Staré pověsti čínské III
Ústřední postavou takzvaného kach-ního hnutí byl vojevůdce Šiš Ka, který vedl šiky sesbíraných venkovanů a chudých městských lidí, a vtloukal do hlav druhé strany ideály, jež hlásal kazatel Kach-Na. Nebožáka Kach-Nu nechala církev po zmanipulovaném procesu utopit v kádi. O jeho statečnosti vypovídají svědectví z tohoto - pro něj závěrečného - aktu, kolující mezi prostým lidem. Byť byl už pět minut pod vodou, z jeho úst stále vycházely bublinky, jak pronášel své poslední kázání. Tímto se s Kach-Nou rozloučíme, pietní minuta ticha neuškodí, a nadále se budeme věnovat již zmíněnému vojevůdci, jehož kariéra byla o poznání pestřejší. A nebo, neřád, ještě chvíli počká. Nejprve Vás uvedu obecně do kach-ního hnutí.
Když se fanoušci Kach-Ny dozvěděli o vlhkém konci svého velkého kazatele, povstali. Takhle jednoduše se zrodilo kach-ní hnutí. A aby tito kverulanti byli stále spolu, a měli nějaké zázemí, založili si tábor. Poblouzněný nešťastník, co se k nim chtěl přidat, přišel do tohoto tábora, do necek naházel všechen svůj movitý majetek a na oplátku dostal cep okovaný železnými hroty. Nejvíc však naštvalo, že ten kdo přišel a nic neměl a kolem necek prošel jako nevděčný hovado, tak dostal takový cep také, a v mnoha případech ještě hezčí a větší a bodlinkovatější. Kach-nité se vyznačovali vysokou mírou krutosti. Zajatce nebrali a když už, tak jen aby je záhy na jarmarku, za všeobecného veselí, popravili. Prostě když káceli les, tak lítali třísky. S velkou oblibou například zapalovali kláštery. Zvláště je bavili ty dřevěné s doškovou střechou. Konfiskovali dobytek a zakládali družstva. Diplomaticky řečeno - nebyli zdaleka všude oblíbeni.
Chrabrý Šiš Ka byl válečný invalida. Již na počátku jeho vojenské kariéry chudákovi ustřelili ucho. Možná si řeknete, že mu ho mohl přišít kdejaký doktor nebo zručná švadlena. To by mu ovšem nesmělo upadnout do bláta a šlápnout na něj nejtlustší rytíř na koni a v plné zbroji. Udatný Šiš Ka však s páskou kolem hlavy, aby mu tam nenafoukalo, dál vedl lid do bitev. Ba co víc. I po té, co mu museli amputovat druhé ucho, když se mu do něj zapíchla tříska, kterou, proti její vůli, ze stromu separoval zákeřný šíp nepřítele, nešel na zasloužený odpočinek. Tlumočníci mu v reálném čase překládali do znakové řeči válečný ryk nepřátel a on podle toho dál velel svému vojsku. V dané situaci to asi vyzní poněkud paradoxně, ale tento chlapík měl za ušima. Například už ve své první bezuché bitvě využil toho, že nepřátelští vojáci trpěli jednou, zdánlivě ne příliš nebezpečnou, úchylkou. Byli fetišisté. Rozkázal tedy kach-ním ženám, aby poházely své prádlo po nedalekém močálu. Co se dělo dál, jistě nemusím popisovat. Zkrátka počet utonulých by této pozemní bitvě mohla závidět kdejaká slavná bitva námořní.
Taktika slavného Šiš Ky měla pro své uživatele tu výhodu, že byla vždycky vítězná. A jestli Šiš Ka někdy nějakou bitvu projel, tak to bylo kontumačně, ale to se nepočítá. Mezi osobité gryfy těchto otrhaných a zatouchajících bojovníků patřily také hlasité pěvecké kulturní vložky během přesunů k místům střetu. Jejich hit „Ktož sú malí bojovníci, očka šikmá, žlutí v líci", šířil v nepřátelském vojsku poraženecké nálady v takové intenzitě, že nepřátelé mnohdy obraceli své koně zpět a prchali, aniž by tasili. Pokud nechápete, vžijte se do role rytíře, který byl vychován na honosném sídle, v dětství měl ty nejlepší hračky a nejměkčí postýlku v okrese, papal ty nejbónbonkovatější bonbónky, byl vzděláván v humanitních oborech, kde nezanedbatelnou roli hrál zpěv, sám vládl loutnou a violou. A teď najednou jede v noci na koni, temnou krajinou, na pozadí jsou slyšet zvuky divokých zvířat na nočních toulkách a měsíc, hajzl, nesvítí. To všechno se dá ještě vydržet. Když tu náhle, jako blesk z čistého nebo, se ze za kopce ozve hlasitý falešný zpěv tisícihlavého davu, hudební vzdělání nikde, dirigent nikde, prostě tragédie. No vidíte, a už prcháte domů seč vám síly stačí, k manželce a dětem pro slova útěchy. Takže se rytířům nebudeme smát a jejich chování, byť s rozpaky, akceptujeme.
Kach-nité používali i netradiční zbraně - draky. Malí chlapci, zvaní dráčata, kryti za svými liniemi, pouštěli ve větru na provázcích strašidelné draky. Těch se potom lekali koně nepřátelské jízdy. Koně se plašili a jezdci, kteří z nich padali na zem, tak byli degradováni na pěšáky, což nesli se značnou nelibostí. Použití draků však bylo podmíněno dvěmi zásadními podmínkami. Tou první byla přítomnost větru a jako by to nestačilo tak i jeho správný směr. Přítomnost větru se dala ovlivnit dobou bitvy - na podzim vítr většinou fouká. Směr foukání (ten relativní, t.j vzhledem k nepříteli) mohl polní velitel kach-nitů volbou postavení svého vojska před bitvou také ovlivnit, zvláště měl-li slunce v duši. Druhou zásadní podmínkou byla přítomnost dospělé osoby s velkou autoritou. Dráčata totiž časté pouštění draků po čase přestávalo bavit a šla raději péct brambory, což se stávalo pravidlem, když už sluníčko zacházelo za hory. No a takový maník s řemenem, už dokázal udržet morálku na patřičné výši, a ti spratci si tak mohli nechat zajít chuť. (Ty brambory, to samozřejmě nebyly ty klasické původem z Ameriky, co se nekontrolovatelně rozšířily až po jejím objevení. Toto byly levné čínské náhražky uhňácané z rýžového škrobu. Tady vidíte, jak někteří lidé jsou šikovní tak, že dokáží vyrobit kopie i něčeho, co v životě neviděli.)
Protože kach-ní vojsko pod velením Šiš Ky bylo neporazitelné, spočívala jediná naděje zbytku světa v tom, že Šiš Ka nebyl nesmrtelný. Počkalo se tedy, až vojevůdce zemře přirozenou smrtí. A nečekalo se dlouho. Při jeho životosprávě, kdy při drancování dobytých měst, sežral na co přišel (no prostě baštil, až se mu ďáli boule za ovázanými dírami), zchátral velmi brzy. Teď již stačilo svést rozhodující bitvu s osiřenci, jak si kach-nité po jeho smrti říkali. Aby nebylo nic ponecháno náhodě, použili velitelé koaličního vojska stejnou taktiku, jakou do toho dne používali kach-nité. Celý den, bez přestávky na oběd, stáli bratr proti bratru, sestra proti sestře, dráče proti dráčeti, drak proti draku, cep proti cepu, vůz proti vozu, a v neposlední řadě pěvec proti pěvci... a řezali se jako koně. Tuto nejkrvavější bitvu čínských dějin nakonec vyhrálo koaliční vojsko feudálů a měšťanů, protože použili válečné lsti, kdy najednou ďáli jako, že už nehrajou, aby se vzápětí vrátili do hry s novým elánem. Dokonale zmatení osiřenci, které už nevedl osvědčený neporazitelný mozek, se nebyli sto s nastalou situací vyrovnat. Jejich taktické odpovědi postrádali jakoukoli invenci a manuální zručnost některých jedinců s cepem situaci na bojišti rozhodně nezvrátila, jenom trošičku okořenila. Prostě to projeli, a byl od nich pokoj. Pokračování příště.
Předchozí díly:
Staré pověsti čínské II Staré pověsti čínské I
Radek Folprecht
Kapka z Prostějova aneb boj s odporem vzduchu
První československý automobil s aerodynamickou karosérií byl Wikov 35 "Kapka". Naděje do něj vkládané, jak výrobcem, tak dobovým tiskem, však nenaplnil. Přesto zaujímá významné místo v našem průmyslovém designu.
Radek Folprecht
Zapomenuté automobily Wikov
Český Rolls-Royce, tak je s nadsázkou nazýván prostějovský Wikov. Ne, že by ostatní čs. automobilky nevyráběly luxusní vozy, zde to ale byla firemní filozofie, ta "lepší" auta tvořila většinu automobilové produkce firmy.
Radek Folprecht
Zásadka
/ Seriál Zříceniny Českého ráje a blízkého okolí. Tvrz, malý hrad a zámek Zásadka u Mnichova Hradiště /
Radek Folprecht
OBRAZEM: Ford model T - automobil, který změnil historii
Ford model T byl první velkosériově vyráběný automobil na světě. V letech 1908 až 1927 jich bylo vyrobeno přes 15 milionů kusů a proslavil se tím, že postavil Ameriku na kola a stál tak na počátku změny životního stylu obyvatelstva. Jestli lze tuto zásluhu hodnotit vyloženě kladně, není tak jednoznačné, jak by se mohlo na první pohled zdát...
Radek Folprecht
Zahrádecký letohrádek aneb místo, kde tekla krev bažantů
Oblast bývalého zahrádeckého (nebo chcete-li novozámeckého) panství u České Lípy a jeho širšího okolí je poseta větším množstvím zajímavých historických stavebních objektů, ve velké míře už tedy ve formě jejich torz.
Radek Folprecht
Jiljov - "tvrz" plná otazníků
Jiljov se nachází u obce Holany, přibližně 8 km jiho-jihozápadně od centra České Lípy. Jedná se o skalní rezidua stavby plné otazníků, na tamním turistickém směrovníku označené jako bývalá skalní tvrz ze 14. století. Prezentovaná informace je však poněkud zavádějící, neboť ty markantní stopy lidské činnosti v pískovcových blocích, které na místě můžeme spatřit, jsou s velkou pravděpodobností původu novověkého a existence středověké tvrze zde dosud nebyla prokázána (ale ani vyloučena).
Radek Folprecht
Jenštejn - hrad arcibiskupa, pijana i chudých bezzemků
Zřícenina gotického hradu Jenštejn se nachází ve stejnojmenné obci ležící mezi Prahou a Brandýsem nad Labem. Stanoviště hradu uprostřed rozlehlých rovinatých plání se může zdát jako krajně nevýhodné. Když si však uvědomíme všechny aspekty přizpůsobení stavby dané lokalizaci, pak tento negativistický názor opustíme. Stavitelé dovedně využili pískovcovou skalku v mikroúdolíčku zdejšího potoka, kolem hradu vytvořili hluboké příkopy a ty zaplavili vodou. Vodní dílo bylo ještě umocněno rybníkem.
Radek Folprecht
Kunětická hora
Pět kilometrů severo-severovýchodně od historického centra Pardubic nečekaně vystupuje z georeliéfně fádní roviny do výše 80 metrů nad okolní terén solitérní znělcový vrch Kunětická hora. A na jeho horní části se nalézá hrad stejného jména.
Radek Folprecht
Píčův statek
Ruiny Píčova statku se nachází nedaleko Drábských světniček, při červené turistické trase směrem na Valečov. Pro mnohé z turistů je tento objekt zcela neznámý, nemají tušení, kdo zde žil a hospodařil. Chcete-li se dozvědět více, pokračujte v četbě dále...
Radek Folprecht
Střehom
Seznamte se se vsí, kde se zastavil čas, a která si vystačí s jedinou informativní dopravní značkou IS 12a Obec.
Radek Folprecht
Stará vodárenská věž v Mladé Boleslavi
"Vodárny jsou klenot města nejušlechtilejší a nejpotřebnější", řekl moudrý Václav Krocín z Drahobejle (1532-1605).
Radek Folprecht
Oldtimer Bohemia Rally 2013 (obrazem)
Více než pět desítek historických automobilů a motocyklů se o tomto víkendu zúčastnilo prestižního veteránského klání Oldtimer Bohemia Rally - FIVA. Soutěž letos vstoupila již do čtvrtého ročníku a oproti minulým rokům se termínově přesunula ze začátku září na konec května. Tím organizátoři dostali výhodně OBR, končící v sobotu, do časového průniku se snad ještě prestižnější veteránskou akcí Concours d'Elegance na Zámku Loučeň, která ten den právě začínala. A tak se Loučeň stala etapovou obcí OBR. Fotografie jsou z Mladé Boleslavi a blízkého okolí.
Radek Folprecht
Tudor - první poválečná škodovka
Tudor, první poválečná škodovka, byl vlastně vyvrcholením typově bohaté řady Popularů. Nový vůz dostal modernější elegantní karoserii, ve zmenšeném měřítku ne nepodobnou tehdejším americkým Fordům, a výrobce ho z marketingových důvodů uváděl jako zcela nový typ.
Radek Folprecht
Mnichovo Hradiště - kapucínský klášter a kaple sv. Anny
V roce 1690 byla na popud majitele mnichovohradišťského panství, hraběte Arnošta Josefa z Valdštejna, při severním okraji zámeckého parku započata stavba kapucínského kláštera s kostelem sv. Tří králů. Stavitelem strohých funkčních budov, odpovídajících zvyklostem tohoto řádu, byl kapucínský páter Jiří z Mnichova. Nejprve byl dokončen roku 1693 kostel a o pár let později celý klášter.
Radek Folprecht
Zámek Mnichovo Hradiště
Rozsáhlý areál barokního valdštejnského zámku nalezneme v severní části Mnichova Hradiště. Státní zámek Mnichovo Hradiště je dnes Národní kulturní památkou a patří k němu i bývalý kapucínský klášter s kostelem sv. Tří králů a kaplí sv. Anny v sousedství.
Radek Folprecht
Československé bunkry (fotoblog)
V lednu a únoru vyšly na Technetu první dva články ze série k pětasedmdesátiletému výročí mobilizace Československé armády v roce 1938. První díl se věnoval těžkému a druhý díl lehkému opevnění, které se u nás budovalo od poloviny třicátých let po vzoru francouzské Maginotovy linie. I když obrana kladoucí důraz na linie železobetonových bunkrů byla pro nadcházející válku v principu překonaná a navíc výstavba čs. opevnění nebyla zdaleka dokončena, zůstávají tyto bunkry památkou odhodlání našich vojáků bránit první republiku. Dva avizované články jsou protkány názornými ilustracemi, zde si můžete prohlédnout některé objekty na fotografiích. Ještě zbývá dodat, že projekt československého opevnění byl z evropských meziválečných fortifikačních systémů tím nejlepším a nejpropracovanějším.
Radek Folprecht
Hliníkův Humpolec
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Město Humpolec - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Radek Folprecht
Boleslavský hrad
Boleslavský hrad se nachází na konci skalní ostrožny nad soutokem Jizery a Klenice. Tato ostrožna, z hlediska obrany výhodné místo, byla svědkem lidské činnosti mnohem dříve, než zde vznikl středověký hrad a město. Archeologické výzkumy dokládají osídlení s použitím opevnění již v mladší době bronzové.
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 81
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 10930x
Články publikované na Technet.cz a auto.idnes.cz