Předpokládá se, že počátky osady Vesec spadají do 12. století. Dnes je snad jedinou vesnicí u nás, která si zachovala svůj starý ráz. V roce 1995 byl Vesec vyhlášen památkovou rezervací.
Vesec je návesní osada typu okrouhlice, kdy uprostřed je okrouhlá náves s jedinou přístupovou silnicí. Obytné domy jsou zde převážně roubené. Při stavbě hospodářských budov byly využívány, kromě dřeva, pískovcové štuky z nedalekého lomu v údolí Plakánek. V první polovině dvacátého století, při rekonstrukcích či novém stavění, byly tyto štuky nahrazovány cihlami. Všechny střechy byly původně doškové. Později se na některých střechách objevily šindele a dnes už jsou většinou pokryty taškami a eternitem.
Pohled na Vesec od jihu. Kopec vpravo v pozadí je Vyskeř.
|
Do Vesce vede jediná silnice, dá-li se to tak nazvat.
|
|
|
Vesecké roubené domy jsou převážně patrové a v patře se po celé délce stavení nachází pavlač překrytá střechou.
|
|
|
Okna starých domů mají nevelké rozměry.
|
|
Ve Vesci jsou okna roubenek často sdružená do dvojic.
|
Detail šindelů na stříšce nad vstupní brankou do jedné ze zdejších usedlostí.
|
Šindelová střecha.
|
Hospodářský objekt postavený z pískovcových štuk.
|
|
Z Vesce je to „co by kamenem dohodil“ na lovecký zámeček Humprecht.
|
|
Jednou ze zajímavostí Vesce je stříbrný topol (správněji tedy topol bílý). Strom roste před usedlostí s číslem popisným 15 a je nejméně třetí v pořadí na stejném místě. Sázení topolu na tomto místě je nepsanou povinností majitele již zmíněné usedlosti. Současný topol byl vysázen v roce 1978. V roce 2006 dostal dva zásahy bleskem (21.7. a 5.10.), ale pokaždé se z toho úspěšně „vylízal“. Bude to asi silný strom. Ostatně jeho předchůdce měl při kácení (r. 1976) obvod kmene 7,8 metru. A tomu prvnímu, pokácenému v roce 1867, se ustálila hodnota stejného parametru na 9,6 metrech.
|
|
Občanskou vybavenost ve Vesci tvoří hasičská zbrojnice a poštovní schránka. Není to mnoho, ale co byste chtěli stavět pro 26 čísel popisných? Lidé se tu ostatně mají dobře i bez hypermarketů, multikin a trolejbusů. A umí se o sebe postarat.
|
Někteří suší kukuřici na kůlně.
|
|
Jiní suší jablka na stromě.
|
A až se jich zima zeptá: "Co jste dělali v létě?", budou na tuto dotěrnou otázku řádně připraveni.
|
|
|
Když už jsme u těch lidí, tak negativní vývoj počtu obyvatel (taktně se zdržíme silných výrazů, jako jsou vymírání a exodus), ilustrují následující cifry. V roce 1921 žilo ve Vesci 143 stálých obyvatel ve 21 usedlostech. Uběhlo poctivých 70 let a roku 1991 zde bylo hlášeno pouhých 22 lidí. Situaci zachraňují alespoň chalupáři, kteří dnes počet obyvatel významně navyšují. Ti však pravidelně s nedělním soumrakem mizí jako pára nad hrncem a ve vsi nastává, někdy až znepokojující, klid. Pravda, o prázdninách to bývá lepší.
|
|
|
VESEC A FILM
Vesnice, díky svému starobylému vzezření, láká do svých exteriérů i interiérů filmaře, kteří těmto lákadlům podléhají v houfných počtech. Bylo tady točeno mnoho známých i neznámých filmů a budeme-li počítat i dokumenty a reklamy dostaneme se k řádově desítkám alespoň částečně natočených děl v této lokalitě. Nebudeme zde jmenovat zdaleka všechny.
Nás, nositele odkazu největšího Čecha, zajisté zaujme, že ve Vesci byly točeny některé záběry filmu Jára Cimrman ležící spící. Konkrétně to byly pasáže z obecní školy v Liptákově (čp 7) a z muzea peří (čp 19) a samozřejmě i liptákovské exteriéry. Taktéž závěrečný Cimrmanův přespolní běh s kufry se odehrál na cestě u Vesce.
Ještě můžeme zmínit pohádku S čerty nejsou žerty či dětský muzikál Přijela k nám pouť. Pochvalu si také zaslouží místní dobrovolní hasiči, kteří jezdili se stříkačkou "Máňou" ve filmu Jak dostat tatínka do polepšovny.
|
Opustíme-li Vesec opačnou stranou, než je přístupová silnice, dojdeme, cestou mezi poli, do lesa. V lese, necelý kilometr od Vesce, se nachází zbytek skalního mlýna. Vlevo jsou patrné, do skály vytesané, dvě kapsy pro trámy. V mohutném, ve skále vytesaném, zářezu vpravo bylo mlýnské kolo. Vrchem byl veden náhon, po kterém do dnešních dnů nezbyly žádné památky.
|