Michalovice

4. 06. 2011 17:46:59
/ zříceniny Českého ráje a blízkého okolí / .                                                                  .

Zřícenina hradu Michalovice se nachází na skalní ostrožně nad pravým břehem řeky Jizery, asi 3 km severozápadně od Mladé Boleslavi. Hrad tvoří výraznou krajinnou dominantu při cestě z Mladé Boleslavi do České Lípy.

V polovině 12. století přijal český kníže a později král Vladislav II. do svých služeb válečníka, snad německého původu, jménem Markvart (z německého strážce marky). Ten dostal od krále za své služby rozsáhlé pozemky v Pojizeří a v severních Čechách. Potomci Markvarta postupně založili pět hlavních rodových větví. Byli to páni z Michalovic, z Vartenberka, z Lemberka, ze Zvířetic a z Valdštejna.

Kdo a kdy nechal hrad Michalovice postavit nelze přesně určit. Stavba se datuje do druhé poloviny 13. století a prvním šlechticem, který se po hradu jménem psal, byl roku 1281 Jan z Michalovic. Michalovicové byli významným šlechtickým rodem a zastávali důležité funkce na královském dvoře. Jak čas ubíhal, páni z Michalovic se stále drželi jednou vytýčené cesty a kdyby se nestalo něco zásadního, tak by si spokojeně žili a spravovali své majetky do omrzení. Přišlo však husitství, a protože Michalovicové byli nepřátelé kalicha, tak husité hrad oblehli, dobyli a dočasně se na něm usadili. Tři roky po bitvě u Lipan se hrad opět vrátil do rukou Michaloviců, tentokrát Jindřicha Kruhlaty. Jindřich, přestože sám byl přísným katolíkem, podporoval "husitského" krále Jiřího z Poděbrad. Nakonec za něj i položil život, když v roce 1468 bojoval u Turnova proti Lužičanům a Slezanům, kteří zradili českého krále. Bitva sice byla pro českého krále vítězná, ale smrtí Jindřicha, nemaje tento potomků, vymírá rod Michaloviců po meči. Poté již hrad Michalovice nebyl obýván ani udržován a postupným chátráním se měnil ve zříceninu.

michalovice_04.jpg

 

michalovice_pudorys.jpg

Dispozice hradu, černě jsou vyplněny více či méně dochované části objektů

A - opevněné předhradí

B - příkop vytesaný ve skále

C - věž

D - palác půdorysu tvaru písmene L

E - parkán

F - čtverhranná věž, pravděpodobně studniční

Přístupová cesta vedla do hradu od západu. Ze severu, východu a jihu byl hrad díky terénu těžko přístupný.

Za prvním mostem bylo opevněné předhradí, ze kterého se prakticky nic nedochovalo. Mezi samotným hradem a předhradím byl ve skále vytesaný široký příkop, přes který byl natažen druhý most. Hradní jádro tvořila mohutná okrouhlá věž, lidově zvaná Putna, palác ve tvaru písmene L a ze severu a západu bylo malé nádvoří uzavřeno hradbou. Kolem jádra byl ze tří stran široký parkán  s parkánovou hradbou. (Parkán je prostor kolem hradu před hlavním opevněním, obehnaný nižší hradbou. Tento zesilující prvek opevnění výrazně zvyšoval obranyschopnost hradu.)

michalovice_03.jpg
Pohled na hrad od východu.

 

 

Symbolem Michalovic je rozštípnutá a sesutá věž Putna. Mají ji na svědomí hledači pokladů, kteří věž někdy v 19. století podkopali tak, že se šikmo roztrhla a větší část (severní) se sesula o jedno patro dolu. V roce 1911 byla věž částečně opravena a zajištěna proti dalšímu zřícení. Průměr věže přesahuje 11 metrů a zdi v prvním patře jsou silné 4,2 metru.

michalovice_05.jpg

Odspodu: parkánová hradba, jižní stěna paláce, věž Putna.

 

michalovice_18.jpg

Malá branka v parkánové hradbě.

 

michalovice_06.jpg

Pohled na zříceninu z bývalého opevněného předhradí.

 

michalovice_07.jpg
  michalovice_08.jpg

Kopřivami obrostlý vstup do sklepení z parkánu. V klenbě sklepa je otvor neznámého původu a funkce.

 

michalovice_09.jpg

Zbytky čtyřhranné věže v severním nároží.

 

michalovice_11.jpg

Část jižní stěny paláce z vnitřní strany. Z paláce se dochovalo torzo pouze této stěny.

 

michalovice_13.jpg
Věž Putna.
michalovice_14.jpg
  michalovice_15.jpg

Chodba ve věži, znatelný je náklon věže.

 

 

Výstup na horní patro věže.

michalovice_16.jpg
  michalovice_17.jpg

Podlaha horního patra věže a ústí schodišťové chodby byly v nedávné době kvůli bezpečnosti návštěvníků a zvýšení životnosti zříceniny upraveny.

 

Na věži vlaje prapor odvozený z erbu pánů z Michalovic.

Markvarticové měli v erbu lvici, později lva. Páni z Michalovic zpočátku používali také erb se lvem, v barevné kombinaci stříbrný lev v červeném poli. Ve 14. století začali Michalovicové užívat jednoduchý, stříbrno-černě polcený štít. Na počátku století 15. se objevuje čtvrcený štít, který má první a čtvrté pole stříbrno - černě polcené a v druhém a třetím červeném poli stříbrného lva.

erby.JPG

Stříbrného lva Markvarticů nalezneme také ve znaku města Mladá Boleslav, zde na modrém štítu.

  michalovice_24.jpg

michalovice_19.jpg

Pohled na osadu Podlázky (přesněji na menší část pod hradem) a na řeku Jizeru. Vidíme také železniční trať Praha - Turnov.

 

michalovice_20.jpg
Hospodářský dvorec s románskými základy v osadě Michalovice byl postaven dříve než hrad a byl pravděpodobně i jeho předchůdcem. Zatímco hrad v průběhu staletí chátral, tak dvorec byl stavebně rozšiřován.

 

michalovice_21.jpg

Za hospodářskou budovou michalovického dvorce vidíme malý románský kostel sv. Michala.

 

 

Pověst o Petrovi, Elišce a nešikovném zámečníkovi

O Petrovi z Michalovic, synovi Ješka z Michalovic, se vypráví, že se k lidem choval vesměs nevlídně. V kronice pražského kanovníka Františka je dokonce zanesena noticka, že tento pán způsobil převeliké škody na statcích kostela pražského i chudým lidem, jejichž lkaní a nářek pronikly až do nebe. A to to František napsal ještě diplomaticky a jeho literární popisky nebyly zdaleka tak hrozivé jako skutečnost. Petr se svou družinou objížděl nebohé obyvatelstvo a loupil jeho již tak nevelký majetek. Kazil dobrou pověst svých předků, kteří, ač byli také tvrdí, se chovali čestně a nepřekračovali hranice tehdejších psaných i nepsaných zákonů.

Když vyjel roku 1368 Karel IV. s vojskem do Itálie, aby pomohl papeži Urbanovi V. v boji proti milánským, vydal se v jeho stopách i Petr se svými lidmi a nemaje nad sebou kontrolu, opět loupil. Doma na Petra čekala jeho manželka Eliška, a protože věděla, jaký to je neřád, měla strach z přetečení poháru a zásahem ruky spravedlnosti. Pro bezúhonný návrat svého muže z Itálie složila po jeho odjezdu slib podniknout pouť do Prahy ke hrobu svatého patrona české země.

Eliška nechtěla ponechat nic náhodě, a tak se zakrátko do Prahy vypravila. Tam v rozjímání obešla dokola celý chrám svatého Víta a dosud vše vypadalo na zdárný průběh mise. Už se zbývalo pouze pomodlit v kapli svatého Václava. A v tom se to stalo. Nešly otevřít dveře. Ukázalo se, že kaple je prakticky nedobytná. Nic nezmohli ani kaplan, ani děkan Vrativoj, ani další kanovníci a duchovní, ať už přiběhli na popud Eliščinho volání o pomoc, či za hlasitým ramplováním dříve přiběhnuvších kolegů s nepoddajnými dveřmi. Nakonec museli zavolat zámečníka. Ale ani tento odborník nic nesvedl a dveře kaple zůstaly pro Elišku zavřené. Sotva však Eliška odešla domů, daly se ty dveře klasicky otevřít běžným hmatem klikou, tak jako vždy předtím. A právě v době, kdy probíhal marný boj se zavřenými dveřmi, v Itálii zemřel Petr z Michalovic.

 

x

michalovice_22.jpg

Pohled z věže na Mladou Boleslav.

 

A na závěr dva zástupci místní fauny a flóry.

michalovice_26.jpg
  michalovice_27.jpg
Skokan hnědý   Hvozdík kartouzek
Autor: Radek Folprecht | sobota 4.6.2011 17:46 | karma článku: 33.82 | přečteno: 8968x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Fotoblogy

Marek Trizuljak

Od prvního jarního dne k Velikonočním svátkům

Rovnodennost, první jarní den, úplněk a brzy poté velikonoční svátky. Obrazové dojmologie ... ... ...

28.3.2024 v 15:39 | Karma článku: 10.06 | Přečteno: 83 | Diskuse

Jaromír Šiša

Auto moto veteráni všude možně i jinde.

Třeba pod střechou velkých prostorných i malých útulných muzeí. Nebo na všech možných srazech, případně je potkáváme jen tak v prostoru. Pro svoji krásu a eleganci je obdivujeme a s úctou k těm, kteří jim vdechli nový živý život.

28.3.2024 v 10:03 | Karma článku: 33.48 | Přečteno: 1410 | Diskuse

Petr Široký

Jak jsem potkal brouky (Díl LXII. - Rokycany 12 - Jaro je tu)

Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.

28.3.2024 v 8:42 | Karma článku: 13.96 | Přečteno: 127 | Diskuse

Martina Pazourová

Po dešti......

Nenapadá mě nic jiného, než text písně paní Judity Čeřovské.Foto Nikon D 70. Jo, a dalo to docela fušku :-)

25.3.2024 v 23:00 | Karma článku: 12.40 | Přečteno: 212 | Diskuse

Veronika Foglová

Květná neděle 2024

Uteklo to jako voda, a svatopostní doba nám vstoupila do své závěrečné fáze - Svatého týdne, po němž nadejdou Velikonoce.

24.3.2024 v 15:21 | Karma článku: 11.15 | Přečteno: 155 | Diskuse

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...