Náměšť nad Oslavou

3. 03. 2012 18:33:59
Tato obec, do roku 1900 zvaná pouze Náměšť a roku 1923 povýšená na město, leží na řece Oslavě, asi 35 km na západ od Brna. Počet obyvatel se na konci dvacátého a počátkem jedenadvacátého století pohyboval kolem pěti tisíc.

Náměšť byla založena jako trhová osada při brodu přes řeku Oslavu, podél níž částečně vedla v těch pradávných dobách obchodní stezka od Brna směrem na Jihlavu a dále do českého vnitrozemí, která byla o mnoho staletí později nahrazena dálnicí D1. Časově můžeme bod vzniku této osady zasadit s klidným svědomím někdy do počátku 12. století. Roku 1304 Náměšť vypálili Kumáni bojující na straně Rakušanů a Uhrů proti Václavovi II. Náměšť naštěstí opět vstala z popela, což se bohužel mnoha jiným sídlům vypáleným v rámci stejné akce nepodařilo.

První písemná stopa o Náměšti má letopočet 1234 (dle posledních vyjádření historiků je to  však falzifikát z roku 1270), kdy náměšťský hrad tyčící se na skalním ostrohu nad levým břehem Oslavy vlastnil rod Mezeříčských z Lomnice. Hrad byl později, tak jako se to stalo ostatně mnoha hradům, přestavěn na zámek.

Zatímco tedy zámek nalezneme na levém břehu Oslavy, tak podstatná část města se nachází na břehu pravém.

Mezi historicky významné stavební objekty spadající do Městské památkové zóny Náměšť nad Oslavou patří:
městský znak- Stará radnice
- Měšťanský dům
- Kostel sv. Jana Křtitele
- Fara
- Sousoší Nejsvětější Trojice
- Kaple sv. Anny (špitál)
- Hrobka Haugwitzů
- Barokní most
- Zámek
- Klášterní manufaktura
- Schulzovy filtry

Podrobněji se téměř o všech těchto objektech rozpovídáme v obrazové části. Ještě než se k tomu však dostaneme, tak se rozptýlíme u některých náměšťských zajímavostí.

 

Tiskárna
Roku 1530 nechal Václav z Lomnice, tehdejší majitel panství, zřídit na zámku tiskárnu a zároveň si pozval potulného tiskaře Kašpara Aorguse. Aorgus v tiskárně působil v letech 1530 - 1535 a vytiskl zde první tištěnou českou gramatiku, dnes již tedy několikrát překonanou, autorů Beneše Optáta, Petra Gzela a Václava Philomatese.
Druhým stěžejním dílem bylo vytištění Nového zákona Erasma Rotterdamského, který z latiny do češtiny přeložili první dva z předchozí trojice. Náměšťské vydání bylo věnováno bývalé abatyši kláštera Králové na Starém Brně Johance z Boskovic. Ne snad proto, že by paní Johanka neznala zákony, natož ten Nový, ale proto, že nesla veškeré náklady spojené s tímto počinem.
V roce 1578 byla tiskárna přestěhována do Kralic nad Oslavou.

Haugwitzové a hudba
Asi nejvýznamnějšími majiteli náměšťského panství byli Haugwitzové. Rod Haugwitzů pochází z německé Míšně a jedna větev vlastnila náměšťské panství od roku 1752 po dobu necelých dvou století. V držení tohoto rodu zažívá Náměšťsko největší ekonomický, hospodářský a kulturní rozkvět ve své historii. Po skončení druhé světové války v roce 1945 museli Haugwitzové z Československa odejít, protože se hlásili k německé národnosti. Dnes žijí v Rakousku, Německu a Kanadě.
Hrabě Jindřich Vilém Haugwitz (1770 - 1842), vzdělaný šlechtic zasažený hudbou až do morku kostí, založil zámeckou kapelu a sbor se sólisty. V době největšího rozmachu měla tato tělesa celkem 65 členů. Říká se, že dokonce znalost hry na nějaký hudební nástroj či zvládnuté umění zpěvu byly podmínkou nutnou, ne však postačující, k přijetí do služby na zámku.
Po smrti Jindřicha zámecký orchestr zanikl, neboť Jindřichův syn Karel Vilém Haugwitz (1797 - 1874) ho již nebyl schopen ufinancovat. Na druhou stranu Karel sám úspěšně hudbu skládal a přátelil se například s Johannem Straussem mladším. Ano, byl to ten samý Johann Strauss, který byl roku 1896 jedním z aktivních účastníků té nepříjemnosti s operetou Proso Járy Cimrmana. Ale to už jsme odbočili příliš.

Žižkův dub
V České republice je několik dubů nesoucí označení Žižkův. K většině se váže pověst, že pod nimi Žižka seděl, nebo u nich stál, nebo alespoň kolem nich prošel. Ani ten náměšťský není výjimkou, dokonce prý pod ním usnul.
Stáří dubu se odhaduje na 800 - 1000 let. Stojí pod zámkem v ostré zatáčce silnice vedoucí do Velké Bíteše, od této komunikace je strom vzdálen 8 m, není veřejně přístupný. Strom je sanován.

Schulzovy filtry
Součástí památkové zóny jsou Schulzovy filtry. Ty byly součástí předchozí mechanicko-biologické čističky odpadních vod (v provozu 1958-2006). Filtry byly válcové betonové věže, dnes jsou zachovány dvě z původních čtyř, naplněné štěrkem, na němž žily kolonie baktérií číitících protékající vodu. Schulzovy filtry jsou technickou raritou, která nebyla ve velkých počtech používána ani ve své době a druhé podobné zařízení dnes můžeme spatřit v Evropě již jen kdesi v Anglii.

 

 


Stará (a nová) radnice
Stará radnice
Na detailu staré radnice vidíme městský znak. Znak a nápis pod ním pocházejí z roku 1934.

Nová radnice

 

 

Stará radnice byla postavena ve druhé polovině 16. století. Další stavební úpravy a rekonstrukce na ní byly vykonány ve století 17., po požáru ve století 18. a v roce 1934. Dnes je zde městské informační centrum a kulturní středisko s výstavní síní.

 

 

Na fotografii vlevo je průčelí současné radnice, dříve budova okresního soudu.


 

Kostel sv. Jana Křtitele

Farní kostel byl postaven roku 1639 jako substituent původní malé staré románské svatyně, která je uváděna již v první polovině 14. století a v roce 1629 podlehla požáru. Kostel nechal postavit Jan Baptista z Werdenberka a jeho žena Kateřina Coronina. Uživatelé kostela vyjádřili svůj dík těmto dárcům vyobrazením jejich postav a erbů na některých obrazech umístěných v interiéru stavby.

Vedle kostela stojí fara ze století osmnáctého, která nás překvapí svou rozlehlostí. Budova s dvěmi nadzemními podlažími je postavena v barokním slohu, součástí komplexu je i přilehlá zahrada.

 

 

  Kostel sv. Jana KřtiteleKostel sv. Jana Křtitele

Fara

Fara

 


Sloup Nejsvětější TrojiceNejsvětější Trojice

 

Na Masarykově náměstí též nalezneme barokní sloup Nejsvětější Trojice z roku 1715 od brněnského sochaře Antonína Rigy. Nechala ho postavit Marie Isabella, manželka tehdejšího majitele panství hraběte Jana Filipa z Werdenbergu, z radosti, že se městu vyhnula morová epidemie.

Jinak, abychom zde jen nechválili, tak Jan Filip má také na svědomí krutý útisk zdejších poddaných. V tomto trendu pokračoval i další pán, Václav Adrian z Enckenwirtu.

Na druhou stranu vyloženě pochválit v tomto směru můžeme Kufštejny a především následné Haugwitze, pod nimiž poddanit byla radost.


Kaple sv. Anny

Špitál s kaplí sv. Anny vznikl v letech 1743-45 a nachází se v dnešní Žerotínově ulici. Špitál neznamená jen nemocnici, jak asi většina z nás tento pojem chápe, ale tehdy se špitálem označovaly ústavy pro staré a chudé.

Tento nechali postavit hrabata Kufštejnové pro služebnictvo, které zestárlo a zchudlo v panské službě a nemělo kam jít. Špitál měl nejprve kapacitu tucet osob. Další majitel panství, hrabě Haugwitz, později zvýšil kapacitu o 100%. Ke zvýšení kapacity došlo po několika letech ještě jednou, tentokrát o 50%. Takže konečná ubytovací kapacita se ustálila na 36 osobách. Špitálníci dostávali ošacení, stravu a palivo. Podmínkou pro ubytování bylo katolické vyznání a každý večer se konala společná modlitba za zakladatele špitálu a majitele náměšťského panství.

 

 

Kaple sv. AnnyŠpitál s kaplí sv. Anny

 

Slunečni hodiny, v pozadí zámek

Na boční zdi špitálu jsou sluneční hodiny. (Ta velká budova vzadu je zámek.)

 


Hrobka Haugwitzů

Hrobka Haugwitzů

Empírová hrobka Haugwitzů.

 

Hrobka Haugwitzů, výzdoba exteriéruVýzdoba hrobky, "antická" váza.

 

 

V letech 1822-25 si nechali Haugwitzové postavit rodinnou hrobku podle návrhu vídeňského architekta Josefa Kornhäusela. Empírová stavba je ovlivněna antikou, což vidíme i na sochařské výzdobě exteriéru. V roce 1994 byla provedena celková rekonstrukce střechy, na níž se finančně  podílel pan Karel Antonín hrabě Haugwitz.

 

Posledním pohřbeným v této hrobce je již zmiňovaný Karel Antonín hrabě Haugwitz, který zemřel pragmaticky na rodinném setkání Haugwitzů konaném roku 1995 právě v Náměšti nad Oslavou.


Barokní kamenný most přes Oslavu

Historické centrum města na pravém břehu a zámek s podzámčím na levém břehu Oslavy spojuje barokní most z roku 1737, který nahradil původní most odnesený velkou vodou. Most je dílem Václava Adriana z Enckenwirtu, tedy přesněji dílem nevolníků, jež na stavbu tento pán nechal nahnat.

Barokní most, zámek

Barokní most, řeka Oslava, zámek.

 

Následující majitelé panství, Marie Františka a Hanuš Leopold z Kufštejna, mimo jiné zakladatelé špitálu představeného výše, nechali most ozdobit sochami. Celkem dvacet soch je ve dvou řadách, přičemž šestnáct soch představuje světce a čtyři, které jsou umístěny na předmostích, jsou archandělé. Most je dlouhý 62 m, široký 8 m a má sedm oblouků.

Až do roku 1986, kdy byl postaven v Náměšti nový silniční most přes Oslavu, byl tento starý barokní součástí hlavního tahu. Své si užil hlavně během výstavby nedaleké jaderné elektrárny Dukovany. Dnes je most otevřen pouze pro pěší a cyklisty.

Sochy na mostě jsou věrné kopie, ty původní byly zrestaurovány a jsou deponovány v lapidáriu na náměšťském zámku. Mostu se též někdy dává přívlastek "malý moravský Karlův".

 

 

socha sv. Jáchyma na barokním mostěSocha sv. Jáchyma na barokním mostě

 


Klášterní manufaktura

Asi 200 metrů severovýchodně od náměšťského zámku, při silnici do Velké Bíteše, stojí budovy bývalé manufaktury. Objekt byl postaven Bartolomějem Zindtnerem ve službách Haugwitzů v letech 1759-1761 jako klášter kapucínů. Ale již roku 1784 byl v rámci osvíceneckých reforem Josefa II. klášter zrušen. A protože všechno zlé je pro něco dobré, tak i tento krok přinesl lidem, tedy kromě těch kapucínů, jistá pozitiva, neboť klášterní budovy byly později přestavěny na textilní manufakturu.

Klášterní manufaktura

Klášterní manufaktura

 

K.K. Privilegierte Namiester Feintuchfabrik, jak se továrna na jemná sukna jmenovala, byla založena roku 1795. Zdejší výrobky byly známy svou kvalitou i daleko za hranicemi mocnářství. Na rozjezd výrobních provozů byli pozváni odborníci z Nizozemí, v době největší slávy zde pracovalo až 1300 lidí, manufaktura měla pro zaměstnance vlastní nemocenskou pokladnu, nemocnici a lékárnu, v dílnách bylo instalováno teplovodní topení, plynové osvětlení a tkalcovské stavy byly poháněny parními stroji. Zánik manufaktury roku 1867 byl zapříčiněn nárůstem levnější výroby v brněnských textilkách.

 


Zámek

Původní hrad ze 13. století přebudovali Žerotínové v letech 1565-1578 na honosný renesanční zámek. Později byl při rekonstrukci po požáru částečně barokně upraven.

Zámek, Náměšť nad Oslavou

Zámek v Náměšti nad Oslavou

 

Vstupní brána zámkuVstupní brána zámku

 

 

pozdně gotická věžPozdně gotická věž je pozůstatkem původního hradu

 

znak Žerotínů

Nad vstupní branou je žerotínský znak a latinský nápis s letopočtem 1578, kdy byl zámek dohotoven.

 

Vlašský dvůrVlašský dvůr v předzámčí  

 

K zámku také patří areál Vlašského dvora, anglický park a malá francouzská zahrada.

 

Na zámecký park navazuje tzv. Kralická obora táhnoucí se na východ ke Kralicím nad Oslavou. Největší rozkvět zažila obora za Haugwitzů. Její rozloha činí přibližně 345 ha, slouží k chovu dančí zvěře.

 

 


Komín bývalého pivovaru

Pohled přes střechy domů v ulici Mjr. Šandery vidíme komín bývalého pivovaru, na kterém si postavili hnízdo čápi. Zanedbaný pivovar byl uzavřen roku 1949 pro problémy s instalovanou výrobní technologií. V pozadí je za stromy skryt Vlašský dvůr.

 

Zdroje textových informací:
1) www stránky města Náměšť nad Oslavou, http://www.namestnosl.cz/

2) www stránky zámku v Náměšti nad Oslavou, http://www.zamek-namest.cz/
3) Zejda Radovan: Náměšťsko. Tišnov, SURSUM, 2004. ISBN 7323-054-2

 

Autor: Radek Folprecht | sobota 3.3.2012 18:33 | karma článku: 21.71 | přečteno: 3075x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Fotoblogy

Pavel Kynčil

Žumberk - středověká opevněná vesnice

Žumberk - v Jižních Čechách je opravdu krásné místo. Má svoji radnici,kostel, tvrz a faru. Co si vlastně přát více.

12.11.2018 v 9:51 | Karma článku: 12.70 | Přečteno: 218 | Diskuse

Otakar Vagner

Nejmilejší Martine, aneb husička a víno na Jiřáku

Svatý Martin z Tours (latinsky Martinus), (316 či 317 v Savarii– 8. listopadu 397 v Candes; 11. listopadu pohřben v Tours) římský voják, poustevník a biskup v Tours. Křesťanská legenda praví, jak se rozdělil s žebrákem o plášť.

12.11.2018 v 8:00 | Karma článku: 6.69 | Přečteno: 116 | Diskuse

Marcus Wang

Erotika Bratislava

10.11.2018 se v Bratislavě konal druhý ročník Erofest, výstava erotiky. Kvůli různým "radikálním" odpůrcům se musel konat ve staré průmylové hale na Petržalce, což akci dodalo výjimečnou atmosféru. Posuďte sami.

11.11.2018 v 17:50 | Karma článku: 16.87 | Přečteno: 1667 | Diskuse

Veronika Foglová

Oslavy 100 let od ukončení 1. světové války na Studeném

V sousední obci Studené dnes probíhaly, tak jako na mnoha jiných místech u nás i ve světě, oslavy 100 let od ukončení Velké války, nazvané později 1. světová.

11.11.2018 v 17:47 | Karma článku: 10.49 | Přečteno: 195 | Diskuse

Pavel Vrba

Na chvíli přenesen do minulosti

hledající dávno ztracené lidské stopy. Do sebe zapadající ozubená kolečka pomyslného stroje času spravedlivě ukrajují odměřený čas. Všem a všemu. Ale jak může člověk onen plynoucí čas zachytit. Třeba zrovna tam, kde to má rád.

11.11.2018 v 16:15 | Karma článku: 12.64 | Přečteno: 270 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz