Ľubovnianský hrad

24. 07. 2012 13:31:59
(Slovensko)                                                                                 .

Ľubovnianský hrad se tyčí na vápencovém kopci nad městem Stará Ľubovňa na severním Slovensku, východně od Vysokých Tater. Datum jeho vzniku historikové kladou do druhé poloviny 13. století, nebo na úplný počátek století následujícího. V počátcích existence byl nevelký hrad tvořen kruhovou věží, palácem a obvodovou hradbou s malou branskou věží, z jižní přístupnější strany byla obrana zesílena valem (popis dle obrázku zde). V průběhu věků byl hrad rozšiřován. Nejrozsáhlejší stavební činnosti byly vykázány v 16. století, kdy byl hrad pod hrozbou tureckého vpádu proměněn v renesanční pevnost. Roku 1553 navíc hrad zachvátil zničující požár nejasného původu, kdy vyhořel až na obvodové zdi, takže i již stojící objekty se musely podrobit stavebním zásahům. Výrazným fortifikačním prvkem byl západní bastion, kde byla soustředěna hlavní dělostřelecká obranná výzbroj hradu. V 17. století byl ještě, tedy mimo jiné, postaven východní bastion s navazujícím vysokým bastionem s novou vstupní branou do hradu, tím bylo obraně učiněno za dost (globální stavební maximum je vidět na obrázku zde a na následujícím historickém výtvarném díle). Ještě dodejme, že tyto rozsáhlé stavební úpravy nechali realizovat Poláci. A kde ti se na hradě vzali, si řekneme za chvíli.

 

Ľubovnianský hrad

Ľubovnianský hrad, pohled od jihozápadu.

 

Podobně, jako se v různých pramenech liší datum vzniku hradu, setkáme se tamtéž i s několika jeho zakladateli. Často se například uvádí polský kníže Boleslav V. Stydlivý, který měl hrad založit v roce 1280 a zemřít, bohužel, už v roce 1279. Mezi další adepty, zakladatele, patří uherský král Ondřej III., další uherský král Karel Robert z Anjou, uherský šlechtic Omoděj z rodu Aba, či dle legendy jakýsi místní zchudlý šlechtic Krištof Ľubovenský. Zkrátka není to jednoduchý, ale hlavní nakonec je, že hrad stojí a my si již nadále nebudeme nafukovat hlavu úvahami o jeho zakladatelích a elegantně se přesuneme do roku 1412. Tehdy se na hradě dvakrát, tedy minimálně dvakrát, sešli uherský král Zikmund Lucemburský a polský král Vladislav II. Jagello.

Nejprve, na jaře 1412, Zikmund s Vladislavem uzavřeli příměří. Zikmund byl ve válečném stavu s polským královstvím od roku 1410, kdy se přidal na stranu Řádu německých rytířů, kteří byli s Poláky neustále ve při. Zároveň Zikmund bojoval proti Benátkám, také neúspěšně, a uherské královské pokladny již zely prázdnotou. A tak na podzimním setkání v roce 1412 si od Vladislava půjčil 37 000 kop pražských grošů. (Což je tedy 2 220 000 pražských grošů. Teď si určitě řeknete, dva milióny - to nejsou pro stát žádné peníze, ale tehdy stál např. slušný kůň 240 pražských grošů a povoznický vůz 30 pražských grošů, to máme dohromady 270, a když to porovnáme s dnešní cenou malého nákladního automobilu, hned to vidíme v jiném světle.) Za tuto půjčku dostali Poláci do zálohy (zástavy) Ľubovnianský hrad a 16 spišských měst. Půjčky se tenkrát neúročily tak, jak to známe dnes, ale polské království zálohované území spravovalo a hlavně mu náležely výnosy z něho. Díky tomu se Ľubovnianský hrad stal centrem polské moci v oblasti, kdy na něm sídlil polský starosta zálohovaných měst.

Protože uherští panovníci neměli nikdy dostatek volných finančních prostředků na splacení půjčky, protáhla se polská záloha na 360 let, až do roku 1772, kdy při dělení Polska mezi Rusko, Prusko a Rakousko bylo v části připadnuvší Rakousku obsaženo i toto zálohované území. Tím však hrad, který Poláci za ta léta značně stavebně rozšířili, ztratil na svém významu.

 

Ľubovnianský hrad

Pohled na Ľubovnianský hrad ze skanzenu pod hradem.

 

Ľubovnianský hrad

Pohled na barokní východní bastion z přístupové cesty od parkoviště. V levé části je vysoký bastion se vstupní branou.

 

Ľubovnianský hrad

Zátiší s dělem ve východním bastionu.

 

Ľubovnianský hrad

Cesta dolním nádvořím. Barokní palác s bránou ze 17. století.

 

  Ľubovnianský hrad  
 

Gotická věž. Zesilující opěrné pilíře byly přistavěny dodatečně.

 

 
Ľubovnianský hrad   Ľubovnianský hrad

Věž z dolního nádvoří, 2x.

 

   
Ľubovnianský hrad  

 

 

V horních patrech věže vede schodiště uvnitř silné obvodové stěny.

 

 

             Vystavená zbroj příslušníka lehké jízdy ze 17. století.

  Ľubovnianský hrad

 

Následuje šest pohledů z věže:

Ľubovnianský hrad

Renesanční palác ze druhé poloviny 16. století, horní hrad. V nejspodnější části byl do skály vysekán pivovar, nad ním byla pekárna, o patro výše kuchyň a sklady a nad tím reprezentační sál a obytné místnosti.

 Ve stínu věže částečně vidíte probíhající sanaci torz původního gotického paláce ze 14. století. Po požáru v roce 1553 proběhla jeho oprava v renesančním slohu.

 

Ľubovnianský hrad

Barokní hradní kaple sv. Michala archanděla byla postavena v roce 1647.

Během švédsko-polské války byly v letech 1655-1661 na Ľubovnianském hradě ukryty polské korunovační klenoty. Jejich repliky jsou vystaveny v hradní kapli.

Ľubovnianský hrad

 

 

Polské korunovační klenoty, repliky.

  Ľubovnianský hrad
Ľubovnianský hrad

Západní bastion byl postaven v 16 století. V nadzemní části bylo umístěno osm děl, dalších osm děl bylo ve vnitřních kasematách bastionu.

 

Ľubovnianský hrad

Východní opevnění, kruhová bašta pochází z 1. poloviny 16. století, ve století následujícím byla ještě obehnána tzv. východním bastionem. Vpravo, ve vysokém bastionu (ten objekt s komínem), je vstupní brána hradu.

 

Ľubovnianský hrad

Pod hradem teče řeka Poprad.

 

Ľubovnianský hrad

Město Stará Ľubovňa.

Ukázky staré dopravní a užitkové techniky vystavené na hradě:

Ľubovnianský hrad   Ľubovnianský hrad

Dopravní prostředky tahané koňmi.

 

Historická požární stříkačka.

Ľubovnianský hrad

Ľubovnianský hrad.

 

 (fotografováno 4.8.2011)

Autor: Radek Folprecht | úterý 24.7.2012 13:31 | karma článku: 18.82 | přečteno: 3382x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Fotoblogy

Pavel Kynčil

Žumberk - středověká opevněná vesnice

Žumberk - v Jižních Čechách je opravdu krásné místo. Má svoji radnici,kostel, tvrz a faru. Co si vlastně přát více.

12.11.2018 v 9:51 | Karma článku: 11.75 | Přečteno: 210 | Diskuse

Otakar Vagner

Nejmilejší Martine, aneb husička a víno na Jiřáku

Svatý Martin z Tours (latinsky Martinus), (316 či 317 v Savarii– 8. listopadu 397 v Candes; 11. listopadu pohřben v Tours) římský voják, poustevník a biskup v Tours. Křesťanská legenda praví, jak se rozdělil s žebrákem o plášť.

12.11.2018 v 8:00 | Karma článku: 6.69 | Přečteno: 113 | Diskuse

Marcus Wang

Erotika Bratislava

10.11.2018 se v Bratislavě konal druhý ročník Erofest, výstava erotiky. Kvůli různým "radikálním" odpůrcům se musel konat ve staré průmylové hale na Petržalce, což akci dodalo výjimečnou atmosféru. Posuďte sami.

11.11.2018 v 17:50 | Karma článku: 16.87 | Přečteno: 1660 | Diskuse

Veronika Foglová

Oslavy 100 let od ukončení 1. světové války na Studeném

V sousední obci Studené dnes probíhaly, tak jako na mnoha jiných místech u nás i ve světě, oslavy 100 let od ukončení Velké války, nazvané později 1. světová.

11.11.2018 v 17:47 | Karma článku: 10.49 | Přečteno: 195 | Diskuse

Pavel Vrba

Na chvíli přenesen do minulosti

hledající dávno ztracené lidské stopy. Do sebe zapadající ozubená kolečka pomyslného stroje času spravedlivě ukrajují odměřený čas. Všem a všemu. Ale jak může člověk onen plynoucí čas zachytit. Třeba zrovna tam, kde to má rád.

11.11.2018 v 16:15 | Karma článku: 12.64 | Přečteno: 270 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz