Nesložili zbraně

Před sedmdesáti lety se v bývalé Czajankově továrně v Místku postavili se zbraní v ruce naši vojáci na odpor nastupujícímu Wehrmachtu.

15. března 1939 obsadila německá vojska zbývající území Čech a Moravy. Bylo to území, které zbylo z Československé republiky po záboru pohraničí na konci října 1938 a odtržení Slovenska a Podkarpatské Rusi dne 14. března 1939.
Při obsazování našeho pohraničí německou armádou na podzim roku 1938 si přišlo na své i beckovské Polsko, které obsadilo Těšínsko.
15. března 1939 plánoval Hitler donutit prezidenta Háchu, aby podepsal souhlas se vstupem německých vojsk, což se mu nakonec podařilo. Protože měli Němci obavu, že se na kořisti opět přiživí Poláci, začali obsazovat zbytek českého Slezska již večer 14. března. 

V úterý 14. března 1939 prožívali obyvatelé Místku běžný pracovní den. Nikoho z nich by nenapadlo, že se tento den zapíše do historie Československé armády. V pět hodin odpoledne překročily jednotky VIII. armádního sboru a pluku SS "Leibstandarte Adolf Hitler" státní hranice s cílem obsadit Moravskou Ostravu a Místek. Vše probíhalo, dle předpokladu agresora, hladce, ovšem než dorazila  německá motorizovaná kolona 84. pěšího pluku 8. pěší divize k Czajankově továrně na okraji Místku, která byla využívána jako kasárna. V objektu se nacházel III. prapor pěšího pluku 8 "Slezský". Z osobního automobilu na čele kolony vystoupili dva němečtí důstojníci a vydali se ke vchodu do objektu. Když nereagovali na výzvy našeho strážného, zahájil na ně palbu z pušky. Výsledkem byl jeden mrtvý a jeden zraněný německý důstojník.

 Tak začal jediný boj mezi Wehrmachtem a Československou armádou během obsazování ČSR. Němečtí pěšáci zaujali pozice a zasypali objekt továrny palbou z ručních zbraní. Obranu čs jednotky rychle zorganizoval kapitán Karel Pavlík, velitel 12. kulometné roty. Ten večer navíc velel v zastoupení celé jednotce v Czajankově továrně, protože velitel III. praporu byl toho času na posádkovém velitelství ve městě. K obraně mohl kapitán Pavlík nasadit asi 250 vojáků, z nichž však většinu tvořili nováčci. Obranu navíc ztěžoval fakt, že byly z objektu na konci roku odvezeny všechny  granáty a munice do těžkých kulometů. Obránci tak měli k dispozici pouze omezený počet pušek a dva lehké kulomety vz.26. Snad ještě větší nevýhodou byl nedostatek munice. Boj trval necelou hodinu, během níž byly odraženy tři německé útoky. Němci použili také obrněný automobil a lehké protitankové dělo PaK36 ráže 3,7cm. Obrněný automobil, který poškodili obránci průbojnými střelami z lehkého kulometu, se musel kouřící stáhnout z boje. Když začala docházet našim vojákům munice, byli nuceni kapitulovat. Ztráty na naši straně byly minimální, pouze dva lehce ranění. Na německé straně byli mrtví i těžce ranění. Počet padlých německých vojáků se uvádí mezi 6 až 18, přesný počet by se snad dal zjistit v německých archívech. Později německá strana uvedla, že při obsazování Moravy a Slezska zemřelo 21 jejich vojáků. Dá se usuzovat, že většinu ztratila před Czajankovou továrnou.Naši zajatí vojáci nebyli naštěstí za tento boj nijak perzekuováni a byli propuštěni.

V době okupace se kapitán Karel Pavlík zapojil do protifašistického odboje. Působil v organizacích Za vlast a Obrana národa. Na podzim roku 1942 byl zatčen gestapem a 26. ledna následujícího roku popraven v koncentračním táboře Mauthausen.

^{Zdroje : www.vojenstvi.cz, www.army.cz, www.valka.cz, www.fronta.cz (informace v uvedených zdrojích nejsou jednotné, v článku je nastíněn pravděpodobný průběh boje o Czajankovu továrnu)}