Michalovice

4. 06. 2011 17:46:59
/ zříceniny Českého ráje a blízkého okolí / .                                                                  .

Zřícenina hradu Michalovice se nachází na skalní ostrožně nad pravým břehem řeky Jizery, asi 3 km severozápadně od Mladé Boleslavi. Hrad tvoří výraznou krajinnou dominantu při cestě z Mladé Boleslavi do České Lípy.

V polovině 12. století přijal český kníže a později král Vladislav II. do svých služeb válečníka, snad německého původu, jménem Markvart (z německého strážce marky). Ten dostal od krále za své služby rozsáhlé pozemky v Pojizeří a v severních Čechách. Potomci Markvarta postupně založili pět hlavních rodových větví. Byli to páni z Michalovic, z Vartenberka, z Lemberka, ze Zvířetic a z Valdštejna.

Kdo a kdy nechal hrad Michalovice postavit nelze přesně určit. Stavba se datuje do druhé poloviny 13. století a prvním šlechticem, který se po hradu jménem psal, byl roku 1281 Jan z Michalovic. Michalovicové byli významným šlechtickým rodem a zastávali důležité funkce na královském dvoře. Jak čas ubíhal, páni z Michalovic se stále drželi jednou vytýčené cesty a kdyby se nestalo něco zásadního, tak by si spokojeně žili a spravovali své majetky do omrzení. Přišlo však husitství, a protože Michalovicové byli nepřátelé kalicha, tak husité hrad oblehli, dobyli a dočasně se na něm usadili. Tři roky po bitvě u Lipan se hrad opět vrátil do rukou Michaloviců, tentokrát Jindřicha Kruhlaty. Jindřich, přestože sám byl přísným katolíkem, podporoval "husitského" krále Jiřího z Poděbrad. Nakonec za něj i položil život, když v roce 1468 bojoval u Turnova proti Lužičanům a Slezanům, kteří zradili českého krále. Bitva sice byla pro českého krále vítězná, ale smrtí Jindřicha, nemaje tento potomků, vymírá rod Michaloviců po meči. Poté již hrad Michalovice nebyl obýván ani udržován a postupným chátráním se měnil ve zříceninu.

michalovice_04.jpg

 

michalovice_pudorys.jpg

Dispozice hradu, černě jsou vyplněny více či méně dochované části objektů

A - opevněné předhradí

B - příkop vytesaný ve skále

C - věž

D - palác půdorysu tvaru písmene L

E - parkán

F - čtverhranná věž, pravděpodobně studniční

Přístupová cesta vedla do hradu od západu. Ze severu, východu a jihu byl hrad díky terénu těžko přístupný.

Za prvním mostem bylo opevněné předhradí, ze kterého se prakticky nic nedochovalo. Mezi samotným hradem a předhradím byl ve skále vytesaný široký příkop, přes který byl natažen druhý most. Hradní jádro tvořila mohutná okrouhlá věž, lidově zvaná Putna, palác ve tvaru písmene L a ze severu a západu bylo malé nádvoří uzavřeno hradbou. Kolem jádra byl ze tří stran široký parkán  s parkánovou hradbou. (Parkán je prostor kolem hradu před hlavním opevněním, obehnaný nižší hradbou. Tento zesilující prvek opevnění výrazně zvyšoval obranyschopnost hradu.)

michalovice_03.jpgPohled na hrad od východu.

 

 

Symbolem Michalovic je rozštípnutá a sesutá věž Putna. Mají ji na svědomí hledači pokladů, kteří věž někdy v 19. století podkopali tak, že se šikmo roztrhla a větší část (severní) se sesula o jedno patro dolu. V roce 1911 byla věž částečně opravena a zajištěna proti dalšímu zřícení. Průměr věže přesahuje 11 metrů a zdi v prvním patře jsou silné 4,2 metru.

michalovice_05.jpg

Odspodu: parkánová hradba, jižní stěna paláce, věž Putna.

 

michalovice_18.jpg

Malá branka v parkánové hradbě.

 

michalovice_06.jpg

Pohled na zříceninu z bývalého opevněného předhradí.

 

michalovice_07.jpg   michalovice_08.jpg

Kopřivami obrostlý vstup do sklepení z parkánu. V klenbě sklepa je otvor neznámého původu a funkce.

 

michalovice_09.jpg

Zbytky čtyřhranné věže v severním nároží.

 

michalovice_11.jpg

Část jižní stěny paláce z vnitřní strany. Z paláce se dochovalo torzo pouze této stěny.

 

michalovice_13.jpgVěž Putna.
michalovice_14.jpg   michalovice_15.jpg

Chodba ve věži, znatelný je náklon věže.

 

 

Výstup na horní patro věže.

michalovice_16.jpg   michalovice_17.jpg

Podlaha horního patra věže a ústí schodišťové chodby byly v nedávné době kvůli bezpečnosti návštěvníků a zvýšení životnosti zříceniny upraveny.

 

Na věži vlaje prapor odvozený z erbu pánů z Michalovic.

Markvarticové měli v erbu lvici, později lva. Páni z Michalovic zpočátku používali také erb se lvem, v barevné kombinaci stříbrný lev v červeném poli. Ve 14. století začali Michalovicové užívat jednoduchý, stříbrno-černě polcený štít. Na počátku století 15. se objevuje čtvrcený štít, který má první a čtvrté pole stříbrno - černě polcené a v druhém a třetím červeném poli stříbrného lva.

erby.JPG

Stříbrného lva Markvarticů nalezneme také ve znaku města Mladá Boleslav, zde na modrém štítu.

  michalovice_24.jpg

michalovice_19.jpg

Pohled na osadu Podlázky (přesněji na menší část pod hradem) a na řeku Jizeru. Vidíme také železniční trať Praha - Turnov.

 

michalovice_20.jpgHospodářský dvorec s románskými základy v osadě Michalovice byl postaven dříve než hrad a byl pravděpodobně i jeho předchůdcem. Zatímco hrad v průběhu staletí chátral, tak dvorec byl stavebně rozšiřován.

 

michalovice_21.jpg

Za hospodářskou budovou michalovického dvorce vidíme malý románský kostel sv. Michala.

 

 

Pověst o Petrovi, Elišce a nešikovném zámečníkovi

O Petrovi z Michalovic, synovi Ješka z Michalovic, se vypráví, že se k lidem choval vesměs nevlídně. V kronice pražského kanovníka Františka je dokonce zanesena noticka, že tento pán způsobil převeliké škody na statcích kostela pražského i chudým lidem, jejichž lkaní a nářek pronikly až do nebe. A to to František napsal ještě diplomaticky a jeho literární popisky nebyly zdaleka tak hrozivé jako skutečnost. Petr se svou družinou objížděl nebohé obyvatelstvo a loupil jeho již tak nevelký majetek. Kazil dobrou pověst svých předků, kteří, ač byli také tvrdí, se chovali čestně a nepřekračovali hranice tehdejších psaných i nepsaných zákonů.

Když vyjel roku 1368 Karel IV. s vojskem do Itálie, aby pomohl papeži Urbanovi V. v boji proti milánským, vydal se v jeho stopách i Petr se svými lidmi a nemaje nad sebou kontrolu, opět loupil. Doma na Petra čekala jeho manželka Eliška, a protože věděla, jaký to je neřád, měla strach z přetečení poháru a zásahem ruky spravedlnosti. Pro bezúhonný návrat svého muže z Itálie složila po jeho odjezdu slib podniknout pouť do Prahy ke hrobu svatého patrona české země.

Eliška nechtěla ponechat nic náhodě, a tak se zakrátko do Prahy vypravila. Tam v rozjímání obešla dokola celý chrám svatého Víta a dosud vše vypadalo na zdárný průběh mise. Už se zbývalo pouze pomodlit v kapli svatého Václava. A v tom se to stalo. Nešly otevřít dveře. Ukázalo se, že kaple je prakticky nedobytná. Nic nezmohli ani kaplan, ani děkan Vrativoj, ani další kanovníci a duchovní, ať už přiběhli na popud Eliščinho volání o pomoc, či za hlasitým ramplováním dříve přiběhnuvších kolegů s nepoddajnými dveřmi. Nakonec museli zavolat zámečníka. Ale ani tento odborník nic nesvedl a dveře kaple zůstaly pro Elišku zavřené. Sotva však Eliška odešla domů, daly se ty dveře klasicky otevřít běžným hmatem klikou, tak jako vždy předtím. A právě v době, kdy probíhal marný boj se zavřenými dveřmi, v Itálii zemřel Petr z Michalovic.

 

x

michalovice_22.jpg

Pohled z věže na Mladou Boleslav.

 

A na závěr dva zástupci místní fauny a flóry.

michalovice_26.jpg   michalovice_27.jpg
Skokan hnědý   Hvozdík kartouzek
Autor: Radek Folprecht | sobota 4.6.2011 17:46 | karma článku: 33.58 | přečteno: 8812x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Fotoblogy

Pavel Kynčil

Žumberk - středověká opevněná vesnice

Žumberk - v Jižních Čechách je opravdu krásné místo. Má svoji radnici,kostel, tvrz a faru. Co si vlastně přát více.

12.11.2018 v 9:51 | Karma článku: 12.70 | Přečteno: 216 | Diskuse

Otakar Vagner

Nejmilejší Martine, aneb husička a víno na Jiřáku

Svatý Martin z Tours (latinsky Martinus), (316 či 317 v Savarii– 8. listopadu 397 v Candes; 11. listopadu pohřben v Tours) římský voják, poustevník a biskup v Tours. Křesťanská legenda praví, jak se rozdělil s žebrákem o plášť.

12.11.2018 v 8:00 | Karma článku: 6.69 | Přečteno: 116 | Diskuse

Marcus Wang

Erotika Bratislava

10.11.2018 se v Bratislavě konal druhý ročník Erofest, výstava erotiky. Kvůli různým "radikálním" odpůrcům se musel konat ve staré průmylové hale na Petržalce, což akci dodalo výjimečnou atmosféru. Posuďte sami.

11.11.2018 v 17:50 | Karma článku: 16.87 | Přečteno: 1666 | Diskuse

Veronika Foglová

Oslavy 100 let od ukončení 1. světové války na Studeném

V sousední obci Studené dnes probíhaly, tak jako na mnoha jiných místech u nás i ve světě, oslavy 100 let od ukončení Velké války, nazvané později 1. světová.

11.11.2018 v 17:47 | Karma článku: 10.49 | Přečteno: 195 | Diskuse

Pavel Vrba

Na chvíli přenesen do minulosti

hledající dávno ztracené lidské stopy. Do sebe zapadající ozubená kolečka pomyslného stroje času spravedlivě ukrajují odměřený čas. Všem a všemu. Ale jak může člověk onen plynoucí čas zachytit. Třeba zrovna tam, kde to má rád.

11.11.2018 v 16:15 | Karma článku: 12.64 | Přečteno: 270 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz