Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Píčův statek

16. 04. 2014 18:30:59
Ruiny Píčova statku se nachází nedaleko Drábských světniček, při červené turistické trase směrem na Valečov. Pro mnohé z turistů je tento objekt zcela neznámý, nemají tušení, kdo zde žil a hospodařil. Chcete-li se dozvědět více, pokračujte v četbě dále...

 

Píčův statek

Brána bývalého Píčova statku. Západní hranice CHKO Český ráj..

 

První zmínka o samotě zvané Hrada, což byla pravděpodobně předchůdkyně předmětného statku, se objevuje roku 1554. Jméno dostala usedlost podle bývalého staroslovanského hradiště nalézajícího se na plošině severně od statku. A aby těch lokalit starých a prastarých osídlení v oblasti nebylo málo, tak západně od statku najdete stopy po skalním hradu Klamorna, kde byly však nalezeny i artefakty a jiné doličné předměty již z doby kamenné a pak bronzové.

Ale zpět k naší usedlosti. Dalším známým faktem je, že na konci 17. století je nazývána Komárovskou chalupou dle tehdejšího majitele Pavla Komárka. Už název nám napovídá, a skutečně tomu tak bylo, že usedlost nebyla ještě tak rozlehlá, jak se nám jeví z dnešních trosek.

Roku 1716, když předtím přišel na vojně o život jediný mužský dědic zdejších Komárků, se na usedlost přiženil Jan Píč, jehož rod zde působil následujících téměř 250 let. Jan Píč přinesl mimo jiné i potřebný kapitál a usedlost tak mohla být rozšířena. Statek v průběhu staletí vzkvétal a rod Píčů se těšil velké vážnosti v přilehlém okolí. Dokonce lokální šlechta občas na návštěvu zavítala. V době největšího rozmachu patřilo ke statku 15 hektarů pozemků, ať už polí, luk, či kousku lesa.

Během okupace zemřel v roce 1941 ve věku 66 let poslední z významných Píčů na statku. Smrt hospodáře Václava Píče však neměla s válkou nic společného, Němci na statek vůbec nechodili a hospodář s rodinou měl ve skalách ukryty dostatečné zásoby potravin.

Po roce 1948 získali trvalí obyvatelé statku, kterými v té době byli vdova Anna Píčová rozená Dneboská na Branžeži a syn Vladimír, nálepku kulaků. V zimě roku 1952 na statek vtrhla státní bezpečnost. Vladimír byl odveden v poutech, zavřen a nasazen v čedičovém lomu v Libochovanech u Ústí nad Labem. Annu chtěli též zatknout a přemístit do starobince v nedalekých Kurovodicích. Té se však podařilo jako zázrakem prchnout zadním východem, když využila chvilkové nepozornosti zasahujících orgánů. Ve spěchu však neměla čas na sebe něco hodit. Spoře oděná se v zimním nečase rozeběhla k dceři do Branžeže. I když to je vzdušnou čarou pouhých 2,9 km, tak vzhledem k vyššímu věku uprchlice, nedostatečnému ošacení a klimatickým podmínkám, byl tento počin téměř sebevražedný. Vysílením padla na zem během cesty. Naštěstí ji našli náhodní kolemjdoucí, ale téměř na kost promrzlou. Na saních ji rychle dopravili do cílové Branžeže k dceři. Tam Anna Píčová, která se z dobrodružného útěku nakonec jakžtakž vzpamatovala, dožila poslední tři roky svého života.

Opuštěný statek byl rozebrán, nejprve movitý majetek z interiérů, vzápětí došlo k částečnému rozebírání samotných stavebních objektů, čímž se levně vytěžoval kvalitní stavební materiál. Nejvíce se prý činil místní stranický funkcionář.

Než se blížeji seznámíme s dispozicí statku, musíme zmínit ještě archeologický výzkum staroslovanského osídlení na Hradech a Klamorně na konci 19. století. Vedl ho profesor Josef Ladislav Píč, který však nebyl se zdejším rodem v žádném příbuzenském vztahu, šlo pouze o náhodnou shodu jmen. Profesor se s místním jmenovcem seznámil, a ten mu poskytl pomoc při terénních výzkumech.

(Většina faktografických informací o obyvatelích statku byla čerpána z brožury vydané Klubem českých turistů.)

 

Píčův statek, nákres

Nákres Píčova statku (autor neznámý).

 

Píčův statek, historická pohlednice

Historická pohlednice Píčova statku (první polovina 20. let 20. století).

Vlevo je obytné dřevěné stavení s podezdívkou z pískovcových kvádrů, za ním navazuje patrová hospodářská budova s pavlačí, posledním objektem se zřetelným zdivem, opět z pískovcových kvádrů, je chlév. Vidíme také detašované sociální zařízení - tzv. hajzl (z něm. das Häusl), mezi ním a zaparkovaným vozem je bazén (pravděpodobně pro vodní domácí ptactvo).

 

Píčův statek, historická pohlednice

Historická pohlednice Píčova statku (první polovina 20. let 20. století).

Ve svahu pod branou statku stála tzv. perníková chaloupka. Původně to byla sušárna ovoce, otázkou zůstává, z jakého důvodu byla takto "vyzdobena" a zda v té době sloužila stále jako sušárna či dětem na hraní. Perníková chaloupka potom přežila drancování statku v padesátých letech a později snad měla být využívána po nějakou dobu jako chata či ubytovna zaměstnanců darenické keramičky, ležící asi 3 km severně od statku. V osmdesátých letech podlehla úmyslně založenému požáru a dnes po ní není ani památky.

Následující fotografie byly pořízeny 29. 5. 2010 a 30. 3. 2014.

Píčův statek

Pohled na bránu Píčova statku. Někde za zády fotografujícího autora stávala již zmiňovaná perníková chaloupka.

 

Píčův statek

Brána statku s přilehlou budovou z pískovcových kvádrů, fotografováno z nádvorního prostoru statku.

 

Píčův statek

Ještě jednou budova u brány.  

 

Píčův statek

V interiéru budovy u brány, pohled oknem před statek.

 

Píčův statek

 

 

 

V interiéru budovy u brány, pohled oknem na vnitřní stranu brány.

Píčův statek

Hospodářská budova, pravděpodobně stáj, v západní části areálu statku.

 

Píčův statek

 

 

Vstup do sklepení vytesaného v pískovci.

 

 

Ve sklepení se nalézají kovové zbytky podvozkové části jakéhosi stroje. Dle přístupových prostor je zcela zřejmé, že tam ta věc v době aktivního života statku neparkovala, ale byla tam vhozena později.

Píčův statek

 

 

Píčův statek

Přízemní patro velké hospodářské budovy navazující na budovu obytnou bylo zděné, vrchní dřevěné. Jako materiál zděných částí stavebních objektů se v oblasti dnešního Českého ráje často používaly pískovcové kvádry. Vesničané, ale i ti, co bydleli na samotě u lesa, stavěli z pískovce většinou hospodářské budovy, jako byly například chlévy. Obytné budovy bývaly zpravidla dřevěné s případnou pískovcovou podezdívkou. Místním pískovcem nepohrdli ani větší páni, ve velké míře byl použit například při stavbě hradu Kost.

 

Píčův statek

Vlevo je roh největší hospodářské budovy statku, před námi menší chlév.

 

Píčův statek

Reziduum chléva.

 

Píčův statek

Terénní náznaky lidské činnosti.

 

Tak takto neslavně skončil ve své době nejznámější statek v širokém okolí. Na druhou stranu místo působí romanticky a snad ještě více "badatelsky zajímavě".

Autor: Radek Folprecht | středa 16.4.2014 18:30 | karma článku: 30.79 | přečteno: 3578x

Další články blogera

Radek Folprecht

Olds Curved Dash

Průkopníkem masového automobilismu je Ford model T, ale ještě před ním zde byl vůz pana Oldse, který měl také své zásluhy v tomto směru, byť menší. Neměl však volant a dnes je mezi širokou veřejností téměř zapomenut.

5.8.2015 v 19:00 | Karma článku: 14.74 | Přečteno: 468 | Diskuse

Radek Folprecht

Kapka z Prostějova aneb boj s odporem vzduchu

První československý automobil s aerodynamickou karosérií byl Wikov 35 "Kapka". Naděje do něj vkládané, jak výrobcem, tak dobovým tiskem, však nenaplnil. Přesto zaujímá významné místo v našem průmyslovém designu.

11.7.2015 v 21:00 | Karma článku: 24.71 | Přečteno: 3139 | Diskuse

Radek Folprecht

Zapomenuté automobily Wikov

Český Rolls-Royce, tak je s nadsázkou nazýván prostějovský Wikov. Ne, že by ostatní čs. automobilky nevyráběly luxusní vozy, zde to ale byla firemní filozofie, ta "lepší" auta tvořila většinu automobilové produkce firmy.

26.6.2015 v 6:00 | Karma článku: 33.02 | Přečteno: 4031 | Diskuse

Radek Folprecht

Zásadka

/ Seriál Zříceniny Českého ráje a blízkého okolí. Tvrz, malý hrad a zámek Zásadka u Mnichova Hradiště /

21.5.2015 v 19:30 | Karma článku: 17.08 | Přečteno: 573 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Jiří Stratil

Sokratés a bolehlav

Pro někoho může být studium učení významných antických filosofů "bolehlav", ale tady se jedná o jinou skutečnost.

29.4.2017 v 9:42 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 40 | Diskuse

Ivana Pavlisková

Štramberk lehce naučný

Kamarád mi napsal, že z důvodu nepřítomnosti jara si objednává lehce depresivní článek. Bez stopy jara a naděje lepšího. Tedy následující obrázky a text tuto náladu podtrhnou. A poučení nikdy není dost.

28.4.2017 v 19:05 | Karma článku: 13.16 | Přečteno: 201 | Diskuse

Jitka Štanclová

To se to fotí, když je krásně!

Ale když vám prší za krk, jednou rukou ohrožujete ostatní deštníkem, druhá balancuje s Canónem, vypadáte přinejmenším komicky. Ale i takové výlety se dají užít, když máte kolem sebe veselé lidi.

28.4.2017 v 10:22 | Karma článku: 19.86 | Přečteno: 446 | Diskuse

Jiří Stratil

A je to tady!

Co jako? Možná, že jsme spadli z nebe. To myslíš sebe? Ne i tebe. Kdožpak ví, jak se to doopravdy všechno má, koho pravda hřeje a koho zebe?

28.4.2017 v 8:41 | Karma článku: 6.93 | Přečteno: 394 | Diskuse

Karel Boháček

Svítání

To je docela fajn věc, když se člověk za tmy přemisťuje do míst, kde bych chtěl fotit při východu slunce.

28.4.2017 v 8:08 | Karma článku: 22.86 | Přečteno: 291 | Diskuse
VIP
Počet článků 91 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3921

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.