Hazmburk

8. 07. 2011 12:12:59
/ zříceniny Českého středohoří / .                                                                  .
Hazmburk

Na jižním okraji Českého středohoří se tyčí lokálně osamělý čedičový vrch sopečného původu, Hazmburk (418 m n.m.), kterému se odedávna říkalo Klapý. Klapý se též jmenuje vesnice ležící na jeho západním úbočí. S největší pravděpodobností získala jméno Klapý (z keltského slova "klép" - pramen) jako první vesnice a podle ní byl pojmenován kopec i hrad.

Dle archeologických nálezů byly svahy kopce obydleny již v 5. tisíciletí před Kristem, hradiště na vrcholu je doloženo ze starší doby železné. Další stopy o osídlení tohoto místa lze nalézt v Dalimilově kronice, kdy v době lucké války měli na kopci opevnění ze dřeva Lučané.

Menší hrad, pojmenovaný Klapý, který se později stal základem dnešní rozsáhlé zříceniny, vybudovali v polovině 13. století Lichtenburkové. Těm se později hrad okoukal, a tak ho roku 1314 vyměnili s Janem Lucemburským za jiné nemovitosti. Ani v rukou krále Jana hrad dlouho nesetrval a v roce 1335 ho prodává významnému šlechtici, angažovanému u královského dvora, Zbyňku Zajícovi z Valdeka, který se stal zakladatelem rodu Zajíců z Hazmburku. Hrad dostal, dle tehdejšího zvyku, německé jméno Hasenburg (der Hase = zajíc). Hradu se také říkalo Zaječí hrad, Zajícův hrad, Hanžburek nebo Házmburk, oficiální název dnes zní Hazmburk.

V období husitství plnil hrad důležitou roli opěrného bodu protistrany kalicha. Husitům byl trnem v oku, nikdy ho však nedobyli, ač se o to třikrát pokusili (1424, 1429 a 1431).

Za vlády Jiřího z Poděbrad byli Zajícové přívrženci Matyáše Korvína a na Hazmburku byla dočasně umístěna uherská posádka. Její pobyt Hazmburku nikterak nepomohl, a když hrad maďarští přátelé opouštěli, byl tento, jejich nevhodným chováním, částečně zdevastován.

V dalších letech se Zajícové přestěhovali na vodní hrad, později přestavěný na zámek, do nedaleké Budyně nad Ohří a Hazmburk zůstal opuštěn. V té době byl už v podstatě pro bydlení šlechty nevhodný, neboť svým architektonickým řešením byl spíše pevností než reprezentačním a pohodlným sídlem.

Díky specifickému geologickému složení kopce, kdy je masiv čediče proložen vrstvami jílu, došlo na konci 19. století třikrát k sesuvu velkého množství horniny směrem na ves Klapý. Při první události v roce 1882 se uvolněná hornina včas zastavila a obec byla ušetřena. Ne tak v letech 1898 a 1900, kdy bylo pokaždé zničeno několik desítek domů. K přímým ztrátám na životech naštěstí nedošlo, protože rychlost sesuvu nebyla nikterak veliká (při třetím sesuvu přibližně 1 m/h), takže stačilo prostě popojít kousek stranou. Obyvatelům se zničenými domovy pomohly veřejné finanční sbírky a po sesuvu v roce 1900 byly nové domy postaveny mimo předpokládanou zónu postihovanou těmito sesuvy.

Hazmburk018

V první fázi existence stál menší hrad na nejvyšší plošině vrchu (na fotografii vlevo). Byla to pravděpodobně pouze jednopatrová hranolová věž obehnaná hradbou. Později byl hrad dostavován, zmohutněly nejen původní stavební objekty, ale vznikaly také nové části hradu. Hrad tak získal charakteristický protáhlý půdorys se dvěmi věžemi na protilehlých částech hradu.

Vpravo na fotografii vidíme dolní hrad s okrouhlou Černou věží, pojmenovanou dle barvy stavebního kamene - čediče, který ostatně tvoří základní stavební materiál zdiva prakticky celého hradu. V dolním hradu se také nacházela cisterna na vodu. Černá věž bránila přístup k hradu a přes dolní hrad se vstupovalo dále, přes centrální předhradí, ze kterého se toho moc nedochovalo, do horního hradu.

Horní hrad, nebo-li jádro hradu, tvořila hranolová věž a tři paláce pospojované obvodovou hradbou, nakupené na nevelkém prostoru. Mezi objekty jádra hradu byly tedy stísněné prostory a taktéž paláce nebyly nikterak velké ani zdobené. Horní patra hranolové věže jsou z pískovcových kvádrů, proto se jmenuje Bílá, i když moc bíle nevypadá. V horním hradu byla též vyhloubena druhá cisterna na vodu.

Na jižním svahu pod dolním hradem bylo opevněné městečko. Část hradby tohoto městečka na fotografii také vidíme. Nazývalo se Podhradí, postaveno bylo snad v době husitství, a sloužilo jako zázemí řemeslníků pracujících pro obyvatele hradu a v klidnějších dobách žijících v nedalekých Libochovicích.

Hazmburk

Dispoziční plán hradu, částečně dochované zdivo je tmavě vyplněné. (Byla použita kresba D. Menclové)
A - první brána   E - horní hrad nebo-li jádro hradu
B - druhá rána a dolní hrad s Černou věží   F - parkán kolem horního hradu
C - centrální předhradí   G - opevněné městečko Podhradí
D - západní předhradí    
X    
Hazmburk  

 

Hornímu hradu dominuje Bílá věž.

Bílá věž je vysoká 26 metrů a podle složení zdiva lze vysledovat tři stavební fáze. Spodek je z čediče, centrální vrstva z tesaného pískovce a horní patra z úhledných pískovcových kvádrů.

Do věže, stejně jako do ostatních budov hradního jádra, se z obranných důvodů původně vstupovalo dveřmi v patře, kde byly objekty propojeny pavlačemi a můstky. Dveře v přízemí byly proraženy později.

Za druhé světové války měli Němci na Bílé věži zřízenou leteckou pozorovatelnu.

Zajícové z HazmburkaErb Zajíců z Hazmburka

 

Zajícové z Hazmburka byli jednou z pokračovacích větví starobylého rodu Buziců. Buzicové měli v erbu sviní hlavu a nekonvenční český kronikář Václav Hájek z Libočan, který se ve svých literárních rozletech nenechával zbytečně spoutávat fakty, určil praotcem rodu legendárního Bivoje.

Sviní hlavu do svého erbu zdědili i Zajícové z Hazmburka. Čtvrcený štít tvořily střídavě dvě zlatá pole s černou sviní hlavou a dvě modrá pole se zlatým zajícem ve skoku. Pořadí figur nebylo striktně určeno, někdy je vlevo nahoře svině, jindy zajíc.

 

 

HazmburkPod horním hradem.

 

Hazmburk   Hazmburk

Pohled od západu. Před Bílou věží je vpravo zbytek obvodové hradby jádra hradu, která přecházela ve vnější stěnu jižního paláce. Vlevo, za čedičovým skaliskem, jsou zbytky severního paláce (viz. obrázek vedle) také přimknutého k obvodové hradbě, tentokrát na severní straně.

 

 

Severní palác.

 

Hazmburk

Jižní palác, vpravo Bílá věž s pískovcovými kvádry v rohu.

 

Hazmburk

Ptáci obletující Bílou věž. Věž moc bíle nevypadá.

 

Hazmburk

Stínky na vrcholu Bílé věže. Při tomto pohledu už jsou kvádry světlejší.

 

Hazmburk

Pohled z Bílé věže na dolní hrad s Černou věží. Černá věž je vysoká 25 m a tloušťka zdiva dosahuje 2 m. Do věže se vstupovalo po dřevěném můstku z ochozu hradeb, vstupní otvor ve zdi je zřetelný. V místě odsazení vrchní části věže byl kruhový dřevěný ochoz. Černá věž sloužila také jako nadzemní hladomorna, nebo-li tehdejší vězení. Před věží je vidět 6 metrů hluboká cisterna na vodu. Vlevo před cisternou je druhá brána, zde vidíme pouze roh vystupující z vegetace.

 

Bílá věž slouží jako rozhledna, následují dva pohledy z Bílé věže do krajiny:

Říp

Pohled východním směrem na horu Říp.

 

České středohoří

Pohled na sever, na České středohoří. V levé polovině obrázku je vidět Milešovka (837 m n. m.), nejvyšší hora tohoto pohoří.

 

Hazmburk

Zbytek severního zdiva západního předhradí.

 

Teplomilná květena

Na vrchu Hazmburk rostou teplomilné rostliny.

 

Vzhledem k zachovalosti zdejších skalním, stepních a lesostepních biotopů, s výskytem chráněných druhů hmyzu (např. saranče Stenobothrus eurasius a motýl přástevník kostivalový Euplagia quadripunctaria) a rostlin, byl podán návrh na zařazení vrchu Hazmburk do seznamu přírodních památek.

  Bodlák
Otakárek fenyklový

Za slunných teplých dnů můžete na území zříceniny spatřit například otakárka fenyklového.

 

Hazmburk

Hrad Hazmburk je významnou dominantou dolního Poohří. Ve své době byl jedním z největších a nejpevnějších českých hradů.

Autor: Radek Folprecht | pátek 8.7.2011 12:12 | karma článku: 22.38 | přečteno: 2662x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Fotoblogy

Pavel Kynčil

Žumberk - středověká opevněná vesnice

Žumberk - v Jižních Čechách je opravdu krásné místo. Má svoji radnici,kostel, tvrz a faru. Co si vlastně přát více.

12.11.2018 v 9:51 | Karma článku: 12.70 | Přečteno: 219 | Diskuse

Otakar Vagner

Nejmilejší Martine, aneb husička a víno na Jiřáku

Svatý Martin z Tours (latinsky Martinus), (316 či 317 v Savarii– 8. listopadu 397 v Candes; 11. listopadu pohřben v Tours) římský voják, poustevník a biskup v Tours. Křesťanská legenda praví, jak se rozdělil s žebrákem o plášť.

12.11.2018 v 8:00 | Karma článku: 6.69 | Přečteno: 117 | Diskuse

Marcus Wang

Erotika Bratislava

10.11.2018 se v Bratislavě konal druhý ročník Erofest, výstava erotiky. Kvůli různým "radikálním" odpůrcům se musel konat ve staré průmylové hale na Petržalce, což akci dodalo výjimečnou atmosféru. Posuďte sami.

11.11.2018 v 17:50 | Karma článku: 16.87 | Přečteno: 1668 | Diskuse

Veronika Foglová

Oslavy 100 let od ukončení 1. světové války na Studeném

V sousední obci Studené dnes probíhaly, tak jako na mnoha jiných místech u nás i ve světě, oslavy 100 let od ukončení Velké války, nazvané později 1. světová.

11.11.2018 v 17:47 | Karma článku: 10.49 | Přečteno: 195 | Diskuse

Pavel Vrba

Na chvíli přenesen do minulosti

hledající dávno ztracené lidské stopy. Do sebe zapadající ozubená kolečka pomyslného stroje času spravedlivě ukrajují odměřený čas. Všem a všemu. Ale jak může člověk onen plynoucí čas zachytit. Třeba zrovna tam, kde to má rád.

11.11.2018 v 16:15 | Karma článku: 12.64 | Přečteno: 270 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz