Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kunětická hora

13. 05. 2014 18:30:59
Pět kilometrů severo-severovýchodně od historického centra Pardubic nečekaně vystupuje z georeliéfně fádní roviny do výše 80 metrů nad okolní terén solitérní znělcový vrch Kunětická hora. A na jeho horní části se nalézá hrad stejného jména.
Kunětická hora

Kunětická hora.

 

Na Kunětické hoře našli archeologové  předměty zhotovené lidskou rukou již z doby bronzové a později železné. Není divu, obývat toto místo s bezkonkurenčním výhledem do kraje bylo výhodné. Na druhou stranu není zpráv ani archeologických nálezů dokládajících využití strategicky položeného kopce jako opevněného sídla v dobách prvních Slovanů na našem území. Později, od 11. století, náležel vrch pod správu opatovického kláštera řádu sv. Benedikta. A mniši zde už z principu žádný hrad také nestavěli.

První hrad zde založil dle spekulací až Václav II., nebo někdo úplně jiný o něco později, a to i přesto, že pozemek nadále patřil opatovickým mnichům. Není to však ta stavba, kterou zde naleznete dnes. Hrad totiž nastoupil cestu k zániku pravděpodobně krátce po vymření Přemyslovců po meči, což se stalo už synovi Václava II. Při bližším ohledání naleznete zcela patrné stopy po tomto hradu na nádvoří mezi křídly paláce hradu sekundárního.

 

Reziduum původního hradu.

Reziduum původního hradu na nádvoří mezi křídly velkého paláce sekundárního hradu.

 

Dlouhá léta plynul život v kraji relativně poklidně a z hradu toho pravděpodobně již moc nezbylo. Poté přišla bouře ve formě husitského hnutí. V kraji začala velkým shromážděním sympatizantů nových pořádků právě na Kunětické hoře. Pak ozbrojený lid násilně obsadil Hradec Králové a toto město se stává významnou baštou husitů. Netrvalo to dlouho a v roce 1421 byl dobyt i opatovický klášter.

Oblastní husitský hejtman, Diviš Bořek z Miletínka, dokončil do roku 1923 výstavbu nového hradu na Kunětické hoře. K tomu byla do jisté míry využita i rezidua hradu původního. Když už hovoříme o Divišovi Bořkovi, tak ten se nakonec stal vůdčí osobností husitské opozice, což završil roku 1434 vítězstvím nad radikály u Lipan.

Po nepříliš úspěšném hospodaření posthusitských majitelů koupil v roce 1491 zadlužené panství Vilém z Pernštejna. Za Pernštejnů došlo k velkolepé přestavbě hradu ve výstavní sídlo, jeho rozšíření a zároveň vybudování silného opevnění s dělostřeleckými prvky. Půlstoletí Pernštejnů na Kunětické hoře je nejsvětlejším obdobím v dějinách hradu. Potom však majitelé přesunuli panství do Pardubic a hrad ztratil na významu. V roce 1560 prodal Jaroslav z Pernštejna touto přestavbou hradu zadlužené panství královské rodině, konkrétně arciknížeti Maxmiliánovi II. Habsburskému.

Hradu nepřidalo ani dobytí švédským vojskem během třicetileté války, což se neobešlo bez obligátního vypálení. Po další dvě století tu nechalo královéhradecké biskupství alespoň udržovat kapli. V roce 1820 navštívil Kunětickou Horu císař František I. a vyslovil se pro opravu hradu. K žádné související akci však nedošlo.

 

Kunětická hora se zřetelným bývalým kamenolomem.

Kunětická hora se zřetelným bývalým kamenolomem.

Znělcový vrch sloužil po staletí jako zdroj stavebního kamene. V polovině 19. století se podařilo zabránit rozšiřování kamenolomu, protože neustálým odtěžováním materiálu hrozilo, že opuštěný, ale památný hrad nakonec zcela zmizí. V roce 1881 koupil panství baron Richard Drasche. Toho žádný hrad nezajímal a opět obnovil těžbu, tentokrát velmi intenzivní.

Jak se těžaři zakusovali do masivu kopce, došlo ke ztrátě západní a jihozápadní části hradního areálu. Nový majitel dlouho odolával nadšencům usilujícím o ukončení devastující těžby. Hrad prý před nenávratným zničením zachránil až Alois Jirásek. Ten býval kdysi Drascheho učitelem a na jednom srazu absolventů školy v roce 1920 se mu ho podařilo přesvědčit, aby hrad i s pozemkem prodal pardubickému Muzejnímu spolku. Dodejme ještě, že se to stalo v době, kdy tělesné exekuce žáků kantory nebyly ničím výjimečným.

K prvním větším rekonstrukcím tak došlo až v období první republiky. Po zanedbání údržby v době reálného socialismu se započalo po roce 1989 s dalšími obnovovacími pracemi.

 

Pohled z paláce směrem k šesté bráně.

Pohled z paláce směrem k šesté bráně.

 

  Barokní kaple sv. Kateřiny Sienské z konce 17. století.  

 Barokní kaple sv. Kateřiny z konce 17. století.

 

Zajímavý okenní prvek paláce.

Zajímavý okenní prvek paláce.

 

  Vystavené zbraně v interiéru.  

Vystavené zbraně v interiéru.

 

Drak poletující v interiéru.

Drak poletující v interiéru.

 

  Pravidlo pravé ruky užívané při stavbě hradů.  

Pravidlo pravé ruky užívané při stavbě hradů.

 

 


Obec Kunětice

Obec Kunětice.

1,5 km jihovýchodně od hradu se nachází obec Kunětice pojmenovaná po jakémsi Kunatovi. A právě podle této obce získal jméno také vrch a hrad.

 

Obec Kunětice

 Obec Kunětice, vlevo je kostel sv. Bartoloměje.

Původní románský kostelík zde stál již v 11. století. V době vlády Karla IV. byl přestavěn v gotickém slohu, z těch časů se částečně dochovaly fresky u oblouků kostelní lodi. Na konci století 19. byl novogoticky restaurován po požáru, který však kostel postihl již o sto let dříve. Při této poslední větší akci byl obohacen o věž s nápadně vysokou střechou.

Hned za vsí, co je hustá řada stromů, teče Labe, které však z tohoto pohledu není vidět. Škoda. A ještě větší škoda je, že není vidět unikátní ženijní most přes tuto řeku. Byl postaven v roce 1947 během poválečné obnovy z britské mostové stavebnice Bailey a slouží dodnes. Konstrukce je kovová, mostovka dřevěná a na most se samozřejmě nevejdou dvě auta vedle sebe. Podobných mostů naleznete v České republice několik. Dodávku těchto mostů zajišťovala UNRRA (Správa Spojených národů pro pomoc a obnovu) z přebytků spojeneckých armád. Za mostem pokračuje silnice do vesnice Počaply.

Ale to jsme se již dostali od hradu Kunětická hora příliš daleko...

 

Kunětická hora

Hrad Kunětická hora.

 

 

Autor: Radek Folprecht | úterý 13.5.2014 18:30 | karma článku: 19.85 | přečteno: 887x

Další články blogera

Radek Folprecht

Olds Curved Dash

Průkopníkem masového automobilismu je Ford model T, ale ještě před ním zde byl vůz pana Oldse, který měl také své zásluhy v tomto směru, byť menší. Neměl však volant a dnes je mezi širokou veřejností téměř zapomenut.

5.8.2015 v 19:00 | Karma článku: 14.74 | Přečteno: 547 | Diskuse

Radek Folprecht

Kapka z Prostějova aneb boj s odporem vzduchu

První československý automobil s aerodynamickou karosérií byl Wikov 35 "Kapka". Naděje do něj vkládané, jak výrobcem, tak dobovým tiskem, však nenaplnil. Přesto zaujímá významné místo v našem průmyslovém designu.

11.7.2015 v 21:00 | Karma článku: 24.85 | Přečteno: 3193 | Diskuse

Radek Folprecht

Zapomenuté automobily Wikov

Český Rolls-Royce, tak je s nadsázkou nazýván prostějovský Wikov. Ne, že by ostatní čs. automobilky nevyráběly luxusní vozy, zde to ale byla firemní filozofie, ta "lepší" auta tvořila většinu automobilové produkce firmy.

26.6.2015 v 6:00 | Karma článku: 33.16 | Přečteno: 4223 | Diskuse

Radek Folprecht

Zásadka

/ Seriál Zříceniny Českého ráje a blízkého okolí. Tvrz, malý hrad a zámek Zásadka u Mnichova Hradiště /

21.5.2015 v 19:30 | Karma článku: 17.08 | Přečteno: 626 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Lucie Plicová

Kuba. Ostrov "svobody", kde se zastavil čas

Tabákové plantáže ve Viňales, Havana přezdívaná jako "Paříž uprostřed Karibiku", pastelově zbarvené domky v Trinidadu a Baracoa, místo na samém východě, kde přistál Kryštof Kolumbus.

18.10.2017 v 19:48 | Karma článku: 16.62 | Přečteno: 310 | Diskuse

Pavel Vrba

A tak jsem rozhodl volit……

Předvolební šílenství je na svém vrcholu, mnozí z něj jsou totálně znechucení, všude samé sliby a krášlení následující doby. Ale ruku na srdce, volbu přeci řešíme každý den. A je jen a jen na nás, jak se rozhodneme.

18.10.2017 v 18:00 | Karma článku: 12.12 | Přečteno: 401 | Diskuse

Ladislav Vinš

Ráno mráz, odpoledne letní čas …

Tak nějak vypadá Babí léto. Letos na Šumavě, bylo v Hliništi tento týden odpoledne ve stínu + 24. / potil se i elektrický ohradník/. Ta krása okolo vás za to stála. Letos se podařilo přírodě vytvořit bohatou paletu barev

18.10.2017 v 12:05 | Karma článku: 17.78 | Přečteno: 323 | Diskuse

Jaromír Šiša

Orlické hory, Žďárské vrchy a Jeseníky v podzimních barvách a panoramatech.

Babí léto přišlo později, však o to víc hřálo, svítilo a hladilo. Ani mě nenapadlo, že za tři dny projedu jmenovaná místa a už vůbec ne, že by z toho mohl být fotoblog. Podzim umí divy.

18.10.2017 v 9:37 | Karma článku: 35.12 | Přečteno: 811 | Diskuse

Jiří Stratil

Proč dostavět Staroměstské náměstí? V

Ve stručnosti bych zde ještě chtěl shrnout hlavní důvody, proč neponechat vybouranou proluku jeho západní strany pouhým "mementem" z 2.sv.války.

18.10.2017 v 8:03 | Karma článku: 4.68 | Přečteno: 103 | Diskuse


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.