Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kapka z Prostějova aneb boj s odporem vzduchu

11. 07. 2015 21:00:59
První československý automobil s aerodynamickou karosérií byl Wikov 35 "Kapka". Naděje do něj vkládané, jak výrobcem, tak dobovým tiskem, však nenaplnil. Přesto zaujímá významné místo v našem průmyslovém designu.

Pokusy o návrh aerodynamického vozu, tedy spíše jen aerodynamické karoserie, se objevily nedlouho po vzniku prvních prakticky použitelných automobilů. A tak již od přelomu 19. a 20. století vznikaly takto řešené experimentální stroje, většinou stavěné pro překonávání rychlostních rekordů. (rok 1899, vůz La Jamais Contente s elektrickým pohonem, pilot C. Janetzy, rychlost 105,878 km/h; rok 1906, vůz Stanley s parním pohonem, pilot F. Marriot, rychlost 205,447 km/h)

Po první světové válce začala být práce návrhářů aerodynamiky podložena výpočty, přičemž se využívaly i aerodynamické tunely. Průkopníkem byl Paul Jaray, vídeňský rodák s maďarsko-židovskými kořeny. Výsledky svého snažení si chránil mnoha patenty. Ve dvacátých letech začaly téměř všechny evropské automobilky koketovat s myšlenkou konstrukce proudnicových vozů a přitom využívaly výsledky výzkumů Jaraye. Jaray jim sám mnohdy karoserie přímo navrhoval. Konečným výsledkem zmíněných snah byly vesměs pouze prototypy či funkční vzorky, někdy jen zmenšené modely.

Pak přišla léta třicátá a v tomto desetiletí vzniklo několik prodejně úspěšných aerodynamických automobilů. Ne všechny návrhy však tohoto úspěchu dosáhly. A nyní se již konečně dostáváme do Prostějova.

Wikov

Prostějovská firma Wikov, vyrábějící především zemědělské stroje, měla svého času i automobilové oddělení. S výrobním programem v tomto oboru se můžete seznámit zde: Historie automobilů Wikov.

V roce 1931, na podzimním pražském autosalonu, představila prostějovská firma Wikov automobil futuristických tvarů, který mohl vylekat nejednoho konzervativního automobilistu. Na druhou stranu se našli i zvědavci, kteří vystavený vůz zkoumali navenek se stoickým klidem a horečně přemítali o věcech budoucích. Do druhé skupiny patřili i pánové Ledwinka a Porsche.

Tím vozem, který budil tolik pozdvižení, byl Wikov 35 "Kapka". Jak již označení napovídá, jako základ posloužil tehdy vyráběný typ 35. Přesněji řečeno na běžný podvozek pětatřicítky posadili prostějovští aerodynamickou karoserii. Z toho je zřejmé, že vůz nebyl řešen aerodynamicky důsledně. Zatímco vzduch kolem karoserie byl nucen proudit laminárně, tak pod vozidlem si tento dělal doslova psí kusy.

Wikov 35 "Kapka" byl nabízen k prodeji veřejnosti. Příliš se však neujal, byly vyrobeny pravděpodobně pouze tři kusy (někdy se uvádí až 5). Titul prvního sériového aerodynamického vozu si tak mohla vychutnat o pár let později Tatra 77, která měla navíc aerodynamiku vyřešenou po všech stránkách (nejen "hladký" spodek vozu, ale třeba i takové detaily jako zapuštěné kliky dveří).

Důvodem neúspěchu "Kapky" bylo pravděpodobně kromě "divokého" vzezření také nevýrazné zvýšení maximální rychlosti oproti standardním Wikovům 35 (o 5 km/h), ani spotřeba se výrazněji nesnížila. A tomu se nelze snad ani divit, aerodynamická karosérie pětatřicítky byla těžší než ta její "obyčejná".

Prodejní cena "Kapky" byla 75.000 Kč. Pro porovnání se tehdy lidové vozy prodávaly v cenovém rozpětí asi 17.000 Kč (malá Aera 10 HP) až 25.000 Kč (hadimršky Tatra 57). K extrémům patřila luxusní Tatra 80 za téměř 200.000 Kč. Do zmiňované hodnoty 75.000 Kč jste pak i s rezervou u nás pořídili většinu slušných a dostatečně luxusních aut.

Kromě "Kapky" měl vůz také přezdívky "Krasin" (dle sovětského ledoborce) a "Kapucín". Což se dé považovat za takový pěkný rekord, kdy počet přezdívek byl stejný jako počet celkově vyrobených kusů daného typu.

Technický popis: Dvoudveřový čtyřmístný vůz s uzavřenou aerodynamickou karosérií, s motorem vpředu a pohonem zadních kol. Motor byl vodou chlazený řadový čtyřválec OHC o objemu 1743 ccm, maximální výkon 35 k. Převodovka byla třístupňová. Maximální rychlost 105 km/h.

Autor: Radek Folprecht | sobota 11.7.2015 21:00 | karma článku: 24.71 | přečteno: 3139x

Další články blogera

Radek Folprecht

Olds Curved Dash

Průkopníkem masového automobilismu je Ford model T, ale ještě před ním zde byl vůz pana Oldse, který měl také své zásluhy v tomto směru, byť menší. Neměl však volant a dnes je mezi širokou veřejností téměř zapomenut.

5.8.2015 v 19:00 | Karma článku: 14.74 | Přečteno: 468 | Diskuse

Radek Folprecht

Zapomenuté automobily Wikov

Český Rolls-Royce, tak je s nadsázkou nazýván prostějovský Wikov. Ne, že by ostatní čs. automobilky nevyráběly luxusní vozy, zde to ale byla firemní filozofie, ta "lepší" auta tvořila většinu automobilové produkce firmy.

26.6.2015 v 6:00 | Karma článku: 33.02 | Přečteno: 4031 | Diskuse

Radek Folprecht

Zásadka

/ Seriál Zříceniny Českého ráje a blízkého okolí. Tvrz, malý hrad a zámek Zásadka u Mnichova Hradiště /

21.5.2015 v 19:30 | Karma článku: 17.08 | Přečteno: 573 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Jiří Stratil

Sokratés a bolehlav

Pro někoho může být studium učení významných antických filosofů "bolehlav", ale tady se jedná o jinou skutečnost.

29.4.2017 v 9:42 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 43 | Diskuse

Ivana Pavlisková

Štramberk lehce naučný

Kamarád mi napsal, že z důvodu nepřítomnosti jara si objednává lehce depresivní článek. Bez stopy jara a naděje lepšího. Tedy následující obrázky a text tuto náladu podtrhnou. A poučení nikdy není dost.

28.4.2017 v 19:05 | Karma článku: 13.46 | Přečteno: 202 | Diskuse

Jitka Štanclová

To se to fotí, když je krásně!

Ale když vám prší za krk, jednou rukou ohrožujete ostatní deštníkem, druhá balancuje s Canónem, vypadáte přinejmenším komicky. Ale i takové výlety se dají užít, když máte kolem sebe veselé lidi.

28.4.2017 v 10:22 | Karma článku: 19.86 | Přečteno: 446 | Diskuse

Jiří Stratil

A je to tady!

Co jako? Možná, že jsme spadli z nebe. To myslíš sebe? Ne i tebe. Kdožpak ví, jak se to doopravdy všechno má, koho pravda hřeje a koho zebe?

28.4.2017 v 8:41 | Karma článku: 6.93 | Přečteno: 394 | Diskuse

Karel Boháček

Svítání

To je docela fajn věc, když se člověk za tmy přemisťuje do míst, kde bych chtěl fotit při východu slunce.

28.4.2017 v 8:08 | Karma článku: 22.86 | Přečteno: 291 | Diskuse
VIP
Počet článků 91 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3921

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.