Schulgleiter SG 38 - legenda bez motoru

26. 07. 2011 19:11:59
/  z historie světového letectví  /                                                                        .

Schulgleiter SG 38Schulgleiter SG 38 byl nejmasověji vyráběným školním kluzákem všech dob, k čemuž mu dopomohla druhá světová válka. Zalétán byl v roce 1938 a stal se základním typem užívaným německou polovojenskou leteckou organizací NSFK (nationalsozialistisches Fliegerkorps). Vedle toho sloužily Schulgleitery také přímo v pilotních školách Luftwaffe (Flugzeugführerschule). Celkem bylo vyrobeno kolem 10 000 SG 38, což je na školní kluzák úctyhodné množství. Výroba během války probíhala nejen v Německu, ale také na území dalších, Německem okupovaných, států, jmenovitě Rakouska, Holandska a části Československa (v Sudetech u firmy Petera Flugzeugbau ve Vrchlabí a v protektorátu Böhmen und Mähren ve Flugtechnische Fertigungsgemeinschaft Prag v Praze Letňanech). V menším množství, někdy s menšími úpravami, byly tyto kluzáky vyráběny i po válce (DDR, GB, ČSR, ...). Další kusy vznikaly svépomocí v plachtařských klubech. Přesný počet postavených SG 38 nelze tedy určit.

SG 38 (SG značí Schneider Grunau) byl společným dílem konstruktérů Rehbergera, Schneidera a Hofmanna. Kluzák měl celodřevěnou konstrukci s rámovým trupem, křídlo a ocasní plochy byly potaženy plátnem. Přistávací zařízení tvořila lyže odpružená dvěma tlumiči. Pilot seděl na zcela otevřené překližkové sedačce, řízení bylo klasické, výškovka a křidélka ruční pákou, směrovka nožními šlapkami. Verze označená SG 38A měla pilotní prostor symbolicky ukrytý v trupové gondole, která měla opět dřevěnou kostru a byla potažena v přední části překližkou a v zadní plátnem.

         
  Schulgleiter SG 38Start ze svahu gumicukem. Fotografie pochází ze Spolkové republiky Německo z počátku 50. let.   Na fotografii vlevo je zaznamenán start kluzáku SG 38 pomocí gumového lana, tzv. gumicuk. Tak se začínali učit létat pilotní žáci na školních kluzácích. Kluzák se ve výchozí pozici přivázal k zatlučenému kůlu, nebo ho další adepti létání pevně drželi. Hákem v přídi kluzáku se protáhlo gumové lano, jehož obou konců se chopili další pomocníci. Ti začali na povel běžet  a lano tím napínat. V příhodný okamžik byl kluzák uvolněn, lano ho táhlo kupředu a vzniklý vztlak vzhůru. První skoky žáků probíhaly roztahováním po rovině, let trval několik vteřin do vzdálenosti řádově desítek metrů. Když si adepti letadlo osahali, startovalo se gumicukem ze svahu, délka letu se prodloužila. Potom následovaly vzlety pomocí navijáku.  
         

 

 

Schulgleitery v Československu
Po válce u nás zůstalo v německých výcvikových střediscích (Raná, Medlánky, ...) relativně mnoho Schulgleiterů, které s povděkem začlenily do svých stavů aerokluby. Protože hlad po těchto školních kluzácích byl obrovský, byla v roce 1946 ještě vyrobena stokusová série Leteckotechnickou výrobní společností v Letňanech. Zde se vyráběly pod novým typovým označením Šk-38 Komár.

Šk-38 Komár

Školní kluzák Šk-38 Komár s trupovou gondolou v leteckém muzeu Kbely.

 


 

Replika SG 38 z Rané u Loun

Věrnou repliku kluzáku SG 38 postavil Jiří Leník s pomocí Jana Krejčího, Josefa Mezery a dalších nadšenců z Aeroklubu Raná. Stavba podle původní německé výrobní dokumentace započala v únoru 1998 a  hotový kluzák byl zalétán v květnu 1999. Dle odhadů pana Leníka si stavba této repliky vyžádala 4 tisíce člověkohodin. Repliku z Rané mohou zájemci z řad veřejnosti spatřit na různých leteckých dnech a plachtařských akcích. Oblíbená je i u pilotů, kteří se rádi ke kluzáku přichomýtnou a využijí příležitosti si s ním skočit. Počet těchto šťastlivců se již počítá řádově ve stovkách, včetně nezanedbatelného procenta zahraničních zájemců.

Britský Vintage Glider Club udělil Jiřímu Leníkovi za stavbu repliky SG 38 jednu z výročních cen za rok 1999.

letiště Raná

Historické kluzáky na letišti Raná u Loun, zleva Schempp-Hirth Doppelraab V, Schneider Grunau Baby III a Schneider Schulgleiter SG 38.

 

Schulgleiter SG 38

Schulgleitry létaly nejčastěji v barvě materiálu lakovaného bezbarvým lakem a u nás po válce s praporovými, tehdy ještě československými, znaky na směrovce, jak zobrazuje replika. Od poloviny roku 1944 měla dle nařízení dostávat školní bezmotorová letadla kamuflážní barvy, i když otázkou zůstává, jak důsledně bylo toto nařízení plněno. Na některých dobových fotografiích z našich aeroklubů těsně po válce tak můžeme spatřit Schulgleitery s nastříkanými/namalovanými skvrnami tmavozelené a hnědofialové barvy (fotografie jsou černobílé, nezbývá, než věřit) na horních a bočních plochách.

Na stavbu repliky bylo použito kvalitní smrkové dřevo a buková překližka. Přistávací jasanová lyže je jediná větší část použitá z originálního SG 38, vyrobeného v první polovině čtyřicátých let. Potahovým materiálem je letecké lněné plátno. Z kovu jsou nosná a výztužná ocelová lanka, ovládací ocelová lanka, části řídících prvků, tlumiče přistávací lyže, vlečné zařízení, kování pro sespojování jednotlivých částí a spojovací šrouby. Zdánlivě vetché letadlo má hmotnost pouhých 120 kg. Maximální letová hmotnost je 210 kg, takže je replika zařazena v kategorii UL kluzáků s registrací OK-A910 (jednomístné UL kluzáky mají letovou hmotnost do 250 kg). Další zajímavá data - maximální rychlost: 115 km/h, minimální rychlost: 40km/h, start aerovlekem do 105 km/h, plocha křídel: 16 m2, plošné zatížení 13,1 kg/m2, klouzavost 1:10.

 

Schulgleiter SG 38

Sedadlo pilota a řízení.

 

Schulgleiter SG 38Na přídi trupu je vlečné zařízení pro starty navijákem, autovlekem nebo aerovlekem.

Hák vespod slouží pro zachycení gumového lana při startu gumicukem.

 

Schulgleiter SG 38Plátnem potažená část trupu vystupující nad křídlo, zvaná věž nebo pyramida, je charakteristickou částí kluzáku SG 38. Ke kování na příčce věže (v sestaveném stavu zakryto) jsou zavěšena křídla a připojen horní pás zadní rámové části trupu. Na vrcholu věže je napínák nosných ocelových lanek křídel.

Replika nese jméno Erwin podle Erwina Primavesiho, který v roce 1932 poprvé letěl bezmotorovým letadlem na Rané. (Poznámka pro případné pozorné čtenáře, kteří se budou ptát, proč je na kluzáku napsáno Erwin II.: V roce 2007 došlo k většímu poškození repliky při nehodě, po rekonstrukci dostala tedy symbolicky jméno Erwin II.)

Schulgleiter SG 38

Do ovládacích ploch - křidélek (na snímku nahoře pravé křidélko), výškovky a směrovky - jsou vlepeny páky zprostředkovávající jejich vychylování. Páky jsou zhotoveny z kvalitní mnohovrstvé bukové překližky.

 

Schulgleiter SG 38

Levé křidélko.

 

Schulgleiter SG 38

Jedna z pák a ovládací ocelová lanka výškovky. Diagonální lanka mířící od křídel k přední a zadní části trupu pod výškovku (tato a předchozí fotografie) zvyšují tuhost konstrukce letadla.

 

Schulgleiter SG 38

Start pomocí UL navijáku.

 

Schulgleiter SG 38

SG 38 v letu.

 

Schulgleiter SG 38

 

Schulgleiter SG 38

Přistání.

 

Schulgleiter SG 38

Setkání generací, dřevěný školní kluzák Schulgleiter SG 38 (první let 1938) a celolaminátový výkonný sportovní kluzák Standard Cirrus (první let 1969).

 

Schulgleitery SG 38 zaujímají významné místo v historii československého poválečného letectví, neboť až do nástupu dvoumístných cvičných kluzáků tuzemské výroby na nich začínali prakticky všichni naši plachtaři, z nichž mnozí pokračovali dále a přesedlali na motorová letadla.

A jestli pojedete náhodou někdy kolem Rané a neuslyšíte žádné letadlo, tak se podívejte vzhůru (pokud teda nebudete řídit) a třeba uvidíte plout vzduchem vzácný nebeský žebřiňák zdejších nadšenců.

Schulgleiter SG 38 (SG v typovém označení značí Schneider Grunau) je nejslavnější školní kluzák v historii světového letetví. Zároveň byl nejmasověji vyráběným kluzákem všech dob, k čemuž mu dopomohla druhá světová válka. Zalétán byl v roce 1938 a stal se základním typem užívaným německou leteckou organizací NSFK (nationalsozialistisches Fliegerkorps), kde začínali se svými prvními lety mnozí němečtí váleční piloti. Dále SG 38 sloužily také přímo v leteckých školách Luftwaffe (Fliegerschule der Luftwaffe).
Autor: Radek Folprecht | úterý 26.7.2011 19:11 | karma článku: 27.08 | přečteno: 6607x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Věda

Jan Fikáček

Kterak zařídit, aby zítra nevyšlo Slunce

Že nepochybujete o tom, že zítra vyjde Slunce? Že je to naprostá jistota? Ano! Je dobré si uvědomit, že je to tak extrémně jisté, že o tom nikdo trochu při smyslech vůbec nebude pochybovat. Nicméně...

12.11.2018 v 9:21 | Karma článku: 20.89 | Přečteno: 730 | Diskuse

Dana Tenzler

Fyzika na jezírku … co o ní víme my a co vodoměrky?

Vypadá to, jako by běhaly po tenké fólii, napnuté na vodní hladině. Nikdy ji neprošlápnou a nenamočí se. Jak se hmyz (vodoměrka nebo bruslařka) udrží na hladině, vysvětluje (jak jinak) fyzika. (délka blogu 3 min.)

12.11.2018 v 8:00 | Karma článku: 20.79 | Přečteno: 457 | Diskuse

Rostislav Szeruda

Tajemství svobodné vůle

Celý vesmír i život má být jeden řetězec příčin a následků. S tímto tvrze­ním se nedá nesouhlasit. Při pohledu zpět zjistíme, že vše, co se nám v životě přihodilo, co jsme udělali i neudělali, bylo nějak podmíněno.

11.11.2018 v 17:30 | Karma článku: 9.97 | Přečteno: 463 | Diskuse

Jan Mestan

Vidět Zemi růst

Chile je zemí, kde jsou častá zemětřesení. Dokonce tam nastalo to nejsilnější naměřené v roce 1960 o síle 9.5. Takové zemětřesení pak vede k vertikálním zdvihům. A to dost značným. Jednorázově se jedná o decimetry až metry.

10.11.2018 v 14:08 | Karma článku: 16.18 | Přečteno: 318 | Diskuse

Ladislav Dvořák

Evoluce v otázkách a odpovědích

Tento článek měl být původně odpovědí tří vědců na moje otázky (ateista, evoluční biolog; kreacionista; věřící, který ale respektuje Darwinovu evoluční teorii). Záměr byl kontaktovat, mimo jiné, pana Grygara.

10.11.2018 v 7:30 | Karma článku: 13.63 | Přečteno: 435 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz