Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zapomenuté fotky: Bombardér Iljušin Il-28 u ČSLA

30. 05. 2014 5:00:59
Iljušin Il-28 byl dvoumotorový proudový taktický bombardér, prohlédněte si tento stroj s časkoslovenskými výsostnými znaky na historických fotografiích.

Všechny fotografie byly na jednom negativu, vznikly při jedné akci, která se musí datovat do rozmezí let 1956 až 1957. Originály jsem získal ve druhé polovině let osmdesátých, bližší informace o datu a příležitosti vzniku (letecký den?) neznám. Fotky se nevyznačují dostatečnou kvalitou, iljušiny mají navíc zaplachtovány překryt kabiny pilota a prosklenou příď stanoviště navigátora. Kromě Il-28 (3 fotky) byly v sadě další zajímavá letadla (2 fotky).

 

Iljušin Il-28

Iljušin Il-28 vznikl nedlouho po druhé světové válce (1948). Byl to sice proudový stroj, ale svou koncepcí nezapřel střední druhoválečné bombardéry. U československých bombardovacích pluků sloužil mezi léty 1955 až 1965.

Posádka se skládala ze 3 mužů: pilota, navigátora s přidruženou funkcí bombometčíka v prosklené přídi a záďového střelce ovládajícího dvojkanon ráže 23 mm chránící zadní polosféru. Pumový náklad nesený v trupové pumovnici byl maximálně 3000 kg. Praktický dolet byl asi 2200 km a maximální rychlost 900 km/h.

 

Iljušin Il-28

 

Když v roce 1957 dosáhla trojice našich parašutistů (J. Jehlička, Z. Kaplan a G. Koubek) dvou světových výškových rekordů v seskoku padákem, byli tito rekordmani vyneseni do výšky v pumovnici Il-28. První rekord: výška seskoku 12.580 m, délka volného pádu 11.660m. Druhý rekord v noci: výška seskoku 12.815 m, délka volného pádu 12.200 m. (Rekordy jim vydržely asi rok.)

 

Iljušin Il-28

Il-28 s kódovým označením PK-XX patřily do stavu 2. letky 29. bombardovacího leteckého pluku. Ten byl rozpuštěn 1.10.1958.

 

Dakota ČSA

Ve stejné sadě fotek byla i tato s Dakotou v barvách Československých aerolinií. Dakoty ČSA byly u nás upravené původně vojenské dopravní stroje USAAF, zakoupené z válečných přebytků USA. V letech 1946 až 1950 tak naše aerolinky získaly několik desítek těchto letounů, ze služby byly vyřazeny do roku 1960.

Více fotografií (z různých archivů) letadel používaných poválečnými ČSA si můžete prohlédnout v galerii: S čím se létalo během „budování socialismu“.

 

Tupolev Tu-104

Na poslední fotografii je zadní část Tu-104 společnosti Aeroflot. Konkrétně tento tupolev s imatrikulací CCCP-Л5414 nouzově přistál 19.2.1957 v lese nedaleko vojenského letiště Savaslejka. Při letu byla na palubě pouze tříčlenná posádka, nikdo během události nedoznal zdravotní úhony. Poškozený letoun byl sice opraven, ale již nebylo povoleno ho používat k osobní dopravě.

 

 

Autor: Radek Folprecht | pátek 30.5.2014 5:00 | karma článku: 20.99 | přečteno: 3156x

Další články blogera

Radek Folprecht

Olds Curved Dash

Průkopníkem masového automobilismu je Ford model T, ale ještě před ním zde byl vůz pana Oldse, který měl také své zásluhy v tomto směru, byť menší. Neměl však volant a dnes je mezi širokou veřejností téměř zapomenut.

5.8.2015 v 19:00 | Karma článku: 14.74 | Přečteno: 488 | Diskuse

Radek Folprecht

Kapka z Prostějova aneb boj s odporem vzduchu

První československý automobil s aerodynamickou karosérií byl Wikov 35 "Kapka". Naděje do něj vkládané, jak výrobcem, tak dobovým tiskem, však nenaplnil. Přesto zaujímá významné místo v našem průmyslovém designu.

11.7.2015 v 21:00 | Karma článku: 24.71 | Přečteno: 3177 | Diskuse

Radek Folprecht

Zapomenuté automobily Wikov

Český Rolls-Royce, tak je s nadsázkou nazýván prostějovský Wikov. Ne, že by ostatní čs. automobilky nevyráběly luxusní vozy, zde to ale byla firemní filozofie, ta "lepší" auta tvořila většinu automobilové produkce firmy.

26.6.2015 v 6:00 | Karma článku: 33.02 | Přečteno: 4175 | Diskuse

Radek Folprecht

Zásadka

/ Seriál Zříceniny Českého ráje a blízkého okolí. Tvrz, malý hrad a zámek Zásadka u Mnichova Hradiště /

21.5.2015 v 19:30 | Karma článku: 17.08 | Přečteno: 607 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Židovská matka atomové bomby

Říkali jí „židovská matka atomové bomby“ – a to ji zlobilo. Shoda okolností ji připravila o Nobelovu cenu. Uhodnete její jméno? (délka blogu 6 min.)

17.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 26.88 | Přečteno: 711 | Diskuse

Libor Čermák

Atomové výbuchy už v prehistorických dobách?

V srpnu si každoročně připomínáme svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. Je ale možné, že podobné události se už na naší planetě staly někdy v dávnověku? Jsou záhady, které se tomu docela podobají.

17.8.2017 v 5:53 | Karma článku: 23.93 | Přečteno: 898 |

Irena Maura Aghová

Vzdělanost: O výuce dějin

Není mnoho lidí, kteří by se rádi učili dějiny. Jsou důležité? Co nám vlastně říkají a rozumíme jim opravdu? O tom tento článek.

17.8.2017 v 3:49 | Karma článku: 8.34 | Přečteno: 238 | Diskuse

Zdenek Slanina

U jurty seděla dívka - Richarda Feynmana cesta poslední

Richard Feynman, Nobelista za fyziku z r. 1965, i jeden z prvních, kdo uvažovali o nanotechnologiích, vtipný glosátor vztahů vědy a společnosti, měl jeden sen, který si už splnit nestihl.

14.8.2017 v 22:03 | Karma článku: 14.59 | Přečteno: 374 |

Dana Tenzler

Záhadný Sírius – bílá hvězda a bílý trpaslík

Řídí se podle ní i náš dnešní kalendář. Je naším nejbližším a nejlépe prozkoumaným bílým trpaslíkem. Psí hvězda fascinovala už starověké hvězdáře. Fascinovat bude i v budoucnu. (délka blogu 8 min.)

14.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.40 | Přečteno: 464 | Diskuse
VIP
Počet článků 91 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3970

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.