/ zříceniny Máchova kraje /
. .
Zřícenina hradu Jestřebí se nachází mezi městy Česká Lípa a Doksy. Tento, dříve mohutný, skalní hrad byl postaven na skalním suku, který se tyčí na nevysokém pahorku nad okolní krajinou. Pod tímto pahorkem byl tehdy také rybník a močály. Všechny tyto aspekty poskytovaly hradu dobrou obranyschopnost. Případný nepřítel byl spatřen již na velkou vzdálenost a dostat se nahoru po skalních stěnách rozhodně jednoduché nebylo.
Dispozičně byl hrad řešen ve třech výškových úrovních. Předpokládá se, že na úpatí skály byly dřevěné hospodářské budovy a opevnění tvořené dřevěnými palisádami. Žádné stopy se však z této části hradu do dnešních dnů nedochovaly. Samotná skála má dvě plošiny, kde nižší sloužila opět k hospodářským účelům, byl zde například rumpál studny a obilnice vyhloubená do skály, a na horní byly obytné budovy. Budovy byly stavěné ze dřeva, hradby po obvodech obou plošin byly z lámaného pískovce se sypaným jádrem, přičemž hradba na horním hradu byla tvořena prakticky pouze stínkami na nízkém symbolickém podkladu, což na vysoké skalní "věži" bylo dostačující.
Hrad byl postaven na přelomu 14. a 15. století. Jako pustý je uváděn od poloviny 16. století. Hrad měl původně německé jméno Habichtstein (Jestřábí kámen).
Pohled od jiho-jihovýchodu na skálu, na které byl postaven hrad Jestřebí. Pod hradem se rozprostírá obec stejného jména.
|
Zvonice a hřbitov na skalní terase pod hradem. Zvonice je pravděpodobně rekonstruovaným pozůstatkem kostela, který padl za oběť ničivému požáru zachvátivšímu téměř celou ves v roce 1768. Nad hřbitovní zdí vykukuje skéla s hradem.
|
Původní vstup na hrad na skále se nedochoval. V 19. století bylo postaveno schodiště vedoucí šachtou bývalé hradní studny. Spodní odhalená partie tohoto nového vstupu byla novogoticky obezděna. Nahoře na skále se decentně vine torzo hradby.
|
Při pohledu od severozápadu bylo možné ještě donedávna spatřit na horním hradu kus hradební zdi se třemi stínkami. 1. října 2009 se však zřítila velká část skály i s touto dochovanou částí hradby. Skála je velmi náchylná erozi, kterou podpořili jak shora tehdejší stavitelé hradu, tak později zdola prostí lidé těžící v 18. a 19. století pískovec na stavbu svých obydlí. Nejprve počali s rozebíráním zdiva a později se vrhli i na skalní bloky.
Pod skálou je bezpečnější se zbytečně nezdržovat.
|
Na svahu jsou roztroušeny zbytky pískovce po destrukci v roce 2009, větší kusy byly odklizeny.
|
|
Zajímavostí této skály je, že má širší temeno než základnu.
|
|
|
Tímto lomeným portálem se vstupuje na schodiště vedoucí bývalou studniční šachtou.
|
Schodiště - již ne to z 19. století, ale novější - je relativně prudké. Pro minimalizaci pravděpodobnosti vzniku úrazu je třeba při jeho zdolávání dbát zvýšené opatrnosti.
|
|
|
Dolní plató je obehnáno kovovým zábradlím. Na horní hrad se běžný návštěvník nedostane.
|
Pohled z hradu na Lysou skálu.
Lysá skála (419 m n.m.) je čedičový vrch vulkanického původu vzniklý v třetihorách. Na vrchol vede turistická značka.
|
Farní kostel sv. Ondřeje.
Po již výše zmiňovaném požáru byl v letech 1780-1781 vystaven v obci nový pozdně barokní kostel.
|
|
|
Z hradu Jestřebí toho do dnešní doby moc nezbylo a také pohled na skálu nám neposkytne reálnou představu o jeho velikosti. Plocha nesoucí hrad byla tehdy o poznání větší, ale v průběhu staletí došlo několikrát k pádům kusů pískovcového masivu.
|
Nejstarší dochované vyobrazení hradu Jestřebí, již zříceniny. František Karel Wolf, Antonín Pucherna, 1797, akvatinta (na fotografii výřez).
|