Ľubovnianský hrad

24. 07. 2012 13:31:59
(Slovensko)                                                                                 .

Ľubovnianský hrad se tyčí na vápencovém kopci nad městem Stará Ľubovňa na severním Slovensku, východně od Vysokých Tater. Datum jeho vzniku historikové kladou do druhé poloviny 13. století, nebo na úplný počátek století následujícího. V počátcích existence byl nevelký hrad tvořen kruhovou věží, palácem a obvodovou hradbou s malou branskou věží, z jižní přístupnější strany byla obrana zesílena valem (popis dle obrázku zde). V průběhu věků byl hrad rozšiřován. Nejrozsáhlejší stavební činnosti byly vykázány v 16. století, kdy byl hrad pod hrozbou tureckého vpádu proměněn v renesanční pevnost. Roku 1553 navíc hrad zachvátil zničující požár nejasného původu, kdy vyhořel až na obvodové zdi, takže i již stojící objekty se musely podrobit stavebním zásahům. Výrazným fortifikačním prvkem byl západní bastion, kde byla soustředěna hlavní dělostřelecká obranná výzbroj hradu. V 17. století byl ještě, tedy mimo jiné, postaven východní bastion s navazujícím vysokým bastionem s novou vstupní branou do hradu, tím bylo obraně učiněno za dost (globální stavební maximum je vidět na obrázku zde a na následujícím historickém výtvarném díle). Ještě dodejme, že tyto rozsáhlé stavební úpravy nechali realizovat Poláci. A kde ti se na hradě vzali, si řekneme za chvíli.

 

Ľubovnianský hrad

Ľubovnianský hrad, pohled od jihozápadu.

 

Podobně, jako se v různých pramenech liší datum vzniku hradu, setkáme se tamtéž i s několika jeho zakladateli. Často se například uvádí polský kníže Boleslav V. Stydlivý, který měl hrad založit v roce 1280 a zemřít, bohužel, už v roce 1279. Mezi další adepty, zakladatele, patří uherský král Ondřej III., další uherský král Karel Robert z Anjou, uherský šlechtic Omoděj z rodu Aba, či dle legendy jakýsi místní zchudlý šlechtic Krištof Ľubovenský. Zkrátka není to jednoduchý, ale hlavní nakonec je, že hrad stojí a my si již nadále nebudeme nafukovat hlavu úvahami o jeho zakladatelích a elegantně se přesuneme do roku 1412. Tehdy se na hradě dvakrát, tedy minimálně dvakrát, sešli uherský král Zikmund Lucemburský a polský král Vladislav II. Jagello.

Nejprve, na jaře 1412, Zikmund s Vladislavem uzavřeli příměří. Zikmund byl ve válečném stavu s polským královstvím od roku 1410, kdy se přidal na stranu Řádu německých rytířů, kteří byli s Poláky neustále ve při. Zároveň Zikmund bojoval proti Benátkám, také neúspěšně, a uherské královské pokladny již zely prázdnotou. A tak na podzimním setkání v roce 1412 si od Vladislava půjčil 37 000 kop pražských grošů. (Což je tedy 2 220 000 pražských grošů. Teď si určitě řeknete, dva milióny - to nejsou pro stát žádné peníze, ale tehdy stál např. slušný kůň 240 pražských grošů a povoznický vůz 30 pražských grošů, to máme dohromady 270, a když to porovnáme s dnešní cenou malého nákladního automobilu, hned to vidíme v jiném světle.) Za tuto půjčku dostali Poláci do zálohy (zástavy) Ľubovnianský hrad a 16 spišských měst. Půjčky se tenkrát neúročily tak, jak to známe dnes, ale polské království zálohované území spravovalo a hlavně mu náležely výnosy z něho. Díky tomu se Ľubovnianský hrad stal centrem polské moci v oblasti, kdy na něm sídlil polský starosta zálohovaných měst.

Protože uherští panovníci neměli nikdy dostatek volných finančních prostředků na splacení půjčky, protáhla se polská záloha na 360 let, až do roku 1772, kdy při dělení Polska mezi Rusko, Prusko a Rakousko bylo v části připadnuvší Rakousku obsaženo i toto zálohované území. Tím však hrad, který Poláci za ta léta značně stavebně rozšířili, ztratil na svém významu.

 

Ľubovnianský hrad

Pohled na Ľubovnianský hrad ze skanzenu pod hradem.

 

Ľubovnianský hrad

Pohled na barokní východní bastion z přístupové cesty od parkoviště. V levé části je vysoký bastion se vstupní branou.

 

Ľubovnianský hrad

Zátiší s dělem ve východním bastionu.

 

Ľubovnianský hrad

Cesta dolním nádvořím. Barokní palác s bránou ze 17. století.

 

  Ľubovnianský hrad
 
 

Gotická věž. Zesilující opěrné pilíře byly přistavěny dodatečně.

 

 
Ľubovnianský hrad
  Ľubovnianský hrad

Věž z dolního nádvoří, 2x.

 

   
Ľubovnianský hrad
 

 

 

V horních patrech věže vede schodiště uvnitř silné obvodové stěny.

 

 

             Vystavená zbroj příslušníka lehké jízdy ze 17. století.

  Ľubovnianský hrad

 

Následuje šest pohledů z věže:

Ľubovnianský hrad

Renesanční palác ze druhé poloviny 16. století, horní hrad. V nejspodnější části byl do skály vysekán pivovar, nad ním byla pekárna, o patro výše kuchyň a sklady a nad tím reprezentační sál a obytné místnosti.

 Ve stínu věže částečně vidíte probíhající sanaci torz původního gotického paláce ze 14. století. Po požáru v roce 1553 proběhla jeho oprava v renesančním slohu.

 

Ľubovnianský hrad

Barokní hradní kaple sv. Michala archanděla byla postavena v roce 1647.

Během švédsko-polské války byly v letech 1655-1661 na Ľubovnianském hradě ukryty polské korunovační klenoty. Jejich repliky jsou vystaveny v hradní kapli.

Ľubovnianský hrad

 

 

Polské korunovační klenoty, repliky.

  Ľubovnianský hrad
Ľubovnianský hrad

Západní bastion byl postaven v 16 století. V nadzemní části bylo umístěno osm děl, dalších osm děl bylo ve vnitřních kasematách bastionu.

 

Ľubovnianský hrad

Východní opevnění, kruhová bašta pochází z 1. poloviny 16. století, ve století následujícím byla ještě obehnána tzv. východním bastionem. Vpravo, ve vysokém bastionu (ten objekt s komínem), je vstupní brána hradu.

 

Ľubovnianský hrad

Pod hradem teče řeka Poprad.

 

Ľubovnianský hrad

Město Stará Ľubovňa.

Ukázky staré dopravní a užitkové techniky vystavené na hradě:

Ľubovnianský hrad
  Ľubovnianský hrad

Dopravní prostředky tahané koňmi.

 

Historická požární stříkačka.

Ľubovnianský hrad

Ľubovnianský hrad.

 

 (fotografováno 4.8.2011)

Autor: Radek Folprecht | úterý 24.7.2012 13:31 | karma článku: 19.25 | přečteno: 3493x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Fotoblogy

Marek Trizuljak

Od prvního jarního dne k Velikonočním svátkům

Rovnodennost, první jarní den, úplněk a brzy poté velikonoční svátky. Obrazové dojmologie ... ... ...

28.3.2024 v 15:39 | Karma článku: 9.72 | Přečteno: 82 | Diskuse

Jaromír Šiša

Auto moto veteráni všude možně i jinde.

Třeba pod střechou velkých prostorných i malých útulných muzeí. Nebo na všech možných srazech, případně je potkáváme jen tak v prostoru. Pro svoji krásu a eleganci je obdivujeme a s úctou k těm, kteří jim vdechli nový živý život.

28.3.2024 v 10:03 | Karma článku: 33.42 | Přečteno: 1402 | Diskuse

Petr Široký

Jak jsem potkal brouky (Díl LXII. - Rokycany 12 - Jaro je tu)

Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.

28.3.2024 v 8:42 | Karma článku: 13.96 | Přečteno: 127 | Diskuse

Martina Pazourová

Po dešti......

Nenapadá mě nic jiného, než text písně paní Judity Čeřovské.Foto Nikon D 70. Jo, a dalo to docela fušku :-)

25.3.2024 v 23:00 | Karma článku: 12.40 | Přečteno: 212 | Diskuse

Veronika Foglová

Květná neděle 2024

Uteklo to jako voda, a svatopostní doba nám vstoupila do své závěrečné fáze - Svatého týdne, po němž nadejdou Velikonoce.

24.3.2024 v 15:21 | Karma článku: 11.15 | Přečteno: 155 | Diskuse

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...