádvoří.

Nádvoří hradu. V době kasáren byly arkády zabedněny prkny, dnes jsou zaskleny.

 

Boleslavský hrad, pamětní deska připomínající internaci Židů.

Pamětní deska připomínající internaci Židů z Mladé Boleslavi a širokého okolí na hradě v období německé okupace.

 

Boleslavský hrad, pamětní deska vojákům zdejší posádky.

Pamětní deska vojákům zdejší posádky padlým roku 1866 v prusko-rakouské válce.

 

Boleslavský hrad, kočky na lavičce.

Zátiší z nádvoří s hradními kočkami.

 

Z hradu vedla tajná chodba směrem k Jizeře. Otázkou zůstává, jak moc tato chodba byla tajná, když ústila hned pod baštou, a k čemu vlastně sloužila. Zajímavým prvkem nad ústím chodby je tzv. klíčová střílna, pojmenovaná dle svého tvaru a používaná pro první palné zbraně. Chodba nevelkého průřezu je průchozí asi do vzdálenosti 14 m. Dále je zavalena. Ve kterých místech ústila uvnitř hradu, není dnes známo.

Boleslavský hrad, pohled od SZ na baštu, ve stínu vidíme ústí tajné chodby..   Boleslavský hrad, ústí tajné chodby a střílna.

Pohled od SZ na baštu.

 

 

Ústí tajné chodby a střílna.

 

Když už jsme otevřeli dveře těch tajných chodeb, můžeme pokračovat dál. A nic na tom nemění fakt, že tento článek je seriózní. Tedy minimálně se tak tváří. Takže pod hradem je celý labyrint tajných chodeb. Ta nejdelší několikakilometrová vede až do hradu Michalovice, jiná vede do sklepů městské radnice a další prý pod lékárnu. No, ale pod kterou, když jich tu dnes jsou hromady? Přímo pod hradem se navíc nachází jezero. Kolem něj běhá přízrak bílého rytíře na hořícím koni a hlídá poklad na dně jezera. A nebo taky možná kecám...

 

Boleslavský hrad od severovýchodu, únor 2012.

Boleslavský hrad v zimním ránu.

 

Boleslavský hrad od jihu, březen 2012.

Pohled od jihu z městské části Belveder.

 

Autor: Radek Folprecht | pondělí 7.1.2013 15:33 | karma článku: 22.97 | přečteno: 1974x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Fotoblogy

Pavel Kynčil

Žumberk - středověká opevněná vesnice

Žumberk - v Jižních Čechách je opravdu krásné místo. Má svoji radnici,kostel, tvrz a faru. Co si vlastně přát více.

12.11.2018 v 9:51 | Karma článku: 12.10 | Přečteno: 212 | Diskuse

Otakar Vagner

Nejmilejší Martine, aneb husička a víno na Jiřáku

Svatý Martin z Tours (latinsky Martinus), (316 či 317 v Savarii– 8. listopadu 397 v Candes; 11. listopadu pohřben v Tours) římský voják, poustevník a biskup v Tours. Křesťanská legenda praví, jak se rozdělil s žebrákem o plášť.

12.11.2018 v 8:00 | Karma článku: 6.69 | Přečteno: 113 | Diskuse

Marcus Wang

Erotika Bratislava

10.11.2018 se v Bratislavě konal druhý ročník Erofest, výstava erotiky. Kvůli různým "radikálním" odpůrcům se musel konat ve staré průmylové hale na Petržalce, což akci dodalo výjimečnou atmosféru. Posuďte sami.

11.11.2018 v 17:50 | Karma článku: 16.87 | Přečteno: 1661 | Diskuse

Veronika Foglová

Oslavy 100 let od ukončení 1. světové války na Studeném

V sousední obci Studené dnes probíhaly, tak jako na mnoha jiných místech u nás i ve světě, oslavy 100 let od ukončení Velké války, nazvané později 1. světová.

11.11.2018 v 17:47 | Karma článku: 10.49 | Přečteno: 195 | Diskuse

Pavel Vrba

Na chvíli přenesen do minulosti

hledající dávno ztracené lidské stopy. Do sebe zapadající ozubená kolečka pomyslného stroje času spravedlivě ukrajují odměřený čas. Všem a všemu. Ale jak může člověk onen plynoucí čas zachytit. Třeba zrovna tam, kde to má rád.

11.11.2018 v 16:15 | Karma článku: 12.64 | Přečteno: 270 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz