Skanzen nad městem Stará Ľubovňa je národopisnou expozicí Ľubovnianského muzea. Návštěvník se zde seznámí s lidovou architekturou horního Spiše a Šariše. Skanzen, který dnes obsahuje přes dvě desítky stavebních objektů, je relativně mladý, pro veřejnost byl otevřen až v roce 1985. A kromě prohlídky lidové architektury nám skanzen též dovolí nahlédnout do života tehdejších obyvatel. Místnosti jsou zařízeny dobovým nábytkem, jsou zde naaranžovány předměty denní potřeby a drobné výrobní prostředky zajišťující lidem obživu. |
||||||||||||||||||||||||||
Skanzen Stará Ľubovňa.
|
||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||
Skanzen se nachází na louce pod Ľubovnianským hradem, o hradu více zde.
|
||||||||||||||||||||||||||
Skanzen ve filmu: |
||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||
Skanzen využili i tvůrci Četnických humoresek pro 25. díl s názvem Loupežník odehrávající se na Podkarpatské Rusi. Zdroj foto: Česká televize. | ||||||||||||||||||||||||||
Ve druhé části článku budou představena některá stavení umístěná ve skanzenu:
|
||||||||||||||||||||||||||
Rodinný dům z Údola. | ||||||||||||||||||||||||||
Rodinný dům z Údola z roku 1947 je nejmladším dobovým stavením ve skanzenu. Interiér je upraven do podoby vesnické školy z první republiky. |
||||||||||||||||||||||||||
Rodinný dům z Údola, interiér upraven do podoby školy z období 1. republiky.
|
||||||||||||||||||||||||||
Sýpka z Veľkej Lesnej. |
||||||||||||||||||||||||||
Sýpka byla postavená na konci 19. století. Zajímavá je konstrukce sedlové střechy volně položené na klenbě, kterou bylo možno v případě požáru rychle shodit, což z obrázku teda nepoznáte. Dřevěné stěny srubové stavby měly z venkovní strany zabílenou silnou vrstvu hlíny. Tyto sýpky se používaly na východě tohoto regionu a obyvatelé vesnic si je často stavěli do řady podél potoka. (Sýpka ve skanzenu slouží k prodeji suvenýrů.)
|
||||||||||||||||||||||||||
Vodní mlýn ze Sulína. |
||||||||||||||||||||||||||
Ve zděné části vlevo bydlel mlynář s rodinu, dřevěná část vpravo je mlýnice. Na boku mlýnice je mlýnské kolo, z tohoto pohledu neviditelné. Posledním mlynářem v tomto mlýně byl František Pavliak.
|
||||||||||||||||||||||||||
Pohled na část skanzenu, dům zcela vpravo je usedlost z Kamienky. |
||||||||||||||||||||||||||
Před druhou světovou válkou byl majitelem usedlosti Anton Kurcin, rodina se živila drátenickým řemeslem a chovem plemenných býků.
|
||||||||||||||||||||||||||
Návštěvník se ve skanzenu seznámí s lidovou architekturou horního Spiše a Šariše.
|
(fotografováno 4.8.2011)