Vysoké Tatry

14. 02. 2012 18:41:59
Tatry jsou nejvyšší částí Karpat, rozsáhlého pohoří táhnoucího se v oblouku přes Srbsko, Rumunsko, Ukrajinu, Polsko, Slovensko, Česko a zasahujícího až do Maďarska a Rakouska. Tatry se dělí na Západní a Východní, přičemž Východní Tatry se skládají z Vysokých Tater a Belianských Tater. Není to jednoduché.

Vysoké Tatry zaujímají plochu 340 km2, z toho jsou přibližně tři čtvrtiny na území Slovenska a jedna čtvrtina v Polsku. Z okolního terénu vystoupily vyvrásněním žulového masivu v mladších třetihorách. Vrcholy tehdy dosahovaly výšky kolem 3 000 m, dle odvážnějších teorií až 3 500 m, a byly oblé a masiv tvořil decentní náhorní planinu. A tu dnešní podobu Vysokých Tater, ostré štíty a hluboké doliny, finalizovaly až mohutné ledovce v dobách ledových ve čtvrtohorách.

Vysoké Tatry

Vysoké Tatry se však mění stále. V současném geologicky klidném období dochází k jejich zmenšování. Pokles vrcholů a hřebenů činí průměrně 1 cm za dekádu. Příčinou je zvětrávání hornin a následný sestup těchto zvětralin vlivem gravitace. A tak, vážení čtenáři, berte tento článek jako pozvánku na letní dovolenou, dokud je ještě čas...


Než se vrhneme slovem a obrazem do lůna divoké horské přírody, zastavíme se u dvou tatranských technických "zajímavostí", u železnice a u astronomických observatoří.

Na počátku 20. století, s rozvojem zdejšího turistického ruchu, byla na jižním úpatí Vysokých Tater vybudována úzkorozchodná železnice. Trať je jednokolejná o rozchodu 1000 mm a je elektrifikovaná (napájecí soustava je 1500 V DC). Délka tratě je 35 km a celkové převýšení 580 m. Trať má dvě větve, první spojuje koncové stanice Poprad-Tatry a Štrbské Pleso, druhá spojuje Starý Smokovec a Tatranskou Lomnici, společnou stanicí obou větví je Starý Smokovec.

 

Nádraží Starý Smokovec

Nádraží ve Starém Smokovci

 

Drezína MUV 1000.01 ve Starém SmokovciK přepravě cestujících slouží krásné moderní soupravy. Rád bych je čtenářům ukázal, ale jak se mi něco nelíbí, tak to prostě nedovedu vyfotit. (Což ovšem neznamená, že to co se mi líbí, vyfotit dovedu.)

Můžete zde ale také spatřit drezínu MUV 1000 (MUV = motorový univerzální vozík) používanou k údržbě a kontrole tratě.

 

Vysokohorské prostředí s oblibou vyhledávají astronomové, neboť takto jsou blíže ke hvězdám. Ve Vysokých Tatrách je jedna observatoř u Skalnatého plesa, kterou zde založil Antonín Bečvář v roce 1943. Druhá je na Lomnickém štítu, pochází z roku 1960 a je nejvýše položeným trvale obývaným místem na Slovensku.

Observatoř u Skalnatého plesa

Observatoř Astronomického ústavu Slovenské akademie věd u Skalnatého plesa

 


A nyní již bude následovat to, co dělá hory horami. Hlavní hřeben Vysokých Tater je dlouhý 26,5 km a je situovaný ve směru západ - východ (platí i obráceně). Na západě je jeho krajním bodem Ľaliové sedlo a na východě Kopské sedlo. Z hlavního hřebene vybíhá několik hřebenů vedlejších na sever a na jih. Nejvyšší vrcholy jsou situovány vesměs v jižních hřebenech. Nejvyšším vrcholem Tater je Gerlachovský štít, na hlavním hřebenu je nejvyšší Ľadový štít.

Nejvyšší štíty Vysokých Tater  
Gerlachovský štít 2 654 m n. m.
Gerlachovská veža 2 642 m n. m.
Lomnický štít 2 633 m n. m.
Ľadový štít 2 627 m n. m.
Pyšný štít 2 621 m n. m.

Výšku 2 500 m přesahuje ve Vysokých Tatrách celkem 26 štítů, všechny jsou ve slovenské části hor.

Výsadní postavení mezi tatranskými vrcholy má Kriváň (2494 m n.m.). V 19. století na něj podnikali výstupy Štúrovci a hora se stala neoficiálním symbolem Slovenska.

Nejvyšší polský štít jsou Rysy (2499 m n.m.). Rysy mají vlastně vrcholy tři, nejvyšší je střední (2503 m n.m.), pak následuje severozápadní (2499 m n.m.) a nejnižší je jihovýchodní (2473 m n.m.). Střední a jihovýchodní jsou na slovenské straně. Severozápadní je na pomezí a slouží nejen jako nejvyšší polský vrchol, ale i jako hraniční přechod pro pěší.

 

Lomnický štít, foceno od Skalnatého plesa

Pohled na Lomnický štít (2 633 m n.m.) od Skalnatého plesa

 

Lomnický štít v mracích, foceno od Hrebienku

Na tomto snímku prakticky nevidíte Lomnický štít, který je skryt v mracích. Je opravdu škoda, že štít není vidět, protože jinak bychom viděli, při porovnání s předchozí fotografií, že z různých směrů vypadá stejná hora různě. Dole je Malá studená dolina. Foceno od Hrebienku.

 

Jako perličku lze uvést, že Lomnický štít byl svého času považován za nejvyšší horu Tater. Až když lesní inženýr Ludwig Greiner v roce 1837 změřil Gerlachovský štít, byl mu titul odebrán. Tedy Lomnickému štítu, ne Greinerovi. Trvalo však ještě dlouhých čtyřicet až padesát let, než se s novou skutečností smířil i lid. Dnes jsou však již vrcholy změřeny díky moderní technice přesně, takže s údaji v mapách nemá opodstatnění nijak polemizovat.

 

Huncovská kotlina

Zleva Huncovský štít (2 352 m n.m.), Kežmarský štít (2 556 m n.m.) a v mraku schovaný Malý Kežmarský štít (2 514 m n.m.). A kotlina se jmenuje Huncovská.

 

 

Zajímavým vodním prvkem jsou tzv. plesa, neboli horská jezera ledovcového původu. Plesa vznikala většinou tak, že těžké ledovce stlačovaly terén pod sebou a před sebou tlačily skalní suť a když odtály, zaplnil se takto vzniklý prostor vodou. Přítok vody bývá zpravidla podpovrchový, do některých ples ústí malé horské bystřiny. Většina ples je trvalých (zatím), některá s ročním intervalem mizí a zase se objevují a některá zmizí a už se neobjeví vůbec. Na druhou stranu se zase může objevit nějaké nové.

Člověku tak trochu zatrne, když zjistí (a stačí z literatury), že nejhlubší pleso má hloubku 79 m. Tímto rekordmanem je Wielki Staw Polski a jak správně tušíte, je na Polské straně.

Nejvýše položené pleso je Modré pleso (2192 m n.m.) v Malé Studené dolině.

 

Skalnaté pleso

Skalnaté pleso

 

Popradské pleso

Pleso nad Skokom

Popradské pleso v Mengusovské dolině

 

Pleso nad Skokom v Mlynické dolině

Jamské pleso

Největší slovenská plesa

  jméno rozloha hloubka
  Veľké Hincovo pleso 20 ha 53 m
  Štrbské pleso 19,7 ha 20 m
  Nižné Temnosmrečinské pleso 11,7 ha 38 m
  Vyšné Bielovodské Žabie pleso 9,5 ha 24 m
  Popradské pleso 6,9 ha 17 m

Největšími plesy Vysokých Tater však jsou polské Morskie Oko (34,9 ha) a Wielki Staw Polski (34,3 ha).

Jamské pleso

 

 

 

Na vodních tocích se zde často vyskytují vodopády.

Nejvyšší vodopády jsou dvoustupňový Kmeťov vodopád s výškou 80 m na Nefcerském potoce na slovenské straně a 70ti metrová Siklawa na potoce Roztoka na straně polské.

Pro turisty jsou nejzajímavější následující vodopády s legálním a nenáročným přístupem, a to několik větších a menších vodopádů na Studeném potoce ve Studených dolinách a vodopád Skok v Mlynické dolině.

 

Studený potok

Studený potok

 

 

Flora
Co se týká rostlinstva, tak toto je v závislosti na nadmořské výšce strukturováno do vegetačních stupňů, na hranicích se prolínajících. Druhově nejbohatší z horských stupňů je samozřejmě ten první odspoda, zvaný horský lesní nebo také montánní, přibližně situovaný v nadmořské výšce 800 - 1550 metrů. Zde nalezneme mezi jinými hlavně smrky, břízy, jeřabiny, šafrány, petrklíče, jiskerníky, lilie zlatohlavé, lilijky pozdní atd. A pak, jak stoupáme více a více do kopce, tak to jde s tou druhovou rozmanitostí a velikostí rostlin z kopce. Alespoň heslovitě si uvedeme stupně: kosodřevin neboli subalpínský (1550 - 1850 m n.m.), alpínský (1850 - 2300 m n.m.) a nejvýše je subnivální či podsněžný (od 2300 m n.m.). V subniválním stupni už jsou jen nesouvislé porosty lišejníků nebo malých horských bylin, jako je například pryskyřník ledovcový, nebo hořec chladnomilný.

Na horní hranici lesa a tam, kde les přechází v kosodřeviny, roste vzácný druh vysokohorské borovice - limba. Na Slovensku můžeme spatřit tento strom pouze v Tatrách.

Na následujícím obrázku vidíme přechod lesa do pásma kosodřevin. Nebudu psát, že ty stromy na skalách jsou limby, neboť to sám nepoznám a tudíž by bylo odvážné se zde chlubit takovým úlovkem.

Dřeviny v Tatrách

byliny

 

Ještě když se tedy vrátíme k té borovici limbě, musíme uvést, že strom je velmi odolný mrazům, snáší teploty až -60°C. A přestože roste roztroušeně, mnohdy na strmých skalních úbočích (jak vidíme na fotce nahoře), kde se jen tak něco nechytí, tak úspěšně odolává tvrdému horskému počasí. A odolává opravdu dlouhu, vždyť roste řádově stovky let, některé se údajně dožijí až tisíce let.

Největší limbový les je ve Furkotské dolině.

Na památku povstalců - účastníků SNP - byl založen limbový háj na západním břehu Jamského plesa a na přilehlé stráni Kriváňa.

 

kleč
Ve větších nadmořských výškách vystřídala stromy kleč.

 

Fauna
Vysoké Tatry jsou také domovem mnoha živočichů. Kromě člověka zde můžete například potkat zdejší ikony - sviště či kamzíka.

někdo tam kouká

To si takhle vykračujete po pěšině a najednou si všimnete, že vás shora z mraku někdo sleduje.

 

Kamzík vrchovský tatranský

Pohyb těchto horských koz se vyznačuje vysokým stupněm stability i v těžkém horském terénu.

 

Kamzík vrchovský tatranský

Kamzík horský tatranský ( slov. kamzík vrchovský tatranský / lat. Rupicapra rupicapra tatrica) je endemit kamzíka horského, jehož domovem jsou Vysoké Tatry. Uměle byl vysazen v Nízkých Tatrách, kde se také úspěšně zabydlel.

Kamzík je pro Tatry takovým symbolem, že si našel cestu i na logo Tatranského národního parku.

logo TANAP

Kamzík vrchovský tatranský

 

Dále jsou Tatry domovem například pro jelena lesního, srnce obecného, prase divoké, zajíce polního, jezevce lesního či hraboše sněžného.

Z šelem tady žije kočka divoká, liška obecná, rys ostrovid, vlk obecný a medvěd hnědý. A co dělat, když medvěda potkáte? Neexistuje jednoznačná odpověď. Hlavně teda neutíkejte, medvěd totiž dokáže vyvinout rychlost až 45 km.h-1. V terénu! Ale nemá cenu zde někoho strašit, neboť strach má velké oči a není nic strašnějšího, než vykulený turista. Rozhodně historky, kdy krvelační medvědi v Tatrách žerou turisty i s botama, jsou silně přitažené za vlasy. Protože když si uvědomíme, jaké materiály se dnes používají při výrobě outdoorové obuvi ... no, prostě je to blbost. A z vlka si nemusíte dělat starosti už vůbec. Toho prý zaženete i obyčejným dětským zásypem.

Ale v Tatrách nežijí jen savci. Vzduchem poletuje například orel skalní, jestřáb lesní, linduška horská, ledňáček říční, v mokřinách po žábách pokukuje čáp černý, na stromě toká tetřev hlušec a na větvi v stínu lesa podřimuje výr velký.

Z plazivých živočichů je to zmije obecná, tři druhy užovek, ještěrky a slepýš. Obojživelníky zastupují mloci, čolci a žáby.

Ryby obývají dolní části horských bystřin, ve vysokohorských plesech většinou ryby nežijí. Ve slovenské části Vysokých Tater žijí pouze v těchto: Veľké Hincovo pleso, Popradské pleso, Štrbské pleso, Nové Štrbské pleso a Jamské pleso. Jmenujme třeba síha severního, pstruha potočního a hlavatku obecnou. Některé druhy byly vysazeny uměle.

Z hmyzu stojí za pozornost vzácný motýl jasoň červenooký.

Pokud to shrneme, tak ve Vysokých Tatrách najdeme asi 44 druhů savců, 114 druhů ptáků, 7 druhů plazů, 10 druhů obojživelníků a 15 druhů ryb. A bezobratlých se to zde jenom hemží. (Většina druhů samozřejmě obývá ty nižší partie hor.)

Původně panovaly obavy, že turisté mají na tatranskou zvěř výrazně neblahý vliv. Tento názor je již opuštěn a dokládá to i stoupající počet kamzíků v posledních letech, po předchozích úbytcích. Pro ochranu přírody jsou některé oblasti uzavřeny. Všude jinde by se měl běžný návštěvník pohybovat po vyznačených trasách. Skutečnou hrozbou jsou však pytláci. Snad nejznámějším byl nějaký Uljanov, který si prý vyšel na rysy již v roce 1913.

 

někdo se tam schovává

V létě se lišky vydávají i do větších nadmořských výšek. Zde se jedna skrývá v porostu kleče u Skalnatého plesa (1 754 m n.m.).

 

liška obecná

Liška je rezavá a ... opatrná.

 

Tak takové jsou, alespoň na fotkách, nejmenší velehory světa.

 

lidová tvořivost   lidová tvořivost

I ve velohorách narazíte na stopy lidí.

 

(fotografováno v srpnu 2011 a v červenci 2001)

Autor: Radek Folprecht | úterý 14.2.2012 18:41 | karma článku: 25.46 | přečteno: 5664x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Fotoblogy

Pavel Kynčil

Žumberk - středověká opevněná vesnice

Žumberk - v Jižních Čechách je opravdu krásné místo. Má svoji radnici,kostel, tvrz a faru. Co si vlastně přát více.

12.11.2018 v 9:51 | Karma článku: 12.40 | Přečteno: 216 | Diskuse

Otakar Vagner

Nejmilejší Martine, aneb husička a víno na Jiřáku

Svatý Martin z Tours (latinsky Martinus), (316 či 317 v Savarii– 8. listopadu 397 v Candes; 11. listopadu pohřben v Tours) římský voják, poustevník a biskup v Tours. Křesťanská legenda praví, jak se rozdělil s žebrákem o plášť.

12.11.2018 v 8:00 | Karma článku: 6.69 | Přečteno: 115 | Diskuse

Marcus Wang

Erotika Bratislava

10.11.2018 se v Bratislavě konal druhý ročník Erofest, výstava erotiky. Kvůli různým "radikálním" odpůrcům se musel konat ve staré průmylové hale na Petržalce, což akci dodalo výjimečnou atmosféru. Posuďte sami.

11.11.2018 v 17:50 | Karma článku: 16.87 | Přečteno: 1663 | Diskuse

Veronika Foglová

Oslavy 100 let od ukončení 1. světové války na Studeném

V sousední obci Studené dnes probíhaly, tak jako na mnoha jiných místech u nás i ve světě, oslavy 100 let od ukončení Velké války, nazvané později 1. světová.

11.11.2018 v 17:47 | Karma článku: 10.49 | Přečteno: 195 | Diskuse

Pavel Vrba

Na chvíli přenesen do minulosti

hledající dávno ztracené lidské stopy. Do sebe zapadající ozubená kolečka pomyslného stroje času spravedlivě ukrajují odměřený čas. Všem a všemu. Ale jak může člověk onen plynoucí čas zachytit. Třeba zrovna tam, kde to má rád.

11.11.2018 v 16:15 | Karma článku: 12.64 | Přečteno: 270 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz