Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zámek Mnichovo Hradiště

2. 04. 2013 16:23:59
Rozsáhlý areál barokního valdštejnského zámku nalezneme v severní části Mnichova Hradiště. Státní zámek Mnichovo Hradiště je dnes Národní kulturní památkou a patří k němu i bývalý kapucínský klášter s kostelem sv. Tří králů a kaplí sv. Anny v sousedství.

V roce 1602 se stal majitelem hradišťského panství Václav Budovec z Budova. Nový pán si záhy nechal vybudovat v Mnichově Hradišti menší renesanční zámek. Toto dílo však vypadalo zcela jinak než rozlehlý zámecký komplex, který máme možnost spatřit dnes. Původní Budovcovo sídlo byla dvoukřídlá jednopatrová stavba půdorysu tvaru L.

Václav Budovec z Budova (1551-1621) byl nižší, ale významný, tuzemský šlechtic. Hlásil se k Jednotě bratrské, což promítal i do svých politických aktivit. Byl jedním z radů apelačního soudu a dokonce radou císařským. Hlavní roli hrál svými tlaky při vydání památného Majestátu na náboženskou svobodu císařem Rudolfem II.

Když roku 1618 vypuklo povstání českých stavů, byl Václav Budovec samozřejmě u toho. Slavné pražské defenestrace se zúčastnil pouze jako teoretik, neboť ve svých sedmašedesáti letech již neměl dostatek sil na to, aby někoho házel z okna. Povstání však nedopadlo pro české stavy dobře a vyvrcholilo roku 1620 bitvou na Bílé hoře. A tak, zatímco český "zimní král" Fridrich Falcký si pochutnával na své oblíbené sekané s bramborem při společenském obědě s anglickými vyslanci, sváděl poslední Moravan u letohrádku Hvězda svůj heroický boj(*). A Václav Budovec byl jedním ze sedmadvaceti českých pánů, kteří byly roku 1621 popraveni na Staroměstském náměstí. Jeho majetek, tedy i zámek v Mnichově Hradišti, propadl královské koruně.

V roce 1623 koupil zkonfiskované hradišťské panství i se zámkem Albrecht z Valdštejna. Tím začíná další významná kapitola dějin zámku. Valdštejnové, kteří drží zámek až do roku 1945, ho výrazně stavebně rozšířili.

(*) Pověsti a legendy, včetně té sekané.

 

Zámek Mnichovo Hradiště, pohled z Vrchlického návrší.

Barokní valdštejnský zámek Mnichovo Hradiště,
pohled na zadní stěnu od jihu, z Vrchlického návrší.

 

Albrecht z Valdštejna na zámku  v Mnichově Hradišti nepobýval, pouze ho asi šestkrát krátce navštívil. Zanedlouho od Albrechta koupil zdejší panství jeho vzdálenější příbuzný Maxmilián z Valdštejna. Maxmilián nezahálel a založil mnichovohradišťskou větev Valdštejnů.

První nesmělé stavební pokusy Valdštejnů prováděl na zámku Maxmiliánův syn Karel Ferdinand. Ale to víceméně jen zahlazoval stopy po požáru z roku 1957, i když pravda, něco malého si možná i přistavěl.

Stáhnout článek v PDFVýraznější stavební činnost zde však byla zahájena až po roce 1690 za Arnošta Josefa z Valdštejna. Přestavba nevelkého renesančního zámku na rozlehlý barokní komplex se realizovala dle projektu architekta Marka Antonína Canevalleho. Nejprve upravil původní Budovcův zámek tvaru L a povýšil ho o jedno patro. Vzápětí prodloužil teď již centrální křídlo a na jeho novém konci navázal křídlem jihovýchodním, čímž získal půdorys hlavní zámecké budovy tvar U. Uprostřed centrálního křídla vyrostla hodinová věž.

V roce 1702 se do projekčních činností začíná výrazněji zapojovat stavebník Mikuláš Raimondi, který o dva roky později přebírá funkci uvolněnou odchodem Canevalleho. To už však byla zámecká budova dávno hotova, ale další práce velkých objemů pokračovaly na neméně důležitých objektech přidružených k zámku.

Mezi hospodářské, pomocné a volnočasové stavební objekty patří dvě konírny, jízdárna, oranžérie (ta již neexistuje), sala terrena a zahradní kašny s vodotrysky.

Pozdně klasicistní stavby, zámecká brána a kočárovna, pochází až z 19. století.

Zámek byl také svědkem bohatého společenského a kulturního vyžití Valdštejnů. V zámku se hrála divadelní představení, divadelní sál zaujímá výškově dvě patra a do dnešního dne se dochovala početná kolekce bočních kulis a zadních prospektů z konce 18. a počátku 19. století. Roku 1921 byla do zámku převezena rozsáhlá knihovna nedozírné hodnoty z Duchcova, kde ji mimo jiných spravoval též Giacomo Casanova.

Po druhé světové válce přešel zámek Mnichovo Hradiště na základě Benešových dekretů do vlastnictví státu.

 

 

Arnošt Josef z Valdštejna také založil kapucínský klášter situovaný za zámeckým parkem. O klášteře si můžete přečíst zde.

 

 

Zámek Mnichovo Hradiště.

Areál zámku Mnichovo Hradiště, jednoduchý obrázek sloužící pro lepší lokalizaci jednotlivých objektů popisovaných v článku.

 

Klasicistní brána z 19. století.

Klasicistní brána z 19. století.

 

Zámek Mnichovo Hradiště, čelní partie.

Zámek Mnichovo Hradiště, čelní partie.

 

Zámek Mnichovo Hradiště, jihovýchodní křídlo.

Zámek Mnichovo Hradiště, jihovýchodní křídlo a socha Václava Budovce z Budova,
pohled od jihovýchodu.

 

Socha Václava Budovce z Budova.

Socha Václava Budovce z Budova.

Sochu dali ve 30. letech 20. století postavit občané Mnichova Hradiště, hrdě se hlásící k historické roli Václava Budovce. Na díle pracovali sochaři Karel Lidický a Josef Bílek.

 

Zámek Mnichovo Hradiště, čelní partie.

Zámek Mnichovo Hradiště, čelní partie. Nejvýraznějším prvkem je hodinová věž v centrálním křídle. Vpravo je křídlo severozápadní, také ho můžeme nazvat Budovcovo. Vlevo vidíme částečně křídlo jihovýchodní.

 

Zámek Mnichovo Hradiště, kašna.

Kašna při vstupním průčelí zámku, pod hodinovou věží.

 

Zámek Mnichovo Hradiště, sala terrena.

Sala terrena v zámecké zahradě. Zcela vzadu za zámeckou zahradou vidíme kapli sv. Anny, která je součástí areálu kapucínského kláštera.

Sala terrena byla postavena roku 1711 a je dílem Mikuláše Raimondiho. Zámek, konírny a sala terrena vymezují prostor parterové zahrady, která je tvořena záhony růží, komunikacemi částečně ohraničenými živými ploty a vše doplňuje nevelký počet dalších tvarovaných dřevin. Dále pokračuje zahrada krajinářským parkem. Celková plocha parterové zahrady a navazujícího parku čítá okolo 7 ha.

Pro zpestření můžeme uvést historku, kdy v období prusko-rakouské války (1866), byl ze své hrobky v kapli sv. Anny dočasně přenesen do zámeckého zahradního skleníku (jehož kostra mimochodem při severní ohradní zdi stále stojí) Albrecht z Valdštejna. Zde, schován v bezpečí, přečkal pruský "blitzkrieg".

 

Zámek Mnichovo Hradiště, hospodářské objekty.

Bývalé konírny na jihovýchodní straně parterové zahrady.

 

Zámek Mnichovo Hradiště, hospodářské objekty.

Bývalé konírny na severozápadní straně parterové zahrady.

 

Zámek Mnichovo Hradiště, sala terrena.

Sala terrena v zámecké zahradě. Vpředu je parterová zahrada,
vzadu pokračuje krajinářský park a za ním vidíme klášterní komplex.

 

Autor: Radek Folprecht | úterý 2.4.2013 16:23 | karma článku: 19.40 | přečteno: 959x

Další články blogera

Radek Folprecht

Olds Curved Dash

Průkopníkem masového automobilismu je Ford model T, ale ještě před ním zde byl vůz pana Oldse, který měl také své zásluhy v tomto směru, byť menší. Neměl však volant a dnes je mezi širokou veřejností téměř zapomenut.

5.8.2015 v 19:00 | Karma článku: 14.74 | Přečteno: 485 | Diskuse

Radek Folprecht

Kapka z Prostějova aneb boj s odporem vzduchu

První československý automobil s aerodynamickou karosérií byl Wikov 35 "Kapka". Naděje do něj vkládané, jak výrobcem, tak dobovým tiskem, však nenaplnil. Přesto zaujímá významné místo v našem průmyslovém designu.

11.7.2015 v 21:00 | Karma článku: 24.71 | Přečteno: 3169 | Diskuse

Radek Folprecht

Zapomenuté automobily Wikov

Český Rolls-Royce, tak je s nadsázkou nazýván prostějovský Wikov. Ne, že by ostatní čs. automobilky nevyráběly luxusní vozy, zde to ale byla firemní filozofie, ta "lepší" auta tvořila většinu automobilové produkce firmy.

26.6.2015 v 6:00 | Karma článku: 33.02 | Přečteno: 4155 | Diskuse

Radek Folprecht

Zásadka

/ Seriál Zříceniny Českého ráje a blízkého okolí. Tvrz, malý hrad a zámek Zásadka u Mnichova Hradiště /

21.5.2015 v 19:30 | Karma článku: 17.08 | Přečteno: 600 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Josef Nožička

Dubaj – město, kde je všechno „nej“

Jak jsem již slíbil minule, v dnešním blogu se s vámi podělím o zážitky z výletu do nejlidnatějšího a nejznámějšího města Spojených arabských emirátů – Dubaje.

21.7.2017 v 11:10 | Karma článku: 19.04 | Přečteno: 797 | Diskuse

Jiří Stratil

Člověk je jen člověk

A jako takový je zakletý sám v sobě. Jeden můj známý to říkal lidově: "každý jede to svoje, dokud nezakalí".

21.7.2017 v 10:40 | Karma článku: 4.40 | Přečteno: 250 | Diskuse

Jarmila Kamenáčová

fOtOblog nejen o oknech

Fotografie z brněnských ulic, kde mě zaujaly různé odrazy v oknech, vitrínách - to převážně, ale i jiné fotografie.

20.7.2017 v 15:32 | Karma článku: 11.45 | Přečteno: 201 | Diskuse

Jiří Stratil

Petr Parléř se v hrobě obracel a jeho duch nemá klidu dodnes

Z toho, jak mu radnici ničili. Tak mu ji zde znovu rehabilituji v její původní podobě, jak ji znalci zrekonstruovali, ale s omluvou potom křísím jinak.

20.7.2017 v 10:03 | Karma článku: 11.16 | Přečteno: 610 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Smutný začátek prázdnin

Vedro. Léto. Vysvědčení v kapse. Mouchy. Okurky na záhonu. Všechno jak má být. Zdánlivě jak má být...

19.7.2017 v 10:23 | Karma článku: 25.28 | Přečteno: 849 | Diskuse
VIP
Počet článků 91 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3958

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.